Arthur Rimbaud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jean Arthur Nicolas Rimbaud
Étienne Carjat: Jean Arthur Nicolas Rimbaud, 1872
Étienne Carjat: Jean Arthur Nicolas Rimbaud, 1872
Narození 20. října 1854
Charleville-Mézières
Úmrtí 10. listopadu 1891 (37 let)
Marseille
Povolání básník
Národnost francouzská
Stát Francie
Žánr Symbolismus, dekadence
Literární hnutí Prokletí básníci
Významná díla Opilý koráb, Iluminace
Příbuzní sestra Vitalie Rimbaud a Isabelle Rimbaud
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Arthur Nicolas Rimbaud [rembo] (20. října 185410. listopadu 1891) byl francouzský básník, jeden z nejvýznamnějších tzv. prokletých básníků.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Charleville-Mézières v departmentu Ardennes. Jeho otec byl kapitán pěchoty, dobrodruh, který nakonec rodinu opustil. Rimbaud byl velmi nepřizpůsobivý a na výchovu své konzervativní a nábožensky bigotní matky reagoval výbuchy hněvu a útěky z domova.

V době pařížské komuny přišel do Paříže, kde se seznámil s Verlainem. Verlaine kvůli němu rozbil manželství. Začali spolu žít a to nejen jako přátelé, ale i jako milenci. Jejich život byl velmi bohémský (žili nejprve v Paříži, později v Anglii a Belgii). Po rozchodu s Verlainem v roce 1873 Verlaine Arthura postřelil, protože se pokusil zničit své dílo, které měl Verlaine naštěstí u sebe. Arthur, jenž skončil v nemocnici, své dílo odsoudil, přestal psát a vstoupil do koloniálního vojska. Na Jávě dezertoval, s cirkusem prošel Švédsko a Norsko. Roku 1880 byl v Egyptě, potom na Kypru, odkud se vydal jako obchodní zástupce do Adenu. Přešel celou somálskou poušť. Naučil se mnoho jazyků a zemřel na rakovinu (měl zhoubný nádor v noze).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Rimbaud v poezii změnil strukturu a metodu. Jeho poezie stojí na subjektivních prožitcích, především pocitu rozporu mezi umělcem a společností. Pro jeho básně je typická bohatá fantazie, odpor k měšťákům a náboženství a obdiv k revoluci.

Jeho poezie se stala základem nové poetiky. Odhaloval iluzornost pravd uznávaných společností, jež vystavil pohrdavému posměchu. Útoky proti povrchnosti, zbabělosti a všednosti společnosti postupně přerostly v nenávistnou a totální revoltu proti všem hodnotám a tabu společnosti. Rimbaudovo dílo, vycházející ze zloby, z revolty a vnitřní síly a útočilo na všechny formy tradice, ovlivnilo moderní francouzskou poezii, zejména symbolisty a surrealisty. Všechna jeho díla publikoval Paul Verlaine. Odhaduje se, že se asi osm jeho děl ztratilo.

  • Projekt komunistické ústavy (1871)
  • Sezóna v pekle (1873) – někdy též Pobyt v peklebásně v próze, tato sbírka je označována jako vrchol jeho tvorby.
  • Relikvier (1891)

Dále pod jeho jménem vyšly dvě sbírky sebrané podle jeho přátel:

  • Básně
  • Iluminace – soubor básní v próze i ve verších
  • Opilý koráb – básníkova nejznámější básnická skladba. Básník se zde přirovnává ke korábu. Loď na rozbouřeném moři je samotný autor, který pluje mezi životem a smrtí. Individuum se odklání do říše fantazie, putuje říší.
  • Spáč v úvalu - vylíčení přírody a mrtvého vojáka, ležícího v úvalu, s prostřeleným bokem
  • Cestou bez konce
  • Verše. Přebásnil Vítězslav Nezval. Praha 1956. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LAGARDÉ, André; MICHARD, Laurent. Francouzská literatura 19. století. Praha : Garamond, 2008. 579 s. ISBN 978-80-7407-026-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]