Orangutan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o rodu lidoopů. O šachovém zahájení pojednává článek Sokolského hra.

Wikipedie:Jak číst taxobox Orangutan

Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: primáti (Primates)
Čeleď: hominidi (Hominidae)
Podčeleď: orangutani (Ponginae)
Rod: orangutan (Pongo)
Lacépède, 1799
Rozšíření orangutanů (zeleně)
Rozšíření orangutanů (zeleně)
Druhy a poddruhy
Orangutan

Orangutan (z malajštiny orang utan – „lesní muž“) je rod lidoopů žijících v tropických deštných pralesech ostrovů Bornea a Sumatry. V současnosti se popisují dva druhy, ohrožený orangutan bornejský, který je typovým druhem rodu, a kriticky ohrožený orangutan sumaterský.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Orangutan je přibližně 1,1-1,5 metru vysoký a váží 30-90 kilogramů. U orangutanů je velký rozdíl ve velikosti a hmotnosti podle pohlaví. Samec je dvakrát větší (130 – 150 cm), má nápadný hrdelní vak a pachové žlázy na hrudi. Rozpětí paží dosahuje až 3 metry, váha až 90 kg, u samic asi polovina. Jeho znakem jsou dlouhé ruce a hnědooranžová srst, která ho chrání před deštěm. Orangutan má ze všech lidoopů nejdelší přední končetiny a nejkratší zadní končetiny. Orangutani mají plošší profil lebky než třeba gorily či šimpanzi, mají slabé nadočnicové oblouky, vysoké čelo a předsunutý čenich.

Život[editovat | editovat zdroj]

Většinu života tráví v korunách stromů. Ze stromů slézají jen výjimečně a neradi. Tráví zde skoro 99% svého života. Dělají tu naprosto všechno: hledají potravu, páří se, vychovávají mláďata a dokonce i spí, staví zde hnízda na noc i na denní odpočinek. Každou noc staví nové ve výšce 10-12 metrů. Hnízdo má tvar jednoduché plošiny z listů a větví, která je zakrytá stříškou na ochranu proti dešti. Většinu dne tráví na jednom jediném stromě a opouštějí ho, jen když zde nemají dostatek potravy. Orangutani jsou denní živočichové. V korunách stromů se pohybují velmi obratně, šplhají, skáčou a zavěšují se svými dlouhými pažemi a někdy i nohama. Někdy se chrání před deštěm velkými listy, avšak nebylo u nich pozorováno používání primitivních nástrojů jako třeba u šimpanzů.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se pouze v deštných pralesích na ostrovech Borneu a Sumatře. Dříve obývali v hojném počtu i několik stovek tisíc celou jižní Asii, ale poslední dobou jejich počet ve volné přírodě prudce klesá, z důvodu kácení deštných pralesů dřevařskými společnostmi, protože orangutani nejsou schopni přežít v jiném prostředí, než jsou tyto deštné lesy. A kvůli nezákonnému lovu, při kterém jsou dospělí orangutani zabíjeni a mláďata jsou kradena a prodávána.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Orangutani si svou potravu shánějí na stromech. Živí se listy, hmyzem, ptačími vejci, výhonky, kůrou a plody stromů, které tvoří skoro 60% jejich potravy. Mezi jejich nejoblíbenější pochoutky patří fíky a mango. Občas si rádi vylepší jídelníček menšími obratlovci - například outloněm.[1]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Orangutani jsou velmi klidná a mírumilovná zvířata. Žijí v rodinách které jsou tvořeny samicemi a jejich mláďaty. Dospělí samci žijí samostatně a se samicemi přicházejí do kontaktu jen kvůli aktu páření. Své teritorium si označují hlasitým houkáním, při kterém nafukují svůj hrdelní vak, takto vydávaný zvuk je pak mnohem hlasitější. V případě narušení území dochází k potyčce, které se ale většinou obejdou bez vážnějších zranění, samci se nejradši koušou do kožnatých lícních laloků. Jsou to ale výjimečné případy, jinak k potyčkám skoro nedochází. Členové rodin k sobě mají velmi blízko, jejich pouta bývají velice silná. Často se objímají a odpočívají spolu. Dožívají se 30 až 40 let.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

V důsledku velkých rozdílů ve velikosti a hmotnosti u samce a samice připomíná páření spíše znásilnění, které někdy může být pro samici i velmi nebezpečné. Březost trvá přibližně 235-265 dní a rodí se jedno výjimečně dvě mláďata. Orangutaní samice bývají velice pečlivými matkami. Mláďata jsou po narození velmi křehká a bezmocná, přidržují se matky za srst na břiše. S matkou zůstává mládě nejméně tři roky, během kterých je pečlivě střeženo, drží se své matky, ať jde kamkoliv. Dokáže se udržet i během toho, kdy jeho matka přeskakuje z větve na větev. Plně se osamostatní až v 7 letech. Další mládě může mít samice až poté, co ji opustilo to předchozí. Tempo rozmnožování orangutanů je proto velice pomalé, což významně přispívá ke zranitelnosti obou druhů.

Sedící orangutan.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Orangutan bornejský[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku orangutan bornejský.

Běžnější z obou druhů, žije na Borneu, jeho počet se odhaduje na 10-12 tisíc.

Orangutan sumaterský[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku orangutan sumaterský.

Menší a vzácnější druh orangutana, žije na Sumatře, kde jich zbývá posledních 3-5 tisíc.

Orangutan v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Orangutan se vyskytuje i v kultuře, mimo jiné ve filmové sérii Planeta opic, kde představuje vzdělané, ale zpátečnicky uvažující opice,[2] a také v kriminální povídce Edgara Allana Poea Vraždy v ulici Morgue, kde orangutan vystupuje jako vrah.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.osel.cz/index.php?clanek=6174 - Jak orangutani jedí outloně
  2. Planeta opic / Planet of the Apes (1968). Česko-Slovenská filmová databáze [online].  [cit. 2013-18-03]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Pongo ve Wikimedia Commons