Pohlavní znaky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohlavní znaky je souhrn znaků, které určují příslušnost jedince k příslušnému pohlaví. Ty dále dělíme na primární, sekundární (anatomické a fyziologické), lze se setkat i s termínem terciární (např. odlišnosti uspořádání mozku) a kvartérní (psychické)[1].
Obsah |
[editovat] Primární pohlavní znaky
Primární pohlavní znaky jsou tělesné struktury resp. orgány přímo spjaté s pohlavním rozmnožovaním (srovnej: rozmnožovací soustava)[2]. Primární pohlavní znaky se, na rozdíl od sekundárních pohlavních znaků, vytvářejí před narozením (porodem). Dělí se na zevní (přímo viditelné orgány) a vnitřní orgány. Na základě výskytu těchto znaků lze s vysokou pravděpodobností u jedince (za běžných podmínek) určit jeho příslušnost k danému pohlaví, zpravidla samčí či samičí. V některých případech lze u jednoho jedince nalézt vícero různých genitálií (ploštěnci, kroužkovci), ten je pak označován za hermafrodita a je schopen zastávat obě role, nicméně dále platí předpoklad o účasti vícero jedinců při pohlavním aktu, byť je zřídka možné samooplození (tasemnice). Gonochoristé mají pohlaví striktně oddělená[3].
Vyšší organismy včetně lidí patří mezi gonochoristy, přesto i zde je možný občasný "hermafroditismus", coby intersexuální malformace daná obojetností genitálu a gonád. Určení jedince závisí na převažujícím vzhledu genitálu[4]. V případě pseudohermafrodismu (p. maskulinus, p.femininus) jde o vývojovou poruchu, kdy pohlaví určené na základě genitálu se liší od pohlaví určeného na základě chromozomální výbavy resp. pohlaví gonadální, což znemožnuje další reprodukci.
[editovat] Lidské primární pohlavní znaky [5]
Mužské genitálie
- zevní
- vnitřní
- varlata
- prostata
- semenný váček
- nadvarle
- chámovod
- topořivé těleso (bulbus vestibuli)
- část mužské močové trubice
Ženské genitálie
- zevní
- vnitřní
[editovat] Sekundární pohlavní znaky
Sekundární pohlavní znaky se, na rozdíl od primárních pohlavních znaků, vytvářejí v průběhu dospívání, u lidí tedy v období puberty. U mužů je ovlivňuje především hormon testosteron a patří k nim růst postavy, nárůst svalové hmoty, hrubší kůže, změna hlasu, růst ochlupení, rozložení podkožního tuku, zvětšení penisu a varlat apod. K vývinu sekundárních pohlavních znaků někdy nemusí dojít, např. je-li u muže provedena kastrace před pubertou.
[editovat] Změna pohlaví
Pohlaví je u lidí předurčeno geneticky, samci mají chromozomální výbavu XY, ženy pak XX. Nicméně v případě odlišné funkce genů SRY resp. RSPO1 během vývoje plodu je aktivována kaskáda, která vede k přeměně XX ženy na XX jedince se všemi pohlavními znaky může[6]. Po hormonální terapii a chirurgickém zásahu lze u lidí změnit pohlaví (primární a sekundární pohlavní znaky) i v dospělosti (srovnej: transsexualita).
U ryb je možná změna pohlaví při styku jedinců s tzv. endokrinní disruptorem, což je např. i lidská hormonální antikoncepce, ale v takovém případě je sexuální funkce ohrožena[7]. U některých druhů je pohlaví určeno až epigeneticky (tj. tvorba pohlavních gamet je dána vlivem vnějších podmínek[8]), a tak je samovolná změna pohlaví s možností pokračovaní v rozmnožování poměrně častá u nižších vodních druhů s primitivním reprodukčním systémem[9] tzv. reverze pohlaví v ontogenezi[10].
[editovat] Literatura a odkazy
[editovat] Související odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Oralkova disertační práce
- ↑ reference.com primary sex characteristic
- ↑ MILADA BOCÁKOVÁ OBECNÁ ZOOLOGIE 3.8. Soustava rozmnožovací
- ↑ Taťána Hanáková, gynekologická ordinace: Geneticky podmíněné vývojové vady rodidel
- ↑ Seichert, V: Močopohlavní ústrojí, in: Petrovický, P. et al.: Systematická, topografická a klinická anatomie VI.. Vydavatelství Karolinum, Praha 1995. ISBN 80-7184-108-0 ISBN 80-7184-114-5.
- ↑ Osel.cz: Přepínač, který udělá z holky kluka
- ↑ Osel.cz Antikoncepce může vyhubit ryby
- ↑ Obecná zoologie II
- ↑ Změny pohlaví u zvířat Tiscali/ČTK/jl 30. 10. 2003
- ↑ zsf.jcu.cz: Dědičnost pohlaví
