Jamb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jamb je dvouslabičná básnická stopa, sestávající z první slabiky krátké a druhé dlouhé, případně první nepřízvučné a druhé přízvučné (zápis: U—). Jamb není pro češtinu přirozený, nicméně je ho možné dosáhnout posunutím trochejského metra o jednu slabiku, čehož se dosahuje zpravidla použitím daktylu jako počáteční stopy jinak trochejského verše. Jambická poezie je přirozená pro řečtinu, především pak pro iónštinu, tj. dialekt starořečtiny. Za zakladatele tohoto druhu poezie bývá považovám Archilochos.

Jambického verše je užito např. v Máchově Máji:

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
[1]

Druhy jambického verše jsou např. alexandrín, rýmovaný 12slabičný verš s přerývkou po 6. slabice, střídající se s 13slabičným veršem, a blankvers, 5stopý nerýmovaný jambický verš.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve 2. verši je užito změny rýmu, která vytváří daktyl; tento obrat je pro český jambický verš typický.