Francis Bret Harte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Francis Bret Harte v roce 1862.
Francis Bret Harte v roce 1868.
Francis Bret Harte v roce 1871.
Francis Bret Harte na karikatuře z roku 1879.
Francis Bret Harte, obraz Johna Pettieho z roku 1884.
Francis Bret Harte v roce 1896.

Francis Bret Harte, vlastním jménem Francis Brett Hart (25. srpna 1836, Albany, New York - 6. května 1902, Camberley, Surrey, Velká Británie) byl americký prozaik, básník, dramatik a žurnalista, který svým dílem podnítil využívání regionálních zvláštností v americké literatuře.

Život[editovat | editovat zdroj]

Harte se narodil jako syn učitele,[1] ale po otcově předčasné smrti musel přerušit školní docházku a ještě jako nedospělý si vydělávat na živobytí.[2] Vzdělával se však sám rozsáhlou četbou, zvláště knih Charlese Dickense.[2] Když se jeho matka znovu provdala, následoval jí roku 1854 do San Franciska. V Kalifornii však zamířil do vnitrozemí do oblasti zlatých dolů a zde se živil rozličnými zaměstnáními, snad i jako zlatokop nebo jako ozbrojený průvodce dostavníku.[2] Brzy se však vrátil do klidnějších míst, stal se sazečem a v lokálních novinách začal publikovat své první povídky, neboť krátký pobyt v divočině mu posloužil jako literární inspirace.[2] Roku 1857 se usídlil v San Francisku, od roku 1864 redigoval časopis The Californian a v letech 18681870 měsíčník The Overland Monthly, kolem kterého se soustředila skupina spisovatelů, mezi kterými byl například také Mark Twain.[2] V San Francisku tak vzniklo jakési lokální literární středisko, které se postupně stávalo všeobecně uznávaným, neboť po skončení občanské války byla veřejnost ve znovusjednocených Spojených státech velmi ochotná dozvídat se podrobnosti o různých regionálních zvláštnostech.[2]

Hartovy povídky a novely z dob pionýrského osidlování amerického západu, z nichž mnohé lze z dnešního hlediska zařadit do kategorie westernu, měly mezi čtenáři okamžitý a veliký úspěch. Popisují v té době zcela nové prostředí kalifornských zlatokopů, využívají místního dialektu a vyznačují se humorem i sentimentalitou vyprávění, protože často zobrazují drsné mužné hrdiny se srdcem ze zlata. Tento úspěch vedl k tomu, že se Harte roku 1871 přestěhoval do Bostonu, kde mu místní měsíčník Atlantic Monthly nabídl za jeho další povídky velké honoráře.[2] Zde však již příliš neuspěl, protože se začal opakovat a pouze napodobovat ducha svých prvních prací. Z finančních důvodů byl proto nucen přijmout v letech 1878-1880 úřad amerického konzula v německém Krefeldu, v letech 1880-1885 ve skotském Glasgowě, poté se natrvalo usídlil v Londýně, kde až do své smrti pokračoval ve své literární činnosti.[2]

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • The Lost Galleon (1867, Ztracená galeona), sbírka básní.
  • Condensed Novels (1867, Zhuštěné romány), sbírka satirických próz parodujících styl slavných současných, zvláště anglických romanopisců.
  • The Luck of Roaring Camp and Other Sketches (1870, Štístko Tábora křiklounů a jiné prózy), sbírka povídek pojmenovaná podle slavné Hartovy povídky vydané časopisecky roku 1868 obsahující mimo jiné také další slavnou Hartovu povídku The Outcasts of Poker Flat (Vyvrženci z Poker Flat, časopisecky 1869).
  • Poems (1871, Básně), sbírka básní obsahující autorovu slavnou satirickou baladu Plain Language from Truthful James (Prostá řeč pravdivého Jamese, časopisecky 1870) rozšířenou v mnoha přetiscích pod zkráceným názvem The Heathen Chinese (Pohanský Číňánek),[2] která byla zaměřena na zesměšnění protičínského cítění mezi dělníky v severní Kalifornii.
  • Stories of the Sierras and Other Sketches (1872, Povídky ze Sierry a jiné prózy), sbírka povídek,
  • Mrs. Skaggs' Husbands (1873, Manželé paní Skaggové), sbírka povídek,
  • Tales of the Argonauts (1875, Příběhy Argonautů), sbírka povídek,
  • Gabriel Conroy (1876), román z prostředí zlatokopů,
  • Two Men of Sandy Bar (1876, Dva muži ze Sandy Baru), divadelní hra,
  • Ah Sin (1877), divadelní hra napsaná společně s Markem Twainem, zdramatizování Pohanského Číňánka.[2]
  • Thankful Blossom (1877),
  • An Heiress of Red Dog and Other Tales (1878, Dědička z Red Dog a jiné příběhy), sbírka povídek,
  • The Story of a Min (1878, Příběh z dolu),
  • The Twins of Table Mountain (1879, Dvojčata z Table Mountain),
  • Jeff Briggs's Love Story (1880, Příběh lásky Jeffa Briggse), román,
  • In the Carquinez Woods (1883, V Carquinezském pralese), česky také jako Drama v Carquinezském pralese.
  • Maruja (1885), román,
  • Snow-Bound at Eagle's (1886, Sníh v Orlím dvoře),
  • The Crusade of the Excelsior (1887, Bludná pouť Excelsioru),
  • A Phyllis of the Sierras (1888, Phyllis ze Sierr), román,
  • Cressy (1889), román,
  • A Ward of the Golden Gate (1890, Schovanka Zlaté brány), román,
  • A Waif of the Plains (1890, Nalezenec z plání, česky jako Ztraceni v pustině), první část románové trilogie o Clarenci Brantovi. Vypráví se v ní, jak se jedenáctiletý osiřelý chlapec Clarence a sedmiletá dívka Susy pouhou náhodou zachrání při nájezdu Indiánů na zlatokopeckou výpravu, se kterou cestují a která je jinak zcela vyvražděna včetně dívčiných rodičů. Susy je pak adoptována a Clarence prožívá další dobrodružství.
  • A First Family of Tasajara (1891, První rodina v Tasajaře), česky též jako Dobrodružství z bažiny tasarajské,
  • A Sappho of Green Springs (1891, česky jako Básnířka z Green Springs),
  • Susy: A Story of the Plains (1893, Susy, příběh z plání), druhá část románové trilogie o Clarenci Brantovi, ve které Clarence dospívá v muže a prožívá velkou lásku k někdejší malé kamarádce.
  • The Bell-Ringer of Angel's (1894, Zvoník z Angela),
  • Clarence (1895), závěrečná část románové trilogie o Clarenci Brantovi odehrávající se za války Severu proti Jihu.
  • Salomy Jane (1898), román,
  • Stories in Light and Shadow (1898, Povídky světla a stínu),
  • Under the Redwoods (1901, Pod rudými lesy), román,
  • Openings in the Old Trail (1902, Po staré cestě).

