Listerióza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Listerióza je infekční onemocnění způsobené grampozitivní bakterií Listeria monocytogenes. U lidí se vyskytuje spíše sporadicky, nicméně může dojít i k epidemiím, listerióza se také může stát nemocniční nákazou (nosokomiální výskyt). U zdravých lidí s dostatečnou imunitou probíhá bezpříznakově nebo jako onemocnění podobné chřipce, ale je příčinou potratů u těhotných žen, celkových septických onemocnění novorozenců a zánětů mozku a mozkových blan u starých a oslabených osob.

Původce a jeho přítomnost v prostředí[editovat | editovat zdroj]

Původcem listeriózy je malá grampozitivní tyčinka, L. monocytogenes. Je to fakultativní intracelulární parazit, je schopná dlouhodobě přežívat v prostředí, vyskytuje se v půdě i vodě. Studie naznačují, že až 10% lidí má ve střevě tuto bakterii, aniž by se u nich projevily příznaky nemoci[1].

Listerióza je zoonóza, onemocnět mohou i zvířata včetně hospodářských (např. ovce, skot), a i mezi zvířaty se vyskytují bezsymptomatičtí nosiči, kteří bakterii vylučují tělními sekrety včetně výkalů a mléka. V přírodě jsou rezervoárem nákazy především hlodavci. Známa je také listerióza ptáků.

Epidemiologie[editovat | editovat zdroj]

Listerióza je alimentární onemocnění, k nákaze dochází nejčastěji požitím kontaminované potraviny. V porovnání s dalšími bakteriálními nemocemi, které se přenášejí potravou, je vzácná:

Alimentární infekce v ČR, 1996 - 2005, výskyt na 100 000 obyvatel
onemocnění 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
listerióza 0,10 0,10 0,10 0,13 0,22 0,20 0,20 0,12 0,16 0,15
shigelóza 7,77 5,96 4,96 5,05 5,33 3,44 2,80 3,73 3,18 2,72
kampylobakterióza 22,08 35,16 53,83 95,72 164,67 210,48 227,49 196,66 249,75 295,89
salmonelózy 466,71 387,41 493,70 436,12 391,66 326,55 274,14 263,67 301,01 321,95

Údaje z Centra epidemiologie a Mikrobiologie [1]

Nejčastěji se nakazí kojenci mladší 1 měsíc a staří lidé nad 60 let [2], v dalších 30% případů jsou pacientkami těhotné ženy. Těhotné ženy ve věkové skupině od 10 do 40 let tvoří dokonce 60% všech zaznamenaných případů listeriózy[3]. Další ohroženou skupinou jsou lidé, jejichž imunitní systém byl nějakým způsobem oslaben: onkologičtí pacienti, HIV pozitivní, lidé s onemocněním ledvin, diabetici nebo pacienti po transplantacích, kteří užívají léky potlačující imunitní odpověď organismu a lidé dlouhodobě užívající léky obsahující glukokortikoidy.

V naprosté většině případů se listerióza vyskytne jako jednotlivé, sporadické onemocnění, je proto obtížné zjistit, odkud nákaza pochází. Při kontaminaci potravin při výrobě nebo při zpracování, dostanou-li se takové potraviny ke většímu množství lidí, způsobuje epidemie.

Přenos nákazy[editovat | editovat zdroj]

K infekci dochází nejčastěji perorálně infikovanými potravinami, k pomnožení L. monocytogenes v potravinách může dojít při primární kontaminaci syrových potravin (např. nedostatečně pasterizované mléko, měkké sýry, paštika, nemytá zelenina) a dále při sekundární kontaminaci v průběhu vlastního vaření a uchování hotových pokrmů při pokojové teplotě, zkřížené kontaminaci při přípravě potravy a při nedostatečné osobní hygieně pracovníků manipulujících s potravinami.

Mezi rizikové potraviny z hlediska nákazy listeriózou patří:

Obecně jsou rizikem všechny potraviny, které se před vlastní konzumací tepelně neupravují a pokrmy, které byly dlouho skladovány v chladničce - L. monocytogenes se dokáže, i když pomalu, množit i při teplotě 4 °C a proto se po nějaké době z původně neškodné potraviny může stát líhniště listérií. Listérie se zničí varem.

Dalším způsobem přenosu je vertikální, kdy se plod nebo novorozenec nakazí od matky in utero nebo během porodu stykem s vaginálními sekrety, které obsahují živé bakterie.

Možný je také přenos kontaminovanými pomůckami, byly popsány hromadné výskyty na novorozeneckých odděleních.

