Počátky

Počátky
	Kostel sv. Jana Křtitele v Počátkách
	znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0633 548561
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Pelhřimov (CZ0633)
obec s rozšířenou působností:	Pelhřimov
pověřená obec:	Počátky
historická země:	Čechy + Morava
katastrální výměra:	30,83 km²
počet obyvatel:	2649 (15. 5. 2009)
zeměpisná šířka:	49° 15’ 47’’
zeměpisná délka:	15° 14’ 33’’
nadmořská výška:	620 m
PSČ:	394 64
zákl. sídelní jednotky:	6
části obce:	6
katastrální území:	6
adresa městského úřadu:	Palackého nám. 1; 394 64 Počátky
starosta / starostka:	Karel Štefl
	Oficiální web: http://www.pocatky.cz; E-mail: mesto.pocatky@cmail.cz
	Počátky Počátky, Česko
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek pojednává o městě na Pelhřimovsku. Další významy jsou uvedeny v článku Počátky (rozcestník).

Počátky jsou město rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina.
K 15. květnu 2009 zde žilo 2649 obyvatel.
Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou.

[editovat] Části města

Město je rozčleněno na 6 katastrálních území (zároveň místní části a ZSJ), jimiž jsou:

Počátky
Heřmaneč u Počátek (místní část Heřmaneč)
Horní Vilímeč
Léskovec
Prostý
Vesce u Počátek (místní část Vesce)

[editovat] Příslušnost k Čechám a Moravě

V Čechách se nacházejí:

celá katastrální území Heřmaneč u Počátek a Léskovec
téměř celé moderní katastrální území Počátky
úzký pruh území na severu katastrálního území Horní Vilímeč (ze srovnání historické mapy pozemkového katastru a současné katastrální mapy vyplývá, že se jedná se o parcely č. 924, 925, 926, 927, 928 a severní část parcely 757). Původně tato část Horního Vilímče náležela ke katastrálnímu území Počátky.

Na Moravě se nacházejí:

celá katastrální území Prostý a Vesce u Počátek
téměř celé katastrální území Horní Vilímeč
zemědělské a lesní pozemky na jižním okraji katastrálního území Počátky (ze srovnání historické mapy pozemkového katastru a současné katastrální mapy vyplývá, že se jedná o následující parcely: 437/1, 437/3, 437/4, 437/5, 437/6, 437/9, 437/10, 437/11, 437/12, 437/13, 437/14, 437/15, 437/16, 437/19, 437/22, 437/23, 437/8, 4550/2, 4552, 4560/1, 4120/52). Tyto pozemky původně náležely ke katastrálnímu území Vesce u Počátek.

[editovat] Historie

Radnice na Palackého náměstí

Ve 13. století vlastnili území dnešních Počátek Vítkovci, jejichž území začínalo pod vrchem Lísek. Po rozdělení pohraničního hvozdu, zvaného „Knížectví“, začali pod Lískem budovat osady, bylo to na počátku Čech, ale i na počátku vod, neboť se zde nachází i rozvodí mezi Severním a Černým mořem. A na počátku osídlování byly zajisté i Počátky, odtud si lze vysvětli i název Počátky. Ve starých listinách a mapách se objevuje jméno Počzaken, Potschaken, Počzatek, Potschatek.

První písemná zmínka o obci pochází z konce 13. století. Tato zmínka je v listáři Tobiáše z Bechyně, v němž se Počátky udávají mezi místy, která byla zpustošena v bojích mezi králem Václavem II. a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Některé prameny zase udávají, že Počátky náleželi rodu Benešoviců, když roku 1303 věnuje Vítek ze Švábenic Počátky své ženě Brechtě (neboli Perchtě z Krumlova, později z Kralovan, pravděpodobně sestry Záviše z Falkenštejna) za Moravany u Brna (svědčí Tobiáš z Bechyně a Vítkovci Jindřich z Rožmberka a Oldřich z Hradce, zmíněn Vítek z Loučky^[1]). Z roku 1359 pochází nejstarší zmínka o farním kostele v Počátkách, v té době zde byl v pořádí 20. farářem Mikuláš, pocházející z Dačic.

