Vraždy v ulici Morgue

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vraždy v ulici Morgue
Ilustrace Aubreye Beardsleye k povídce (1895).
Ilustrace Aubreye Beardsleye k povídce (1895).
Autor Edgar Allan Poe
Původní název The Murders in the Rue Morgue
Země USA USA
Jazyk angličtina
Žánry povídka, detektivní
Vydavatel USA Graham's Magazine
Datum vydání duben 1841
Typ média tištěné (časopis)
Následující dílo Záhada Marie Rogêtové

Vraždy v ulici Morgue nebo též Vražda na ulici Morgue a Záhadné vraždy v Márniční ulici (anglicky "The Murders in the Rue Morgue") je povídka Edgara Allana Poea z roku 1841. Patří mezi první detektivní příběhy a je prvním popisem zápletky, která se dnes označuje technickým termínem záhada uzavřené místnosti či záhada zamčeného pokoje (v uzavřené místnosti, z níž nebylo možné uniknout se najde mrtvola bez pachatele).

V povídce je dále použit motiv bezradné policie, která z neschopnosti nebo z lehkomyslnosti přehlíží stopy, později objevené velkým detektivem, nebo z nich vyvozuje falešné dedukce; a která vedena fixní ideou o povaze zločinu nebo pachatele zatýká nevinné a přizpůsobuje indicie své utkvělé představě.

Kriminální případ řeší muž s geniálními analytickými schopnostmi C. Auguste Dupin, jenž je přítomen i v následujících detektivních příbězích Záhada Marie Rogêtové (1842-1843) a Odcizený dopis (1844).

Příběh[editovat | editovat zdroj]

Vypravěč se při pobytu v Paříži setkává s C. Augustem Dupinem, mladým mužem ze vznešené rodiny, kterého blíže neurčené neblahé události uvrhly do velké bídy. Nabídne mu, aby s ním bydlel, a na novém společníkovi ho zaujme jeho mimořádné analytické schopnosti a sečtělost. Jednoho večera zaznamenají článek v novinách o pozoruhodné vraždě, při níž byly v ulici Morgue zabity dvě ženy – matka a dcera. Pařížská policie z nátlaku na vyřešení případu obviní Dupinova přítele. Dupin chce jeho jméno očistit a osvobodit ho, dostává se na místo činu a učiní zde převratné objevy, které policie přehlédla. Zjistí, že vrah sice uprchl oknem, ale dojde k závěru, že pro člověka by to bylo zhola nemožné. Na místě činu také nalezne chumáč zrzavých chlupů a otisky nohou, které jistě nepatří člověku. Dovodí tedy, že vrahem byl orangutan. Aby zjistil, kdo byl je jeho majitelem, uveřejní inzerát s textem, že nalezl orangutana.

Na inzerát odpoví jistý námořník. Dupin ho vyslechne, zjistí celý průběh vraždy a námořníkovu nevinu. Orangutana si námořník přivezl ze svých plaveb jako suvenýr, který chtěl v Paříži zpeněžit. Orangutan byl však velmi inteligentní a naučil se zacházet s břitvou na holení. Po dlouhodobé nevšímavosti pána rozzuřený orangutan uprchl a vylezl na okno jednoho z domů. Zde vyděsil dvě ženy, které začaly nepříčetně křičet o pomoc, orangutana to ještě více rozzuřilo, vzteky podřízl břitvou starší dámu, mladší ženu uškrtil a strčil jí do komína. Když uviděl svého pána, který ho pronásledoval, uprchl.

Po objasnění vraždy byl lidoop umístěn do Pařížské zoologické zahrady. Dupin předá zprávu spolu se svými poznámkami policii.

Česká a slovenská vydání[editovat | editovat zdroj]

Faksimilie originálního rukopisu autora povídky "The Murders in the Rue Morgue" ze sbírky Susan Jaffe Taneové z Cornell University.

Česky či slovensky vyšla povídka v následujících sbírkách nebo antologiích:

Pod názvem Vraždy v ulici Morgue:

Pod názvem Záhadné vraždy v Márniční ulici:

Pod názvem Vražda na ulici Morgue:

  • (slovensky) Zlatý skarabeus (Tatran, 1967, 295 stran)
  • (slovensky) Havran, Zlatý skarabeus, Príhody Arthura Gordona Pyma (Tatran, 1984, 622 stran )

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. POE, Edgar Allan. Jáma a kyvadlo a jiné povídky. Praha : Levné knihy KMa, 2002. ISBN 80-7309-070-8. Kapitola Obsah, s. 213.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]