Vzácnější popsané případy je nákaza skrze spojivku oka, popsaná u zaměstnanců drůbežích jatek, a kožní forma onemocnění, která se může vyskytnout u lékařů, kteří jsou ve styku s nemocnými novorozenci, nebo u veterinářů, kteří jsou v kontaktu s nemocnými zvířaty nebo potracenými plody.

Infekční dávka u citlivých osob může činit pouhých 1000 bakteriálních buněk [4], i když záleží také na virulenci konkrétního kmene.

Průběh nemoci[editovat | editovat zdroj]

Problémem u listeriózy není její rozšíření a velké množství pacientů, spíše je to velká mortalita u vnímavých skupin obyvatel. Průměrná mortalita může dosahovat 20 až 30%, u pacientů nad 60 let se již blíží 60%, neléčená encefalická forma může vést ke smrti i v 70% případů [5].

Listerióza často vede ke smrti nenarozeného plodu a k potratu, smrtnost novorozenců je 30-50% [6]

U dospělých, zdravých osob naopak často probíhá bezpříznakově, tyto případy často zůstávají neodhaleny. Všechny nemocné osoby vylučují bakterie v tělních sekretech a ve výkalech, a to až po dobu několika měsíců.

Po inkubační době, která trvá nejčastěji kolem 3 týdnů (rozpětí 3-70dnů), se mohou objevit symptomy nemoci. Listerióza se může projevovat několika odlišnými způsoby:

  • Febrilní gastroenteritida

Tato forma listeriózy se může objevit u předtím zdravých, netěhotných dospělých [7]. Typicky se objevuje do 24 hodin po požití velkého množství bakterií a trvá asi 2 dny. Projevuje se horečkou, vodnatým průjmem, nevolností, mohou se objevit bolesti hlavy, kloubů a svalů.

L.monocytogenes se vyskytuje jen ve střevech, nešíří se dál.

  • Bakterémie

Napadne-li L. monocytogenes bílé krvinky, dostane se v nich do krve. Bakterémie je obecné označení pro stav, kdy se v krvi nacházejí živé bakterie. Klinicky se projevuje jako akutní horečnaté onemocnění provázené bolestmi svalů, kloubů, hlavy a zad, můžou se objevit průjmy nebo nevolnost. Tato forma postihuje dospělé netěhotné osoby, při dalším oslabení imunitního systému může přejít v encefalickou formu.

  • Encefalická forma

Tato vážná forma listeriózy se nejčastěji objevuje u novorozenců, starých osob a osob oslabených nemocí, jako jsou nádorová onemocnění, HIV nebo AIDS, diabetes, cirhóza jater nebo astma, a také u pacientů po transplantacích, kteří užívají léky potlačující imunitní odpověď organismu.

L. monocytogenes má afinitu k mozkové tkáni, zvláště k mozkovému kmeni a obalům mozku, a nezabrání-li imunitní systém šíření nákazy v organismu, projeví se listerióza jako meningitida,meningoencefalitida nebo encefalitida. To se projevuje změnami vědomí, křečemi, zmateností a dalšími nervovými příznaky, v pokročilém stadiu kómatem a často i smrtí.

L. monocytogenes je až pátá nejčastější příčina bakteriální meningitidy, ale zato vykazuje největší mortalitu, 22% [8]. Hnisavá forma encefalitidy je běžná u novorozenců, po vyléčení může vést k hydrocefalu nebo mentálnímu postižení.

Rhomboencefalitida, tedy zánět mozkového kmene, je vzácná forma listeriózy, která se objevuje u zdravých, dospělých osob. Nejprve se objevuje horečka provázená nevolností, zvracením a bolestí hlavy, následují poruchy funkce hlavových nervů, poruchy funkce mozečku nebo hemiparézy a hypestézie, následují poruchy vědomí. Průměrná smrtnost dosahuje 51%, u neléčených pacientů je 100%, při léčbě ampicilínem nebo penicilínem méně než 30%, nicméně 61% vyléčených pacientů přetrvávají neurologické potíže[9].

V 10% případů encefalické formy se vytvoří abscesy v mozku[10].

