Platonická láska
.png)
Platonická láska (lat. amor platonicus) je podle moderní definice láska bez sexuálních prvků, tedy silný citový vztah, ve kterém ani jeden z partnerů netouží po sexuálním styku. [1]
Obsah |
[editovat] Historie
Termín amor platonicus byl vytvořen v 15. století florentinským učencem Marsilio Ficinem jako synonymum pro amor socraticus. Těmito termíny pojmenoval lásku Sókrata ke svým žákům (mužského pohlaví).
Sám Platón ale používal výraz láska (érós) v jiném významu. Lásku definoval ve svém díle Symposion jako sílu duše, snažící se o filozofické poznání. Toto poznání mohlo být naplňováno druhou osobou. Sexuální styk ve své definici nevylučoval. [2] [3] Dále také rozděloval lásku na "nebeskou", kde se kladl důraz na krásu charakteru a inteligenci partnera a nikoliv na fyzickou krásu, a na lásku "nízkou", kde šlo pouze o tělesné uspokojení. Nebeská láska přitom mohla podle Platóna existovat pouze mezi muži. [4]
[editovat] Jednostranná platonická láska
Platonická láska může být, stejně jako klasická láska, i jednostranný cit. Tato láska přitom nemusí být výlučně k jedné osobě a může se vztahovat i na zvířata a neživé věci. Prakticky všechny "dětské lásky" se tedy dají označit za platonickou lásku. Mateřská láska je ve své podstatě také platonickou láskou.
[editovat] Reference
- ↑ http://www.sciencedaily.com/articles/p/platonic_love.htm
- ↑ Brockhaus Enzyklopädie in 20 Bänden; Ottuv slovník naučný; The Bloomsbury Dictionary of English Literature; Encyclopaedia Britannica 11th ed.
- ↑ Platón, Symposion, XVI
- ↑ Morus: Světové dějiny sexuality. Naše vojsko : Praha, 1992. - s. 44
[editovat] Literatura
- T. Gould: Platonic Love. New York: The Free Press, 1963
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- http://plato.stanford.edu/entries/plato-friendship/
- "Plato And The Theory Of Forms", Tim Ruggiero, Philosophical Society, Červenec 2002, web: PhilosophicalSociety-Forms.
