Stolpersteine

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tak zvané Stolpersteine jsou akcí německého umělce Guntera Demniga na upomínku obětí holocaustu a obětí nacistického režimu.

Stolperstein v Bonnu (Ida Arensberg, zavražděná v Terezíně)
Stolperstein v Berlíně
Stolpersteine v Berlíně (rodina Weinberg)

Německé Stolperstein je v tomto kontextu dost obtížné výstižně a přitom krátce přeložit: význam pojmu je „(dlažební) kameny, o které se zakopává / je možno zakopnout“, zde se však jedná o „kameny, o které se zakopnout má“. Většina jazyků přebírá německý výraz.

Obsah

[editovat] „Zde žil…“

„Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit“[1]

Místo k zakopnutí, ale též k zamyšlení, je malá čtverhraná dlaždice z betonu s hranou vždy 10 centimetrů, zakončená mosaznou destičkou, nesoucí text „Zde žil/a…“[2] s několika dalšími údaji o oběti; kameny umělec většinou sám integruje do dlažby před posledním bydlištěm oběti. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny jako jsou Židé, Sinti a Romové, političtí nepřátelé, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanázie, Jehovovi svědci a další.

Myšlenku na originální a pro všechny dostupné – i když miniaturní – památníky na oběti nacismu dostal Gunter Demnig již 1993. Roku 1994 se v jednom kostele v Kolíně nad Rýnem konala výstava, tehdejší farář pak Demniga podpořil. Roku 1995 posléze Demnig vsadil první kameny do dlažby v Kolíně a Berlíně (tehdy ještě bez povolení městských úřadů, tedy ilegálně). Během několika let se jeho iniciativa stala populární a nalezla širokou podporu – akce má mnoho pomocníků při zjišťování dat obětí a také přispěvatelů (jeden takový stolperstein stoji dnes kolem 95 euro).

[editovat] Hlasy pro a proti

Idea Guntera Demniga našla jak příznivce tak i odpůrce. K příznivcům patří ti, kteří připomínky na zločiny nacismu a jejich oběti nechtějí vtěsnávat jen do muzeí – Demnigovy stolpersteine jsou volně přístupné.

Mezi odpůrci se pak nachází velmi široké spektrum argumentů. Jedná se někdy o ne zcela pochopitelné argumenty jako strach z údajné kluzkosti hladkého povrchu (tedy nebezpečí zranění); v Mnichově povolení nebylo uděleno s ohledem na protesty židovské komunity; v Krefeldu se městská správa zprvu - shodně s místní židovskou komunitou - postavila proti s argumentem, že tyto kameny se nacházejí na normálním chodníku a byly by tedy pošlapávány chodci; někdy protestují i vlastníci domů, kteří takové upomínky nechtějí mít na chodníku.

[editovat] Již přes 9000 kamenů

Stolperstein v Hamburgu (Max Eichholz)

Koncem roku 2006 bylo přesto napočítáno již přes 9000 kamenů, vložených do dlažby v 186 městech. K městům s největším počtem Demnigových kamenů patří Hamburg (1600 kamenů), Kolín nad Rýnem (1400 kamenů) a Berlín (1550 kamenů po té, co Demnig koncem července zde položil 103 nových kamenů); v dalších německých městech pracuje mnoho aktivistů na umístění dalších kamenů.

Demnigova myšlenka našla pozitivní ohlas i v jiných státech. V Rakousku se nacházejí stolpersteine ve Vídni, Sankt Georgen u Salcburku a také 4 v Baunau am Inn – v rodišti Adolfa Hitlera. Další kameny se nacházejí v Itálii a v Holandsku; během roku 2007 má být několik kamenů položeno v Maďarsku. V září 2006 plánované položení několika kamenů v Polsku se neuskutečnilo, protože původně vydané povolení bylo ztaženo zpět.

[editovat] Související články

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Stolpersteine

[editovat] Poznámky a reference

  1. ↑ „Um den Stein lesen zu können, muss man sich vor dem Opfer verbeugen…“, citát Gunter Demnig.
  2. ↑ V několika málo případech pak „Zde bydlel/a…“ nebo „Zde působil/a…“.

[editovat] Externí odkazy


Odkazy na stránky o stolpersteinech ve vybraných německých městech
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Stolpersteine“