Josef Václav Sládek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| švagrová | |
| manžel švagrové | |
Josef Václav Sládek (27. října 1845 Zbiroh – 28. června 1912 Zbiroh) byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Je považován za zakladatele české poezie pro děti. Člen Akademie českých věd.
Obsah |
[editovat] Život
Narodil se ve Zbirohu na Křivoklátsku; jeho otec byl zednický mistr, později stavitel.
Studoval akademické gymnázium v Praze, poté Filozofickou fakultu. Jelikož jeho rodiče chtěli, aby byl knězem, odmítli ho podporovat při studiích a nakonec se s ním rozešli. Po rozchodu s rodiči se živil kondicemi. Později začal psát básně, vydával je a pracoval v nakladatelstvích spojených s Ruchovci.
Roku 1868 odjel do USA, kde vedl dobrodružný život. V Americe strávil dva roky (do roku 1870) a pracoval zde jako dělník v mnoha profesích. Zde se zajímal o osud černochů, s nimiž pracoval. Pobyt v USA ho velmi ovlivnil, po celý zbytek života byl velmi orientován na anglo-americkou literaturu.
Po návratu z Ameriky vyučoval angličtinu na Obchodní akademii a na technice, později působil i jako lektor na pražské univerzitě.
Mezi lety 1870 a 1875 byl redaktorem Národních listů.
V roce 1873 se stal spoluvydavatelem časopisu Lumír, ve kterém od. r. 1877 působil i jako redaktor. Brzy nato se stal vedoucím redaktorem, kterým zůstal až do konce svého působení v Lumíru (1898). V letech 1897 až 1898 žil ve Vysoké u Příbrami.
Své básně a články uveřejňoval v mnoha dalších časopisech např. Květy, Světozor, Osvěta, …
[editovat] Dílo
Sládkovým typickým tématem je český venkov, kde se postava rolníka (oráče) stává symbolem národa a jeho odolnosti. Ve svých dílech hledá lidské hodnoty, častým námětem je pro něj domov, dětství, rodný kraj.
Láska k venkovu a lidovým postavám vedla až k ohlasovému rázu jeho poezie – starosvětské písně a české znělky. Sládek si venkovský svět zidealizoval s blízkostí přírody. Venkovský život mu připadá poetičtější než život ve městě. Sládek si uvědomuje i stinné stránky venkovského života, uvědomuje si cenu práce a váží si jí.
Jeho verš je jednoduchý, rytmický a melodický. To vedlo k jeho zhudebnění (Karel Bendl, Josef Bohuslav Foerster), dobře se čte.
[editovat] Sbírky z Ameriky
- Na hrobech indiánských – zde vyjadřuje své okouzlení americkou přírodou, především ale ohromení nad demokracií, která pro dolar neváhá nemilosrdně likvidovat původní obyvatelstvo
- Básně (1875)
- Americké obrázky
[editovat] Tvorba zaměřená na Čechy
- Jiskry na moři (1880) - intimní lyrika, mírně autobiografická (smrt první ženy, nové manželství, stesk po vlasti – když byl v Americe).
- České znělky – obrací pozornost na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu s Selskými písněmi.
- Selské písně (1890) - sedlák – symbol vlastenectví, obraz vesnice, vztah k přírodě, b. Velké, širé rodné lány.
- Starosvětské písničky (1891) – intimně lyrická poezie, básník zde přiznává hluboký vztah k matce. Inspiraci k tomuto dílu, čerpal z lidové poezie. Tato sbírka patří k nejlepším dílům, nejen Sládkovým, ale i celého tohoto období české literatury.
- Směska (1891)
- České písně (1892), v této sbírce projevil své vlastenectví, některé básně byly zhudebněny.
- V zimním slunci
- Nové selské písně
- Za soumraku
- Velké, širé, rodné lány
- Léthé a jiné básně
[editovat] Pro děti
Zpěvné verše, prostý jazyk, učí lásce k vlasti, přírodě, rodičům, vyskytuje se humor, laskavost.
- Zvony a zvonky
- Zlatý máj
- Skřivánčí písně
[editovat] Divadelní činnost
- Práce
- Písně pohřební
[editovat] Vědecká literatura
- Anglická čítanka se slovníčkem
[editovat] Překlady
Jeho překlady z angličtiny jsou považovány za velice kvalitní a některé nebyly dosud překonány. Přeložil 33 dramat od Williama Shakespeara. Dále překládal Roberta Burnse, Henry Wadsworth Longfellow, Francis Bret Harte, Lermontov, George Gordon Byron, …
Překládal i z dalších jazyků (dánština, švédština, polština, maďarština, španělština, …), tyto překlady však už nejsou tak kvalitní jako překlady z angličtiny a byly pro Sládka poněkud okrajovou záležitostí.
Dále se zachovalo velké množství novinových a časopisových článků a fejetonů, častým námětem těchto článků je jeho pobyt v USA.

