Martti Ahtisaari

Martti Ahtisaari
Martti Ahtisaari
	Martti Ahtisaari (15. května 2012)
10. prezident Finska
	Ve funkci:; 1. března 1994 – 1. března 2000
Předchůdce	Mauno Koivisto
Nástupce	Tarja Halonenová
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana
Rodné jméno	Martti Oiva Kalevi Ahtisaari
Narození	23. června 1937 ; Viipuri, Finsko (dnes Vyborg, Rusko)
Úmrtí	16. října 2023 (ve věku 86 let) ; Helsinky
Místo pohřbení	hřbitov Hietaniemi
Choť	Eeva Irmeli Ahtisaari
Děti	Marko Ahtisaari
Alma mater	Kuopio Lyceum High School (do 1952); Oulun Lyseon Lukio (1952–1956); University of Oulu (do 1959)
Profese	politik, diplomat a učitel
Náboženství	luteránství
Ocenění	Commander of the Order of the Lion of Finland (1975); komandér Řádu bílé růže (1983); komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1992); Komtur velkokříže Řádu finského lva (1994); velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1994); … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Martti Ahtisaari
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martti Oiva Kalevi Ahtisaari (23. června 1937 Vyborg – 16. října 2023 Helsinky) byl finský politik, v letech 1994 až 2000 prezident Finska a nositel Nobelovy ceny míru za rok 2008.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Viipuri, dnešním ruském Vyborgu. Od roku 1965 pracoval pro finské ministerstvo zahraničních věcí. V roce 1973 ho prezident Urho Kaleva Kekkonen jmenoval velvyslancem v Tanzanii. V roce 1977 byl jmenován vysokým komisařem OSN pro Namibii. V lednu 1987 jej generální tajemník OSN Javier Peréz de Cuéllar jmenoval tajemníkem pro administrativu a management. V dubnu 1989 byl vyslán jako zvláštní vyslanec OSN do Namibie.

Prezidentem Finska[editovat | editovat zdroj]

V letech 1994 až 2000 byl prezidentem Finska. Byl zastáncem vstupu Finska do Evropské unie, což se uskutečnilo v roce 1995.

Mírová mise v Kosovu[editovat | editovat zdroj]

V 90. letech 20. století se stal vedoucím pracovní skupiny OSN pro Bosnu a Hercegovinu a později velvyslancem Evropské unie pro Kosovo. Během svého působení přiměl Slobodana Miloševiće k přijetí podmínek Severoatlantické aliance, které v Kosovu ukončilo boje. K problémům Kosova se vrátil v roce 2008, když jako velvyslanec EU navrhoval nezávislost pro kosovské Srby.^[1]

Indonésie – Aceh[editovat | editovat zdroj]

V roce 2005 se zasloužil o mírovou smlouvu mezi vládou Indonésie a odštěpeneckou provincií Aceh, která po třiceti letech ukončila boje mezi vládou a povstalci.

Vyznamenání a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát	Název	Datum udělení
Austrálie Austrálie	důstojník Řádu Austrálie^[2]	2002, 2. dubna
Dánsko Dánsko	velkokříž Řádu Dannebrog
Dánsko Dánsko	rytíř Řádu slona^[3]	1994, 7. září
Estonsko Estonsko	Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem^[4]	1995, 16. května
Island Island	velkokříž Řádu islandského sokola	1995, 26. září
Itálie Itálie	velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku^[5]	1997, 28. ledna
Jižní Afrika Jižní Afrika	velkokříž Řádu mysu Dobré naděje^[6]	1997
Litva Litva	velkokříž Řádu Vitolda Velikého^[7]	1996, 15. ledna
Lotyšsko Lotyšsko	velkokříž Řádu tří hvězd^[8]	1997, 3. listopadu
Maďarsko Maďarsko	velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky
Norsko Norsko	velkokříž Řádu svatého Olafa	1994
Polsko Polsko	rytíř Řádu bílé orlice^[9]	1997, 17. dubna
Rumunsko Rumunsko	velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy^[10]	1998
Španělsko Španělsko	velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické^[11]	1999, 29. ledna
Švédsko Švédsko	rytíř Řádu Serafínů	1994, 12. dubna
Turecko Turecko	Řád Turecké republiky^[12]	1999, 20. listopadu

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Nobelova cena míru[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 získal Nobelovou cenou míru s odůvodněním „za jeho důležité úsilí při řešení mezinárodních konfliktů na několika kontinentech po více než tři dekády“.^[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martti Ahtisaari na anglické Wikipedii.

↑ Nobelovu cenu míru dostal někdejší finský prezident Ahtisaari. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.
↑ honours.pmc.gov.au [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky)
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ About Government - National Orders. web.archive.org [online]. 2012-10-15 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
↑ VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky)
↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 17 kwietnia 1997 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.
↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
↑ Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 1999-02-01, čís. 27, s. 4479. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.
↑ T.C. CUMHURBAŞKANLIĞI : Finlandiya Cumhurbaşkanı Ahtisaari'ye Verilen "Devlet Nişanı" Töreninde Yaptıkları Konuşma. web.archive.org [online]. 2015-07-09 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-09.
↑ The Nobel Peace Prize 2008 [online]. Nobel Foundation, 2008-10-10 [cit. 2008-10-10]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Martti Ahtisaari na Wikimedia Commons
Martti Ahtisaari Archivováno 7. 10. 2013 na Wayback Machine. oficiální stránka (anglicky) (finsky)
Martti Ahtisaari články pro Project Syndicate dostupné v 8 jazycích, mimo jiné i v češtině
Fin Ahtisaari a samostatnost Kosova

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Nobelovu cenu míru dostal někdejší finský prezident Ahtisaari. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-27]. Dostupné online.

[2] honours.pmc.gov.au [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.

[3] Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky)

[4] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.

[5] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.

[6] About Government - National Orders. web.archive.org [online]. 2012-10-15 [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[7] Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.

[8] VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online. (lotyšsky)

[9] Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 17 kwietnia 1997 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-02.

[10] Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.

[11] Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 1999-02-01, čís. 27, s. 4479. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.

[12] T.C. CUMHURBAŞKANLIĞI : Finlandiya Cumhurbaşkanı Ahtisaari'ye Verilen "Devlet Nişanı" Töreninde Yaptıkları Konuşma. web.archive.org [online]. 2015-07-09 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-09.

[13] The Nobel Peace Prize 2008 [online]. Nobel Foundation, 2008-10-10 [cit. 2008-10-10]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

Prezidenti Finska

Kaarlo Juho Ståhlberg (1919–1925) • Lauri Kristian Relander (1925–1931) Pehr Evind Svinhufvud (1931–1937) • Kyösti Kallio (1937–1940) • Risto Ryti (1940–1944) • Carl Gustaf Emil Mannerheim (1944–1946) • Juho Kusti Paasikivi (1946–1956) • Urho Kaleva Kekkonen (1956–1982) • Mauno Koivisto (1982–1994) • Martti Ahtisaari (1994–2000) • Tarja Halonenová (2000–2012) • Sauli Niinistö (2012–2024) • Alexander Stubb (od 2024)