Kamenice nad Lipou
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kamenice nad Lipou | |
|---|---|
Měšťanské domy na náměstí |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0633 548111 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Pelhřimov (CZ0633) |
| obec s rozšířenou působností: | Pelhřimov |
| pověřená obec: | Kamenice nad Lipou |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 31,53 km² |
| počet obyvatel: | 3 920 (1. 1. 2012[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 18′ 7″ s. š., 15° 4′ 39″ v. d. |
| nadmořská výška: | 563 m |
| PSČ: | 394 70 |
| zákl. sídelní jednotky: | 12 |
| části obce: | 8 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Kamenice nad Lipou nám. Čsl. armády 52 394 70 Kamenice nad Lipou |
| starosta / starostka: | Ing. Ivan Pfaur |
| Oficiální web: http://www.kamenicenl.cz E-mail: podatelna@kamenicenl.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Kamenice nad Lipou (něm. Kamnitz an der Linde) je město v okrese Pelhřimov. Nachází se na Českomoravské vrchovině při řece Kamenici, na trase turisticky atraktivní úzkokolejky Obrataň - Jindřichův Hradec vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Obsah |
Historie [editovat]
- počátek 13. století – předpokládaný vznik města jako osady při hradu
- 1248 zasazení památné lípy
- 1267 první písemné doklady o městě – charakter města poddanského
- 1312–1359 Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešoviců, z nich vynikl Dobeš z Bechyně, věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., který postavil na vrchu Bradlo kapli sv.Máří Magdaleny a zřídil při ní poustevnu
- 1372–1389 Majitelem poslední člen rodu Benešovců, Zbyněk, který byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného
- 1397 Na Kamenicku začal působit Jan Sezima z Ústí, který na přímluvu své manželky Anny z Mochova, ctitelky Kalicha, poskytl útulek na svém Kozím Hrádku Mistru Janu Husovi
- po skončení husitských válek král Zikmund zapsal kamenické panství Janu mladšímu z Ústí
- 1452?–1466 Ve vlastnictví Jindřicha ze Stráže, nejvyššího hofmistra království Českého (od r. 1458) – kameničtí občané získali práva, v jejichž celku jsou pravděpodobně obsažena také starší práva táborská (1462). Kamenici získal Jindřich pravděpodobně jako dědictví po svém příbuzném Janovi z Ústí na Kamenici - jejich příbuzenský vztah je nejasný. Jindřich sám hovoří o Janu Ústském jako o svém strýci (tento výraz ovšem nelze chápat v dnešním slova smyslu).
- 1476–1497 Vláda Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře Českého království – kameničtí občané získali řadu výsad a práv
- 1497 Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545
- 1545 Po dědických sporech a rozdělení panství se pak stali pány města na 76 let Malovcové
- 1580–1583 Přestavba hradu Janem Malovcem na renesanční zámek
- období stavovského povstání Díky sňatku s Annou Magalenou Malovcovou se stal majitelem panství Zikmund Matěj Vencelík z Vrchovišť, hejtman Bechyňského kraje, který se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II.
- 1622 Zikmundovi Matějovi Vencelíkovi byl veškerý majetek zabaven
- 1623 Panství koupil Jindřich Paradies z Escheide, původem Španěl. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná od dřívějších majitelů a tím i o hlavní zdroje příjmů (např.vaření piva). Poslední z Paradiesů Martin de La Saga byl ze všech Paradiesů nejhorší. Tento poslední Paradies dosáhl dokonce vymazání těchto výsad ze zemských desk. Své spory s poddanými vyřešil prodejem Kamenice Hartigům
- 1695 Kamenickým se ve sporu s Esaiášem z Hartigů dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva
- 1720–1736 Na vrchu Melíšku se kopala stříbrná ruda
- 1740 Panství se ujala hraběnka Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová
- 1758 Marie Terezie z Golčů nechala malovat obraz pro hlavní oltář v kostele Všech Svatých
- 1759 Provedla se větší oprava zámku na jeho jižní straně, byla zřízena kašna před pivovarem
- 1765 Na náměstí postavena socha sv. Václava, na Melíšku postavena křížová cesta
- Po pánech Vratislavu z Mitrovic a Ubellim koupil zámek jeho správce Jan Nádherný, zakladatel železodílen-hamrů. Za něho byla stavěna nová radnice
- 1805 Jan Nádherný prodal Kamenici hraběti Františku Sickingenovi
- 1806 František Sickingen prodal Kamenici měšťanu Janu Rilkemu (příbuzný básníka Rilkeho), který ji držel do roku 1811
- 1821 Panství koupil hrabě Rey. Postavil novou školu a vysázel břízy podél silnice směrem k Bradlu
- 1831 Posledními majiteli Kamenice byla rodina vídeňského bankéře Jana Jindřicha Geymüllera
- 1835 Jan Jindřich Geymüller-Falkner (1781-1848) ji předal svému bratranci Jakubu Rudolfovi (1813-1896 - otec Jakuba, Jan Jindřich Geymüller 1754-1824) Nová vrchnost dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala
- 1839 V jednom z křídel zámku byla zřízena dílna na kramplování vlny, kde bylo zaměstnáno 200–230 dělníků
- 1842 Dílna na kramplování vlny zanikla
- 1875 Ve Včelničce založena sklárna Antonínem Rücklem (*4.12.1840 v Ostrově-Cyránově, okres Kutná Hora, +13.11.1930 v Nové Huti pod Nižborem)
- 1906 Do provozu dána úzkokolejná trať vedoucí z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem.