  • nákaza plodu během těhotenství

Těhotné ženy jsou zvláště vnímavé k listerióze, vyskytuje se u nich bakteriémie, ale encefalická forma je vzácná. Namísto toho se listérie koncentrují v pohlavních orgánech, napadají dělohu a fétus. U žen samotných probíhá infekce bez vnějších příznaků nebo se objeví symptomy připomínající chřipku, infekce ale způsobí zánět placenty a plodových obalů a infekci plodu, která může vést k potratu (hlavně v druhém a třetím trimestru) nebo vyvolá předčasný porod. Asi 22% případů končí intrauterinní smrtí nebo smrtí novorozence v důsledku celkové sepse, u dvou třetin přežívajících novorozenců se listerióza objeví až po porodu jako celková sepse nebo jako hnisavá meningitida.

  • infekce novorozenců

Novorozenci jsou také velmi vnímaví k infekci. K infekci může dojít už během porodu stykem s infikovanými vaginálními sekrety, má-li matka listeriózu, byly popsány i případy přenosu infikovaným materiálem na novorozeneckém oddělení. Průběh onemocnění závisí na tom, kdy se objeví první příznaky nemoci.

Onemocnění novorozenců mladších 5 dnů se projevuje sepsí, horečkou, problémy s dýcháním a neurologickými poruchami. Může vést ke tvorbě granulomů ve všech vnitřních orgánech a ke smrti. Mortalita je v tomto případě vysoká, 20-30%.

U starších novorozenců je typickým nálezem meningitida.

  • endokarditida

Endokarditida, neboli zánět osrdečníku, se vyskytuje asi 7,5% případů listeriózy dospělých osob. U této formy je vysoké riziko vzniku sepse a má vysokou smrtnost (48%)

  • peritonitida

Zánět pobřišnice se může objevit zvláště u pacientů s cirhózou jater[11].

  • kožní příznaky a jiné

Kožní příznaky, jako je vyrážka nebo puchýře, někdy provázené horečnou nebo zimnicí, se mohou objevit u lidí, kteří přišli do styku s infekčním materiálem, jako jsou nemocní novorozenci nebo mrtvé plody. Dostane-li se větší množství bakterií do oka, mohou způsobit zánět spojivek. Další popsané projevy zahrnují septickou artritidu, osteomyelitidu nebo zápaly plic.

Listerióza u zvířat[editovat | editovat zdroj]

K listerióze je vnímavých i mnoho druhů domácích i divoce žijící zvířata, z domácích zvířat jsou nejcitlivější přežvýkavci, zvláště skot a ovce. Typickým projevem je meningoencefalitida často končící úhynem nebo aborty a záněty dělohy. Nejčastěji se nakazí kontaminovanou siláží.

Nakažená zvířata vylučují původce výkaly i mlékem. V Česku se listerióza v chovech vyskytuje sporadicky jako enzootie.

Laboratorní diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Diagnóza listeriózy je potvrzena kultivačním nálezem L.monocytogenes ve stolici, v krvi, mozkomíšním moku, v placentě a mrtvém plodu při potratu nebo ve vzorcích jater, ledvin nebo sleziny při pitvě pacientů se septickou formou, event. ve vzorcích mozkové tkáně při encefalické formě.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

L. monocytogenes je citlivá k penicilinu, ampicilinu, vancomycinu, ciprofloxacinu, linezolidům, azithromycinu a kotrimoxazolu. Betalaktamová antibiotika se používají v kombinaci s aminoglykosidy (např. Gentamicin). Léčba trvá 2-6 týdnů, v závislosti na typu nemoci.

Proti listerióze není očkování, jedinou prevencí je důkladná tepelná úprava potravin a dodržování hygienických opatření.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. USA/FDACFSAN - Bad bug book: Listeria monocytogenes
  2. Lorber B. Listeria monocytogenes. In: Mandell GL, Bennett JE, Dolin R: Mandell, Douglas, and Bennett's principles and practice of infectious diseases. Ed 6. Philadelphia: Elsevier Churchill Livingstone, 2005;2:2478-84
  3. CIDRAP: listeriosis
  4. The bug bible: Listeria monocytogenes
  5. Listeriosis
  6. Informace pro gynekology a neonatology: informace o listerióze
  7. Guest Gastroenteritis Due to Listeria monocytogenes
  8. Bacterial meningitis in the United States, 1986: report of a multistate surveillance study. The Bacterial Meningitis Study Group.
  9. Brainstem encephalitis (rhombencephalitis) due to Listeria monocytogenes: case report and review.
  10. [Eckburg PB, Montoya JG, Vosti KL. Brain abscess due to Listeria monocytogenes: five cases and a review of the literature. Medicine 2001;80(4):223-235]
  11. Plaza JF, et al : Peritonitis bacteriana espontanea por Listeria monocytogenes. Gastroenterologia y hepatologia 1998; 21(10): 489- 491

Související články[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.