Josef Jiří Kolár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Vilímek: J. J. Kolár
Pamětní deska v Praze v ulici Na Zderaze

Vlastním jménem Josef Jiří Kolář, později uváděno Kolar i Kolár (9. února 1812 Praha - 31. ledna 1896 Praha) byl český herec, divadelní režisér, překladatel, spisovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

V Praze vystudoval gymnázium a na pražské Karlově univerzitě a později v Budapešti studoval filozofii a medicínu. Stal se vychovatelem v uherské šlechtické rodině a poznal na svých cestách Německo, Francii, Turecko. Naučil se několik jazyků.[1]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Po návratu do Prahy jej získal pro divadlo J. K. Tyl. Vystupoval jako ochotník v českém divadle, poprvé roku 1837 na Kajetánském divadle právě pod J. K. Tylem. Později jako profesionální herec v německém souboru Stavovského divadla (1842-1846). Ke Stavovskému divadlu byla postavena přístavba v Růžové ulici, kde se střídal v režírování českých her s J. K. Tylem. Působil jako vrchní režisér, umělecký ředitel a herec v českých i německých hrách v Prozatímního divadla (1862-1864, 1866-1873).[1] V roce 1881 převzal nakrátko funkci dramaturga Národního divadla. Řadu divadelních her přeložil (Shakespeare, Schiller, Goethe). Patřil tehdy mezi herce v Praze nejvýznačnější. Projevoval se výraznými gesty a pózami, na jevišti působil mohutným dojmem. Řadu rolí hrál po boku své manželky Anny Kolárové, rozené Manětínské (1817-1882). Druhé křestní jméno přijal z obdivu k G. G. Byronovi. Dalšími vzory mu byli E. T. A. Hoffmann a Jean Paul, ve filozofii Hegel.[2]

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Vrcholem jeho mnohostranné činnosti bylo herectví, i když velké zásluhy si získal i uváděním (a překlady) Shakespeara na české jeviště. Dále překládal Schillera, Goetha a další autory. Sám napsal řadu dramat, vesměs křiklavě romantických tragédií, opírajících se navíc silně o cizí vzory. Jeho povídková a románová tvorba stejně jako básně - až na výjimky - neměly zřetelnější úspěch. Některými svými pracemi (např.román Pekla zplozenci, či povídka U červeného draka) se řadí mezi autory české literatury typu fantasy a horor.[3]

Dílo divadelní[editovat | editovat zdroj]

Autorské práce[editovat | editovat zdroj]

  • Monika, premiéra (1846)
  • Žižkova smrt, premiéra (1850)
  • Magelona, premiéra (1852)
  • Mravenci (1869), průměr
  • Dejte mi čamaru (1869), nepříliš úspěšná
  • Pražský žid,premiéra (1871)
  • Smiřičtí (1882)
  • Primátor (1883)
  • Královna Barbora (1884)
  • Mistr Jeroným (1886)

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Muzikanti, čili Ďábel ve fraku (1867)
    • v časopise Česká včela vycházel na pokračování pod názvem Hudební idealistové
  • Sebrané romány (18541861), povídky historicko-fantastické
  • Pekla zplozenci (1862)
  • Ze staré Prahy (1888)
  • Světem bludů (1889)
  • Povídačky veselého studenta s červenou karkulkou (1850)
  • Básně (1879)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Praha : Prometheus, druhé vydání 1952. Kapitola Josef Jiří Kolar, s. 166.  
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha : Československý spisovatel, 1982. Kapitola Josef Jiří Kolár, s. 136.  
  3. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Kolár, Josef Jiří, s. 121.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 202, 203, 370, 371, 406, 408, 461–464.
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 576.  
  • NERUDA, Jan: Ve službách českého divadla. Praha : L. Mazáč, 1927. S. 196–7, 200. 
  • POLÁK, Josef. Česká literatura 19. století. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 308 s. ISBN 80-04-23906-4.
  • PROCHÁZKA, Vladimír (ed). Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 229-231.
  • VODÁK, Jindřich. Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi. Praha : Orbis, 1967. 250 s. S. 29–34.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]