Encefalitida

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Encefalitida je souhrnné označení pro zánětlivé onemocnění mozku (většinou infekční povahy), projevující se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, poruchy chování, třes, poruchy hybnosti a paměti, poruchy vědomí (delirium, somnolence, až kóma), halucinace, či afázii.

Průběh může být ovšem velmi mírný, někdy i zcela asymptomatický. Příčinou poté bývají nejčastěji bakteriální, virové, nebo parazitické (prvoci - mozková malárie, atd.) onemocnění.

Encefalitida, je často také doprovázena zánětem mozkových blan - meningitidou - meningoencefalitida, nebo zánětem míchy - myelitidou - encefalomyelitida, meningoencefalomyelitida, aj.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Purulentní neboli hnisavé e.[editovat | editovat zdroj]

(stafylokoky, streptokoky)

Serózní, aseptické neboli nehnisavé e.[editovat | editovat zdroj]

Mírnější s. e.
Závažné s. e.
Atypické e.

Diagnóza, léčba a prognóza[editovat | editovat zdroj]

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Základním krokem ke správné diagnóze je především pečlivý rozbor likvoru, včetně mikroskopického, sérologického vyšetření a vyšetření řetězové polymerázové reakce. Následuje využití elektroencefalografické, rentgenové techniky, CT a magnetická rezonance. Je rovněž doporučeno opakovat lumbální punkce a pravidelně ověřovat likvorové testy. Analýza mozkomíšního moku obvykle vykazuje přítomnost pleiocytózy (mononukleární, v časném stádiu i polynukleární), zvýšený obsah bílkoviny, běžnou, nebo mírně sníženou (TBC, mykózy, bakteriózy, amébové encefalitis) hladinu glukózy.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

  • symptomatická (antipyretika, antikonvulziva, atd.) péče, případně JIP
  • za přítomnosti mozkového otoku - antiedematózní terapie
  • herpetické a nevirové encefalitis - specifické léčebné postupy

Prognóza a trvalé následky[editovat | editovat zdroj]

Mírnější encefalitidy, mezi kteréž umisťujeme, např. klíšťovou meningoencefalitidu většinou nezanechávají očividná rezidua, ačkoliv mohou zapříčinit neurastenické obtíže se spánkem, soustředěním, nebo pohybovou koordinací, ve zřídkavých případech, mohou být i letální. Chronické, progresivní, herpetické, či jiné akutní formy encefalitis (rubeola, spalničky) občas vyúsťují v rozličná neurodegenerativní onemocnění, nejčastěji demenci, a poruchy hybnosti, jakými jsou např. paréza, paralýza, či chorea.

subakutní sklerotizující panecefalitida
subakutní zarděnková panencefalitida
  • klinickým obrazem se podobá SSPE
progresivní multifokální leukonecefalopatie
  • etiologie: virus CJ (latentní výskyt u většiny populace),
  • odumírání bílé hmoty mozkové, demyelinizace
  • postihuje imunodeficientní jedince (AIDS, aj.)
  • vzácné, prognóza je obvykle nepříznivá
  • demence, poruchy zraku, osobnosti, motoriky
  • úmrtí do 3, až 6 měsíců
AIDS demence komplex
  • etiologie: poškození bílé hmoty mozkové, subkortikální atrofie, HIV infekce mikroglií, makrofagických a mononukleárních element. Při některých příležitostech nazýván, jako HIV encefalopatie, či HIV neurokognitivní porucha
  • postihuje 5 - 20% AIDS pacientů, prodromální příznaky se občas projevují iritabilně-manickými poruchami nálady
  • poruchy motoriky, pozornosti, bradyfrenie, demence, poruchy chování, extrapyramidové příznaky, parézy, křeče, inkontinence, psychózy
  • smrtelné, úmrtí do 1, až let