Alexandrín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará poezie v románských jazycích i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské Alexandreidy. Ve francouzské literatuře se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a tragédie. Často se s ním setkáváme v sonetech. V české literatuře, kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi poezií a prózou, byl užíván Otokarem Březinou.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
Karel Hlaváček

A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
Otokar Březina

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]