Psychóza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Je to vlastně disociace mezi vnímáním, chováním a prožíváním Mění se stav nemocného k realitě.

Rozdíl mezi psychozou a neurozou je takový, že psychoza je závažné onemocnění s organickými poruchami mozku, ukázaná i na neurologickém vyšetření(CT mozku, EEG..), kdežto neuroza je pouze ,,stav,, neohrožující náš život, pouze ho ztěžuje, bez organických poruch mozku.

Existuje více nemocí u kterých jsou psychotické prožitky. Asi nejznámější je schizofrenie, ale může se vyskytnout při užívání alkoholu či drog(typicky stimulancia - pervitin či kokain), dále u demencí, či úrazů, kde je příčina postižení mozku, přechodně bývají po operacích. Psychotické prožitky mohou být u těžkých mánií či depresivních stavů. V těchto případech se ale projevy trochu liší od předešlých.

Charakteristická je porucha vnímání - halucinace typicky sluchové - slyší hlasy, které přikazují, pomlouvají či rozmlouvají mezi sebou, dále bludy - typicky paranoidní, kdy ten daný člověk má pocit, že je sledován, odposloucháván, pronásledován apod. Mohou být poruchy emotivity, kdy se zase např. směje inadekvátně situaci, mohou se vyskytnout tzv. katatonní příznaky - kdy se dlouho nehýbe, strnule zůstává v určitých polohách nebo naopak je výrazně neklidný, agresivní a ohrožuje své okolí či sebe.

U schizofrenie se předpokládá polygenní dědičnost spolu s vlivem prostředí. K vnějším vlivům patří - podvýživa matky v 1. trimestru, chřipkové onemocnění matky ve 2. trimestru, hyperprotektivní rodiče, nebo naopak odmítavý vztah rodičů k dítěti, dále např. stresující události v životě (ztráta zaměstnání, těhotenství a porod, rozvod, svatba apod.)

Z biochemických teorií se zdá nepravděpodobnější (zejména s ohledem na působení antipsychotik) dopaminová teorie, kdy se předpokládá, že tonická komponenta(převážně extrasynaptická) tvorby dopaminu je snížená, naopak fázický přenos (synaptický) je zvýšen. Z dalších teorií se uvažuje o vlivu serotoninu (serotoninové dráhy působí inhibičně na dopaminový systém), dále vliv excitačních aminokyselin (glutamát a aspartát) - kdy např. hypofunkce NMDA (N-methyl-D-aspartátových) receptorů vyvolává stavy podobné schizofrenii - toto způsobuje např. droga PCP.

Psychózy jsou často provázeny abnormálními biochemickými pochody v mozku a zdá se, že u části postižených se na vzniku onemocnění podílejí genetické předpoklady. Psychotické projevy však mohou být způsobeny také jinými chorobami, např. poruchami látkové výměny nebo nádorem na mozku a účinkem některých léků, drog nebo alkoholu.

PSYCHÓZY - znamená změny osobnostní struktury - realita vnímána odlišně - nemocný je přesvědčen, že je zdráv, to jak on vnímá svět je podle něj normální (kromě maniodepresivní psychózy, kdy si pacient uvědomuje svůj stav) - biochemické změny v mozku, způsobeny zpravidla genetickými vlivy, nebo vlivy vrozenými či vlivem prodělaných chorob, otravami, úrazy  schizofrenie: odlišné vnímání reality, halucinace nebo bludy (blud je myšlenková halucinace), závažné, nevyléčitelné  paranoia  Korsakovova psychóza: poškození osobnosti alkoholem, halucinace

[editovat] Externí odkazy

• Mystika a schizofrenie - kniha diskutující podobnosti a rozdíly mezi psychózou a stavem tzv. psychospirituální krize

Tento článek týkající se lékařství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.