Al Gore

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Al Gore
Al Gore v roce 1994
Al Gore v roce 1994
Ve funkci:
20. leden, 1993 – 20. leden, 2001
Prezident Bill Clinton
Předchůdce Dan Quayle
Nástupce Dick Cheney

Senátor Senátu USA
za stát Tennessee
Ve funkci:
3. leden, 1985 – 2. leden, 1993
Předchůdce Howard Baker
Nástupce Harlan Mathews

Ve funkci:
3. leden, 1977 – 3. leden, 1985
Volební obvod Tennessee (4. a 6. obvod)

Narození 31. března 1948 (66 let)

USA Washington, D.C., USA

Politický subjekt Demokratická strana
Choť Mary Elizabeth „Tipper“ A. Gore
Rodiče Albert Gore a Pauline LaFon Gore
Vzdělání Harvard University
Náboženství Baptismus
Podpis Al Gore, podpis
Webová stránka algore.com
Ocenění Nobelova cena za mír a Nobelova cena míru 2007
Commons Al Gore

Albert Arnold Gore ml. (* 31. března 1948) je americký demokratický politik, bývalý viceprezident USA za prezidentství Billa Clintona, senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta ve volbách roku 2000. Společně s Mezivládním panelem pro klimatické změny (IPCC) je držitelem Nobelovy ceny míru za rok 2007.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Al Gore se narodil ve Washingtonu, D.C., jeho otec byl kongresman za Tennessee – Albert Gore Sr.

Al Gore nejprve studoval ve Washingtonu, roku 1965 se zapsal na Harvardovu univerzitu a v roce 1969 studium úspěšně dokončil (diplomová práce na téma: „Vliv televize na výkon prezidentského úřadu“). Na univerzitě sdílel stejný pokoj se slavným Hollywoodským hercem Tommy Lee Jonesem, s kterým ho dodnes pojí přátelství.[1]

Po absolvování studia narukoval do války ve Vietnamu, kde působil do května 1971 jako válečný reportér. Po ukončení vojenské dráhy pracoval jako novinář pro několikery noviny až do r. 1976, v této době se několikrát neúspěšně pokoušel studovat na Vanderbildově universitě.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1976 byl zvolen jako demokrat kongresmanem za Tennessee. O deset let později (1986) se stal senátorem. V průběhu své politické kariéry se angažoval v ekologické problematice a pomohl prosadit některé významné zákony, například roku 1980 byl jedním iniciátorů návrhu zákona, jež byl nařídil asanaci chemicky zamořené půdy a odstranění skládek. Je také jedním z autorů politické deklarace o ochraně životního prostředí na Zemi jako závěrečného dokumentu mezinárodní konference o ochraně ozónové vrstvy (1989).

V roce 1988 kandidoval na prezidenta, ale nezískal demokratickou nominaci (Demokratickým kandidátem se stal Michael Dukakis, prezidentem se stal republikánský kandidát G. Bush). Podpořil válku v Perském zálivu (podporu získala jen u 10 demokratických senátorů).

V dalších volbách, v roce 1992, si jej Bill Clinton zvolil jako svého vicepresidentského kandidáta a po vítězství ve volbách se stal 20. ledna 1993 viceprezidentem Spojených států amerických. V této funkci pracoval i v druhém Clintonově funkčním období (po volbách r. 1996).

V této funkci patřilo k jeho prioritám snížení výdajů federální vlády USA, ochrana životního prostředí, podpořil vznik NAFTA. Na konci 90. let byl významným zastáncem Kjótského protokolu. V zahraniční politice Gore podporoval například odstranění Slobodana Miloševiče (1998) a bombardování Iráku kvůli neochotě Saddáma Husajna spolupracovat se zbrojními inspektory, stejně jako použití kazetových bomb při bombardování Srbska NATO o čtyři roky před tím.

V roce 2000 Gore opět neúspěšně kandidoval na prezidenta USA. Přestože dostal více hlasů než jeho protivník G. Bush Jr., prezidentem v těchto kontroverzních volbách se stal právě Bush. Zajímavostí je, že jako svého případného viceprezidenta si zvolil senátora za Connecticut Josepha I. Liebermana – bylo to poprvé v historii USA, kdy se ortodoxní Žid dostal na kandidátku jedné ze dvou hlavních politických stran pro tuto funkci. V roce 2008 podpořil kandidaturu Barracka Obamy na prezidenta.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1969 se oženil s Mary Elizabeth Aitcheson, zvanou „Tipper“, se kterou má čtyři děti – Karennu Gore Schiff, Kristin, Sarah a Alberta III. Od roku 2010 však manželé žijí separovaně, brali se v roce 1970 ve Washingtonu.[2] Al Gore se hlásí k baptistům.[3]

Kritika[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1996 jej postihl politický skandál – byl obviněn, že pro získávání na prezidentskou kampaň využíval federální prostředky – telefon.
  • V roce 2006 a znovu v červnu 2010 proběhl médii krátký sexuální románek Gora s Molly Haggerty, která tvrdí, že jím byla sexuálně obtěžována. V druhém případě však Haggerty stáhla svá obvinění.[4]

Jeho kritici mu dále vyčítají několik nesrovnalostí s jeho mediálním obrazem propagátora ekologické zodpovědnosti a některými jeho aktivitami, které do tohoto obrazu příliš nezapadají.

  • V roce 2000, kdy vrcholila prezidentská kampaň, bylo na krátký čas mediálně přetřásáno, že jeho tři honosné rezidence v Aarlingtonu, Nashville a Carthagu mají velké roční náklady (přibližně stejné jako plat běžného Američana) včetně spotřeby elektřiny a zátěže CO2.
  • Ve své knize Země na misce vah z roku 1992 brojí proti kartelu velkých nadnárodních naftařských společností; naproti tomu stejně jako jeho otec má úzké vazby na Occidental Petroleum (Oxy), které mj. razí cestu ropných vrtů s nepříliš velkými ohledy na životní prostředí a ve které má Gore peníze v akciích.[5]
  • Kritici poukazují i na určitou Goreovu licoměrnost v souvislosti s tím, že do roku 2003 pobíral licenční poplatky (20 000 dolarů ročně) společnosti Pasminco Zinc, která na jednom z jeho pozemků provozovala důl na těžbu zinku.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Earth in the Balance: Ecology and the Human Spirit, Houghton Mifflin1992 a 2000 (česky: Země na misce vah: Ekologie a lidský duch2000, ISBN 80-7203-310-7)
  • Joined at the Heart: The Transformation of the American Family2002
  • An inconvenient truth - film (2006), česky: Nepříjemná pravda (filmová cena Oscar za nejlepší dokument v roce 2007)
  • The Assault on Reason, the Pinguin Press - 2007
  • The Future: Six Drivers of Global Change, Random House - 2013

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Al Gore ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.hellomagazine.com/profiles/tommy-lee-jones/
  2. http://www.nbcnews.com/id/37450410
  3. http://edition.cnn.com/ALLPOLITICS/stories/1999/06/16/president.2000/gore.biography/
  4. http://www.merinews.com/article/molly-haggerty-claims-sexual-assault-by-al-gore/15825033.shtml
  5. http://www.corpwatch.org/article.php?id=468

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]