Josef Václav Sládek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Příbuzenstvo
švagrová	Božena Fridová
manžel švagrové	Bedřich Frida

Josef Václav Sládek (27. října 1845 Zbiroh – 28. června 1912 Zbiroh) byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Je považován za zakladatele české poezie pro děti. Člen Akademie českých věd.

Obsah 1 Život 2 Dílo 2.1 Sbírky z Ameriky 2.2 Tvorba zaměřená na Čechy 2.3 Pro děti 2.4 Divadelní činnost 2.5 Vědecká literatura 2.6 Překlady 3 Externí odkazy

[editovat] Život

Narodil se ve Zbirohu na Křivoklátsku; jeho otec byl zednický mistr, později stavitel.

Studoval akademické gymnázium v Praze, poté Filozofickou fakultu. Jelikož jeho rodiče chtěli, aby byl knězem, odmítli ho podporovat při studiích a nakonec se s ním rozešli. Po rozchodu s rodiči se živil kondicemi. Později začal psát básně, vydával je a pracoval v nakladatelstvích spojených s Ruchovci.

Roku 1868 odjel do USA, kde vedl dobrodružný život. V Americe strávil dva roky (do roku 1870) a pracoval zde jako dělník v mnoha profesích. Zde se zajímal o osud černochů, s nimiž pracoval. Pobyt v USA ho velmi ovlivnil, po celý zbytek života byl velmi orientován na anglo-americkou literaturu.

Po návratu z Ameriky vyučoval angličtinu na Obchodní akademii a na technice, později působil i jako lektor na pražské univerzitě.

Mezi lety 1870 a 1875 byl redaktorem Národních listů.

V roce 1873 se stal spoluvydavatelem časopisu Lumír, ve kterém od. r. 1877 působil i jako redaktor. Brzy nato se stal vedoucím redaktorem, kterým zůstal až do konce svého působení v Lumíru (1898). V letech 1897 až 1898 žil ve Vysoké u Příbrami.

Své básně a články uveřejňoval v mnoha dalších časopisech např. Květy, Světozor, Osvěta, …

[editovat] Dílo

Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče) stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj.

Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie – starosvětské písně a české znělky. Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si jí.

Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický. To vedlo k jeho zhudebnění (Karel Bendl, Josef Bohuslav Foerster), dobře se čte.

[editovat] Sbírky z Ameriky

• Na hrobech indiánských – zde vyjadřuje své okouzlení americkou přírodou, především ale ohromení nad demokracií, která pro dolar neváhá nemilosrdně likvidovat původní obyvatelstvo
• Básně (1875)
• Americké obrázky

[editovat] Tvorba zaměřená na Čechy

• Jiskry na moři (1880) - intimní lyrika, mírně autobiografická (smrt první ženy, nové manželství, stesk po vlasti – když byl v Americe).

• Světlou stopu (1881)
• Na prahu ráje (1883)
• Ze života (1884)
• Sluncem a stínem (1887)

• České znělky – obrací pozornost na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu s Selskými písněmi.
• Selské písně (1890) - sedlák – symbol vlastenectví, obraz vesnice, vztah k přírodě, b. Velké, širé rodné lány.
• Starosvětské písničky (1891) – intimně lyrická poezie, básník zde přiznává hluboký vztah k matce. Inspiraci k tomuto dílu, čerpal z lidové poezie. Tato sbírka patří k nejlepším dílům, nejen Sládkovým, ale i celého tohoto období české literatury.
• Směska (1891)
• České písně (1892), v této sbírce projevil své vlastenectví, některé básně byly zhudebněny.
• V zimním slunci
• Nové selské písně
• Za soumraku
• Velké, širé, rodné lány
• Léthé a jiné básně

[editovat] Pro děti

Zpěvné verše, prostý jazyk, učí lásce k vlasti, přírodě, rodičům, vyskytuje se humor, laskavost.

• Zvony a zvonky
• Zlatý máj
• Skřivánčí písně

[editovat] Divadelní činnost

• Práce
• Písně pohřební

[editovat] Vědecká literatura

• Anglická čítanka se slovníčkem

[editovat] Překlady

Jeho překlady z angličtiny jsou považovány za velice kvalitní a některé nebyly dosud překonány. Přeložil 33 dramat od Williama Shakespeara. Dále překládal Roberta Burnse, Henry Wadsworth Longfellow, Francis Bret Harte, Lermontov, George Gordon Byron, …

Překládal i z dalších jazyků (dánština, švédština, polština, maďarština, španělština, …), tyto překlady však už nejsou tak kvalitní jako překlady z angličtiny a byly pro Sládka poněkud okrajovou záležitostí.

Dále se zachovalo velké množství novinových a časopisových článků a fejetonů, častým námětem těchto článků je jeho pobyt v USA.

[editovat] Externí odkazy

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1815–1918