Roku 1368 daroval Karel IV. Počátky nejvyššímu purkrabímu - hraběti Janu z Hardeku a roku 1389 jej koupili páni z Hradce. Téhož roku město obdrželo jako poddanské město znak své vrchnosti, pánů z Hradce, zlatou pětilistou růži v modrém poli. Roku 1698 obdržely Počátky polepšený městský znak, který spojil znak pánů z Hradce se znakem Štenberským. Nový znak je gotický štít modré barvy, uprostřed rozštěpený zlatým prutem. V pravém poli je osmicípá zlatá hvězda štenberská a zlatá písmena A. W. (tj. Adolf Wratislav – tehdejší majitel města); v levém poli je zlatá pětilistá růže rodu hradeckého a písmeny A. L. (Anna Lucie – rozená Slavatová, dostala Počátky jako věno, manželka Adolfa Wratislava). Štít je ozdoben hraběcí korunou, již drží dva vzlétající andělé.

Počátky byly město poddanské čili feudální neboli šosovní, tedy pod ochranou. Vrchnost jim byla pánem, dosazovala jim správu, brala od města platy (daně), ochraňovala měšťany a jejich řemesla a udělovala jim práva.

Roku 1850 zde byl zřízen okresní soud a soudcem byl jmenován František Sedláček, otec historika Augusta Sedláčka, který zde chodil do školy (od 1850 zřízené v čp. 22).

1. ledna 1884 odevzdána nemocnice plně svému úkolu, když byla vyhlášena za všeobecnou veřejnou nemocnici výnosem min. vnitra.

V Počátkách byly také natočeny některé scény filmů Postřižiny (1980), Jízda (1994), Když děda miloval Ritu Hayworthovou (2001)^[zdroj?] a televizního seriálu Návštěvníci (1983).

Od 1. února 1994 obec užívá vlajku založenou na motivech znaku.^[2]

[editovat] Starostové

1998 - 2002 Ing. František Peroutka
2002 - 2006 Ing. Jan Třebický
2006 - 2010 Ing. Marie Hrnčířová
od r. 2010 Mgr. Karel Štefl

[editovat] Osobnosti spjaté s městem

Martin z Počátek (Martinus Poczatensis), utrakvista, roku 1468 bakalář a 1475 Mistr svobodného učení na universitě pražské (děkanem fakulty filosofické 1481, 1486 a 1490), do roku 1505 farář v kostele Matky Boží před Týnem, poté v kostele svatého Štěpána.
19. prosince 1629 se v rodině místního řezníka narodil Tomáš Jan Pešina z Čechorodu, katolický duchovní (mj. světící biskup pražský), dějepisec a spisovatel. Na rodném domě má pamětní desku.
10. dubna 1835 se zde narodil Jakub Škoda (pseudonym Počátecký), středoškolský profesor a přerovský komunální politik.
16. prosince 1851 na Staré poště (dnes stará budova Muzea) strávil noc Karel Havlíček Borovský při své cestě do Brixenu.
V letech 1870–1871 pobývala v Počátkách u Josefíny Brdlíkové „dcera národa“ Zdeňka Havlíčková.
15. září 1873 se v kostele sv. Jana Křtitele konal sňatek básníka Josefa Václava Sládka a Emillie Nedvídkové (zemřela již 19. srpna 1874 a je pohřbena v Počátkách).
Zde se narodil a své mládí prožil přední básník českého symbolismu Otokar Březina.
V domě č.p. 15 se narodil archivář František Navrátil, který řídil pobočku Český Krumlov Státního archivu Třeboň. „Vynikl jako všestranný znalec dějin svého rodného Počátecka a Českokrumlovska.“^[3]