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Podle příběhů Franice Breta Harta bylo natočeno více než padesát filmových titulů,[3] například

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

U některých českých titulů se nepodařilo zjistit, o které originální Hartovo dílo jde.

Laciné vydání spisů Breta Harta[editovat | editovat zdroj]

V letech 1924-1927 vydal pražský nakladatel Bedřich Kočí v edici Laciné vydání spisů Breta Harta (34 svazků) prakticky celé autorovo dílo:

  1. Příběh z dolu, (1926), přeložil L. F.,
  2. Trentova důvěra; Reklamní lístek Dicka Boyle; Šerif ze Siskyou (1926), přeložil Miloš Maixner,
  3. Bludná pouť Excelsioru (1926), přeložil Miloš Maixner, první díl,
  4. Bludná pouť Excelsioru (1926), přeložil Miloš Maixner, druhý díl,
  5. Sally Dowsová; Spiknutí paní Bunkerové (1926), přeložil Miloš Maixner,
  6. Schovanka Zlaté brány (1926), přeložil L. F.,
  7. Blue Grassšská Penelopa; Mecenáš z Pacific Slope; Polibek Jany Salomy (1926), přeložila Luisa Baštecká,
  8. Gabriel Conroy (1926), přeložil L. F., první díl,
  9. Gabriel Conroy (1926), přeložil L. F., druhý díl,
  10. Gabriel Conroy (1926), přeložil L. F., třetí díl,
  11. Angelský zvoník (1926), přeložil Miloš Maixner,
  12. Maruja (1926), přeložila Luisa Baštecká,
  13. Přední rodina tasarajská (1926), přeložila Luisa Baštecká,
  14. Ztraceni v pustině (1926), přeložila Luisa Baštecká,
  15. Susy (1926), přeložila Luisa Baštecká,
  16. Clarence (1926), přeložila Milada Nováková,
  17. Cressy (1926), přeložil L. F.,
  18. Zasněženi v Orlím dvoře; Růže tuolumneská (1926), přeložila Luisa Baštecká,
  19. V klášteře sv. Karmela; Ďáblův brod (1927), přeložila Luisa Baštecká,
  20. Po staré cestě (1927), přeložila Pavla Moudrá, první díl,
  21. Po staré cestě (1927), přeložila Pavla Moudrá, druhý díl,
  22. Proměna tábora Kozlího oka (1927), přeložil Miloš Maixner,
  23. Zdar tábora Řvavých, (1927), přeložil Miloš Maixner,
  24. Apoštol bažiny, (1927), přeložil Miloš Maixner,
  25. Phyllis ze Sierr (1927), přeložil L. F.,
  26. Neteř Harryho Rychlostřelce (1927), přeložil Miloš Maixner,
  27. Pod rudými lesy (1927), přeložil Vít Karel, první díl,
  28. Pod rudými lesy (1927), přeložil Vít Karel, druhý díl,
  29. Povídky světla a stínu (1927), přeložil L. F.,
  30. Předkové Petra Atherlyho a jiné povídky (1927), přeložil L. F.,
  31. Zprostředkování Mr. Jacka Hamlina a jiné povídky (1927), přeložil L. F.,
  32. Básnířka z Green Springs a jiné povídky (1927), přeložil L. F.,
  33. Flip a jiné povídky (1927), přeložila H. D.,
  34. Na Dedlowském močálu a jiné povídky (1927), přeložil L. F.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Malá encyklopédia spisovateľov sveta, Obzor, Bratislava 1978, str. 225
  2. a b c d e f g h i j Slovník spisovatelů - Spojené státy americké, Odeon, Praha 1979, str. 294-295
  3. http://www.imdb.com/name/nm0366610/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]