- 1923 Panství se ujal Richard Rudolf Geymüller (1894-1965) a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn
- 1946 Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny
- 1960 Zrušení okresu Kamenice nad Lipou
Památky [editovat]
- Dominantou města je renesanční zámek přestavěný roku 1583 z původního hradu[2]. Je to jednopatrová budova obdélníkového půdorysu, jejíž jižní křídlo je dvoupatrové, zámecké nádvoří je lemováno otevřenými arkádami. Kolem zámku se nachází anglický park se starou lípou (viz Lípa v Kamenici nad Lipou), podle které město dostalo přídomek ke svému názvu. Její stáří je odhadováno na 800 let. V roce 1824 jí srazil korunu blesk. Zámek je od konce roku 1998 ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze a od července 2004 je přístupný veřejnosti[3]. Od roku 2006 se na zámku koná v době letních prázdnin týdenní festival hraček z přírodního materiálu Hračkobraní.
- Na vrchu Bradlo při jižním okraji města je lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdaleny zbudované roku 1348. Cesta k ní je lemována kamennou křížovou cestou z roku 1765, která sem byla v roce 1806 přesunuta z vrchu Kalvárie (nyní Melíšek). Kaple přestavována v letech 1554, 1595 a 1840. Od roku 1785, kdy byl zrušen nařízením císaře Josefa II. městský hřbitov u kostela, se stala kostelem hřbitovním. Pod ní byla baronem zbudována rodinná hrobka Geymüllerů – posledních vlastníků kamenického velkostatku. V roce 1937 byly v kapli objeveny nezřetelné fresky.
- Kostel Všech svatých pochází ze 13. století. Po stavbě věže roku 1707 zůstal hlavní vstup do kostela – raně gotický portál, pouze jako vstup z kostela do podvěží. Hlavní vstup je nyní ze severní strany. Výška kostelní věže dosahuje téměř 50 m (zdivo od základu pod římsy střechy 26,15 m, velká báň až pod kříž 20,75 m, samotný železný kříž 2,90 m). Kostel vyhořel v letech 1560, 1721, 1794, 1819. Roku 1848 byly vysázeny okolo kostela lípy. Nové zvony byly ulity u Laetitie Dytrychové v Brodku u Přerova a zavěšeny v roce 1977. Hodiny z roku 1940 jsou od firmy Heinz z Prahy.
- Křížová cesta vznikla roku 1765. Původně vedla na vrch Kalvárii (dnes Melíšek). Zhotovil ji kameník Martin Brož z Jindřichova Hradce na objednávku hraběnky Marie Terezie z Golčů. Po zrušení kaple (zbořena 1807) na Kalvárii byla křížová cesta roku 1806 přemístěna na vrch Bradlo. Rekonstruována byla v letech 1991-93.
- Socha svatého Václava z roku 1765 stála původně v dolní části náměstí ČSLA – zadala opět Marie Terezie z Golčů. Po renovaci (1822) byla socha přestěhována do horní části
- Židovský hřbitov z roku 1803 na vrchu Antonka (1049 m², dochováno přes 200 náhrobků, bronzová deska se jmény obětí holocaustu), 1500 m východně z náměstí.
- úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou – Obrataň – turistická atrakce s letním provozem parního vlaku. Její rozchod je 760 mm.
- Budovy obchodní Masarykovy třídy od nádraží k náměstí
Osobnosti [editovat]
- MUDr. Alois Epstein (* 1.1.1849 Kamenice, + 28.10.1918 Praha) – český lékař židovské národnosti, pediatr světového významu
- Vítězslav Novák (* 5.12.1870 Kamenice nad Lipou, + 18.7.1947 Skuteč) – český hudební skladatel
- František Jaroslav Vacek Kamenický (* 24.1.1806 Kamenice, + Blovice 23.3.1869) – český kněz, spisovatel a básník (U panského dvora)
- PhDr. Provázek Stanislav - (* 12.11.1875 Jindřichův Hradec, + 17.2.1915 Chotěbuz, pohřben v Kamenici nad Lipou), šlechtic z Lanova, spoluobjevitel bacilu tyfu
- Marie Galimberti, roz. Provázková - (* 13.2.1880 Jindřichův Hradec, + 4.8.1951 Litoměřice, pohřbena v Kamenici nad Lipou), šlechtična z Lanova, malířka
- Jindřich Vacek (1889–1946), český hudebník a skladatel
Zajímavosti [editovat]
- Na náměstí Čsl. Armády se natáčel film Martin a červené sklíčko a v okolí města snímek Jízda.
Fotogalerie [editovat]
-
Parní vlak na kamenickém nádraží
-
Pošta
-
Lesní hřbitov na vrchu Bradlo
-
Kostel z Vackovy ulice
-
Makovice věže zámku s atributy erbu Geymüllerů
-
Kaple z roku 1348 na vrchu Bradlo
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.
- ↑ http://www.kamenicenl.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=6257&rd=0&id_ktg=6722
- ↑ http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=174&id=5
Literatura [editovat]
- Kolektiv autorů: Toulavá kamera 4.Freytag & Berndt a Česká televize, 2007
- Jan Šimák: Dějiny farnosti Kamenice nad Lipou. Farnost Kamenice nad Lipou, 2000
Externí odkazy [editovat]
| Město Kamenice nad Lipou |
|---|
|
Antonka | Březí | Gabrielka | Johanka | Kamenice nad Lipou | Nová Ves | Pravíkov | Vodná |
