Těchobuz
| Těchobuz | |
|---|---|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0633 561355 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Pelhřimov (CZ0633) |
| obec s rozšířenou působností: | Pacov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,21 km² |
| počet obyvatel: | 134 (28. 8. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 30′ 48″ s. š., 14° 55′ 51″ v. d. |
| nadmořská výška: | 537 m |
| PSČ: | 394 31 až 395 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Těchobuz 60 39501 Pacov |
| starosta / starostka: | Ing. Pavel Hájek |
| Oficiální web: http://www.techobuz.cz/ Ofic. web OÚ: http://techobuz.imunis.cz/edeska/ E-mail: obec@techobuz.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Těchobuz se nachází v okrese Pelhřimov, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 134 obyvatel.
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.
Sklárna [editovat]
Ze Staré Hutě přišel do Těchobuz skelmistr František Antonín Adler. Nejprve měl pronajatu skelnou huť v Bošticích, avšak v roce 1721 odkoupil od statku Těchobuz část lesa a na vyklučeném pozemku vybudoval sklárnu Tallenberk. O rok později je však uváděn jako skelmistr ve Slavětíně, kde fungovala sklárna od roku 1710. F.A.Adlerovi se dařilo. Roku 1724 koupil i statek Mezilesí a 24. dubna 1735 se stal za 33.500 zlatých i majitelem panství Těchobuz. V roce 1736 však František Antonín Adler zemřel a vdova po F.A.Adlerovi prodala statek bez Tallenberku švagrovi Antonínu Františku Adlerovi. Antonín František Adler se v roce 1721 oženil v Ratajích s Annou Margaretou Gattermayerovou. Jeho tchán mu, snad jako věno, zřídil sklárnu v Jelenově, kterou pak Adler provozoval až do r.1735 a dva roky na to koupil pak Těchobuz. Zde zřídil další sklárnu. Ta však dlouho nepracovala, protože v roce 1750 zamikla pro nedostatek dřeva. Tallenberská huť pracovala 18 let, až do roku 1749. Po Antonínově smrti připadla Těchobuz jeho synu Ignácovi. Ten nechal postavit v údolí potoka Trnávky skelnou huť. V roce 1782 však odešel a spolu s bratrem Benediktem provozoval sklárny v prostoru Plání na Vimpersku na Šumavě. Huť v Těchobuzi na čas zanikla. Po čase ji obnovil Josef Hoffman, jehož otec koupil Těchobuz v roce 1798. K huti patřilo dřevěné stavení zvané "kasárna" čp.48., kde žilo 8 sklářských rodin - Adlerovi, Kvalírovi, Štroblovi. Do obnovené huti přišli skláři ze skelné huti v nedalekém Slavětíně. V roce 1825 bylo v těchobuzské huti vyrobeno 17.000 skleněných výrobků, většinou z dutého skla. Z toho asi 1/6 zůstala v zemi, ostatní šlo na vývoz, nejvíce do Dánska, Španělska, Turecka a Ameriky. Skelná huť v Těchobuzi zanikla v roce 1830 z moci úřední. Majitel sklárny ani jeho spolupracovníci totiž nesplňovali podmínky c.k. úřadů k vydání licence ke sklářské výrobě.
Z hutě vzešel sklářský rod Kavalírů, zakladatel sklárny Kavalier na Sázavě František Kavalír (1796-1853). Po uzavření sklárny si František Kavalír roku 1830 pronajal sklářské huť v Ostředku, kde vyráběl laboratorní a technické sklo. Kavalírovi se dařilo a tak 5.6.1837 otevřel u mlýna „Na Kácku“ u městečka Sázavy vlastní skelnou huť (Svatoprokopská huť).
Pamětihodnosti [editovat]
- Kostel svatého Marka
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Zámek Těchobuz
- Základní škola
- Sýpka
