Josef Václav Sládek
| Josef Václav Sládek | |
 Josef Václav Sládek na kresbě Jana Vilímka |
|
| Narození | 27. října 1845 Zbiroh,  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 28. června 1912 Zbiroh,  Rakousko-Uhersko |
| švagrová | |
|---|---|
| manžel švagrové | |
| bratr manžela švagrové |
Josef Václav Sládek (27. října 1845 Zbiroh – 28. června 1912 Zbiroh) byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Je považován za zakladatele české poezie pro děti. [zdroj?] Byl členem Akademie českých věd.
Obsah |
[editovat] Život
Narodil se ve Zbirohu na Křivoklátsku; jeho otec byl zednický mistr, později stavitel. Studoval akademické gymnázium v Praze, poté Filozofickou fakultu. Jelikož jeho rodiče chtěli, aby byl knězem, odmítli ho podporovat při studiích a nakonec se s ním rozešli. Po rozchodu s rodiči se živil kondicemi. Později začal psát básně, vydával je a pracoval v nakladatelstvích spojených s lumírovci.
Roku 1868 odjel do USA, kde vedl dobrodružný život. V Americe strávil dva roky (do roku 1870) a pracoval zde jako dělník v mnoha profesích. Zde se zajímal o osud černochů, s nimiž pracoval. Pobyt v USA ho velmi ovlivnil, po celý zbytek života byl velmi orientován na anglo-americkou literaturu.
Po návratu z Ameriky vyučoval angličtinu na Obchodní akademii a na technice, později působil i jako lektor na pražské univerzitě. Mezi lety 1870 a 1875 byl redaktorem Národních listů. Roku 1873 se oženil s Emílií Nedvídkovou, dcerou továrníka z Počátek, do které byl zamilován od roku 1867 (poprvé se setkali když bylo Emílii patnáct let, na plese v roce 1867, těsně před Sládkovým odjezdem do USA). Rok po sňatku Emílie umírá při porodu prvního dítěte.
V roce 1873 se stal spoluvydavatelem časopisu Lumír, ve kterém od roku 1877 působil i jako redaktor. Brzy nato se stal vedoucím redaktorem, kterým zůstal až do konce svého působení v Lumíru (1898). V letech 1897 až 1898 žil ve Vysoké u Příbrami.
Své básně a články uveřejňoval v mnoha dalších časopisech, např. v Květech, Světozoru nebo Osvětě.
[editovat] Dílo
.jpg)
Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče) stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj.
Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie (Starosvětské písničky, České znělky). Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si jí.
Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický. To vedlo k jeho zhudebnění Karlem Bendlem a Josefem Bohuslavem Foersterem.
[editovat] Sbírky z Ameriky
- Básně (1875)
- Na hrobech indiánských – zde vyjadřuje své okouzlení americkou přírodou, především ale ohromení nad demokracií, která pro dolar neváhá nemilosrdně likvidovat původní obyvatelstvo
- Americké obrázky – próza
[editovat] Tvorba zaměřená na Čechy
- Jiskry na moři (1880) – intimní lyrika, mírně autobiografická (smrt první ženy, nové manželství, stesk po vlasti – když byl v Americe).
- Světlou stopou (1881)
- Na prahu ráje (1883)
- Ze života (1884)
- Sluncem a stínem (1887)
- České znělky – obrací pozornost na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu se Selskými písněmi.
- Selské písně (1890) – sedlák jako symbol vlastenectví, obraz vesnice, vztah k přírodě
- Velké, širé rodné lány.
- Starosvětské písničky (1891) – intimně lyrická poezie, básník zde přiznává hluboký vztah k matce. Inspiraci k tomuto dílu čerpal z lidové poezie. Tato sbírka patří k nejlepším dílům, nejen Sládkovým, ale i celého tohoto období české literatury.
- Směska (1891)
- České písně (1892) – v této sbírce projevil své vlastenectví, některé básně byly zhudebněny.
- V zimním slunci(1897)
- Nové selské písně
- Za soumraku (1907)
- Léthé a jiné básně
[editovat] Pro děti
Zpěvné verše, prostý jazyk, učí lásce k vlasti, přírodě, rodičům, vyskytuje se humor, laskavost.
- Zvony a zvonky
- Zlatý máj
- Skřivánčí písně
[editovat] Divadelní činnost
- Práce
- Písně pohřební
[editovat] Vědecká literatura
- Anglická čítanka se slovníčkem
[editovat] Překlady
Jeho překlady z angličtiny jsou považovány za velice kvalitní a některé nebyly dosud překonány. Přeložil 33 dramat od Williama Shakespeara, překládal též Burnse, Longfellowa, Harta, Lermontova, Byrona, Coleridge a další.
Překládal i z dalších jazyků (dánština, švédština, polština, maďarština, španělština, …), tyto překlady však už nejsou tak kvalitní jako překlady z angličtiny[zdroj?] a byly pro Sládka poněkud okrajovou záležitostí.
Dále se zachovalo velké množství novinových a časopisových článků a fejetonů, častým námětem těchto článků je jeho pobyt v USA.
[editovat] Literatura
- ČERNÝ, František. Hana Kvapilová. Praha: Orbis, 1960, str. 26, 159, 197, 238, 243, 314, 323–4
- NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha : Novina, 1940. Dostupné online. - kapitola Jos. V. Sládek, s. 334-341.
- KLÁŠTERSKÝ, Antonín. Josef Václav Sládek : Jeho život, literární dílo, ukázky, bibliografie. Praha : Jan Svátek, 1922. Dostupné online.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Josef Václav Sládek in Dějiny české literatury 3. Praha: Academia, 1961. S. 324–340. Dostupné online. (scany)
