Palma olejná
Palmy olejné
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
|
||||||||||||||
| Elaeis guineensis Linné |
Palma olejná (Elaeis guineensis a Elaeis oleifera) je tropický strom z čeledi arekovitých. Z oplodí této palmy se získává palmový olej, který je světle žlutý až oranžový a používá se v potravinářství nebo třeba k výrobě biopaliva, kosmetických přípravků a pracích prášků. Z jedné vzrostlé palmy se ročně sklízí 5–10 plodenství. Kromě oleje poskytuje olejná palma sladkou mízu, používanou k výrobě vína, cukru nebo octa. Listy se využívají k výrobě pleteného zboží a dřevo (včetně dřevnatých stonků listů) se používá jako stavební materiál.
Obsah |
[editovat] Výskyt
Palma olejná (Elaeis guineensis) je původní v západní Africe, kde se vyskytuje mezi Angolou a Gambií, zatímco americká palma olejná (Elaeis oleifera) pochází z tropické střední Ameriky a Jižní Ameriky. Africká palma olejná byla vysazena na Sumatře a v Malajsii na začátku 20. století; mnoho největších plantáží palmy olejné je nyní v této oblasti; v Malajsii je dnes palma olejná pěstována na více než 20 tis. čtverečních kilometrech. Malajsie tvrdí, že v roce 1995, kdy byla největším světovým pěstitelem palmy olejné, produkovala 51% světové produkce palmového oleje. [1]
[editovat] Využití
Palmový olej je nejlevnější světový olej a i proto slouží k výrobě biopaliva a je přítomen nebo se dá očekávat ve 43 ze 100 nejprodávanějších značek. Vedle potravin, jako jsou margariny, čokolády, čokoládové tyčinky nebo pečivo, obsahují palmový olej také mýdla, kondicionéry a další výrobky kosmetického průmyslu nebo prací prášky. Palmový olej se při tom často na etiketách skrývá pod obecným označením rostlinný olej.
"Palmový olej a jeho složky jsou výhodnou a atraktivní volbou pro dovozce a potravinové výrobce, zvláště v zemích třetího světa kvůli jejich cenové konkurenceschopnosti, celoroční dostupnosti, dostatečným zásobám, rozmanitosti využití pro potravinářské a nepotravinářské využití." [2]
[editovat] Ekologie
Relativní ekologická výhoda získávání obživy ze stromů určitého druhu pěstovaných jednotlivě nebo v malých skupinkách mezi původní vegetací a v okolí lidských sídel spočívá zejména v tom, že půda není narušována každoroční opakovanou orbou, že se lze obejít u některých druhů i s minimem chemizace a v okolí stromů může existovat původní nebo odlišná, ale relativně pestrá flóra a fauna. Je třeba tyto způsoby obživy preferovat. Naopak pěstování palem na plantážích, kdy je mýcena původní vegetace (navíc často technikou vypalování) a palma je pěstovaná jako monokultura, působí značné ekologické škody.
Největší ekologický problém představují plantáže palmy olejné pro Malajsii a Indonésii (Sumatra a asi polovina ostrova Borneo), na jejichž území vzniká zhruba 85% světové produkce palmového oleje (2009; Independent), a v jihovýchodní Asii. Díky šíření plantáží jsou likvidovány rozsáhlé plochy tropického pralesa a je tak likvidován životní prostor mnoha rostlinných a živočišných druhů, je například ohrožena populace orangutanů na Sumatře a Borneu. [3],[4]
[editovat] Externí odkazy
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?sh_itm=3372c113f634f210abef358fe4ee7b7e&sel_ids
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?sh_itm=3c8bc3d18c22aefd6f5b4f8edb7ac10c&sel_ids
http://ekolist.cz/fotobanka/displayimage.php?pos=-1228
http://ekolist.cz/fotobanka/displayimage.php?album=70&pos=9
http://www.ekolist.cz/clanek.shtml?x=2040307
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2093774&all_ids=1