Vojenská intervence v Libyi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojenská intervence v Libyi
Konflikt: Občanská válka v Libyi
Mapa znázorňující události z koaličního zásahu v Libyi. Volně založeno na zdroji z BBC News
Mapa znázorňující události z koaličního zásahu v Libyi. Volně založeno na zdroji z BBC News
Trvání: 19. březen - 20. říjen 2011
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Libye
Casus belli:
Výsledek: Smrt Kaddafího
Změny území:
Strany
Libye Libyjští povstalci
NATO NATO
Francie Francie
Spojené království Spojené království
USA Spojené státy
Kanada Kanada
Španělsko Španělsko
Belgie Belgie
Norsko Norsko
UAE Spojené arabské emiráty
Katar Katar
Turecko Turecko
Švédsko Švédsko
Nizozemsko Nizozemsko
Libye 1977 Velká libyjská arabská lidová socialistická džamáhíríje
Velitelé
Francie Nicolas Sarkozy
UK David Cameron
USA Barack Obama

Kanada Charles Bouchard
Itálie Rinaldo Veri
USA Samuel Locklear
Spojené království Stuart Peach
Francie Édouard Guillaud

Libye 1977 Muammar Kaddáfí
Libye 1977 Sajf al-Islám Kaddáfí
Libye 1977 Chámis Kaddáfí
Libye 1977 Sádí Kaddáfí
Libye 1977 Abú Bakr Júnis Džabr
Síla
Ztráty
1× americký F-15E[1]

1x americký bezpilotní vrtulník MQ-8[2]

1x SAE F-16 poškozený při přistání[3]

1x nizozemský Lynx[4]

3 nizozemští vojáci zajati, později propuštěni[5]

220 tanků a obrněných transportérů, 200 muničních skladů, 70 systémů PVO[6], nejméně 6 letadel typu Soko G-2 Galeb a 2 vojenské vrtulníky Mi-35[7][8], neznámý počet vojáků zabit či zraněn. (Údaje z prohlášení NATO)

Vojenská intervence v Libyi je válečná akce mezinárodních (především západních) sil na pomoc povstalcům v Libyi. Byla zahájena na základě rezoluce č. 1973 Rady bezpečnosti OSN, přijaté 17. března 2011. OSN oprávnila členské státy k použití síly k ochraně civilního obyvatelstva, zejména prostřednictvím prosazení bezletové zóny nad Libyí. Cíle a způsob provedení vojenské akce ale ukázaly, že hlavním cílem bylo vojensky podpořit povstalce a vyčistit jim cestu ke svržení vlády plukovníka M. Kaddáfího, což také veřejně přiznal 27. března britský ministr obrany Liam Fox[9], po něm to 10. dubna zopakoval bývalý britský premiér Tony Blair[10] a 14. dubna oficiálně potvrdil i další členský stát NATO, když americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová původní cíl akce, na níž intervenční síly dostaly mandát, rozšířila o druhý (už mimo mandát OSN), totiž právě svržení dosavadního vládnoucího režimu.[11] Postoj států NATO jako celku však nebyl zcela jednotný, kupříkladu Německo se rozhodlo nenasadit do intervence žádné vojenské jednotky.[12]

Evakuace zahraničních občanů[editovat | editovat zdroj]

Před samotnou intervencí s mandátem OSN probíhala od 21. 2. evakuace zahraničních občanů, z části prováděná zvláštními námořními a leteckými spoji.[13][14] Evakuována byla též česká i slovenská ambasáda, společně s několika desítkami českých občanů.[15] Bylo podniknuto i několik utajovaných evakuačních akcí ozbrojenými silami Velké Británie, Německa či Nizozemí, které měly za cíl odvézt z rizikové oblasti zahraniční občany, jenž se nacházeli v místech obtížně dostupných pro běžné dopravní spoje.[16] Během nizozemské akce došlo ze strany vládních vojsk k zajmutí vrtulníku podílejícího se na evakuaci i s tříčlennou posádkou, která byla následně předána nizozemskému velvyslanectví. Mezinárodní evakuační úsilí však celkově skončilo úspěchem, ze země se podařilo bezpečně dostat během několika týdnů desetitisíce cizinců.

Pojmenování operací v rámci intervence[editovat | editovat zdroj]

Před přechodem pod velení NATO používaly jednotlivé zúčastněné státy, operující pod záštitou rezoluce OSN, různé názvy národních operací. Francouzská intervence nesla označení operace Harmattan, britská Ellamy, kanadská Mobile a americká Odyssey Dawn. Odyssey Dawn začaly používat i některé další státy, které se k intervenci přidaly později (například Belgie). Dne 23. března 2011 bylo rozhodnuto podřídit aktivity jednotlivých států společnému velení NATO a operace získala název Unified Protector. Belgie se ale rozhodla pro vlastní operaci Freedom Falcon.[17]

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Dne 19. března se sešli zástupci Francie, Velké Británie, USA a dalších států na summitu v Paříži, kde bylo odsouhlaseno použití síly k prosazení rezoluce č. 1973. Kolem 15:00 vyrazily první francouzské průzkumné letouny do vzdušného prostoru Libye. Itálie nabídla pět svých leteckých základen k využití pro koaliční síly. Sídlem velení operace se stala Neapol. Kolem 18:00 zaútočila francouzská letadla na vojenské vozidla nedaleko Bengází, podle televize Al-Džazíra byly zničeny čtyři libyjské tanky nedaleko Bengází. Večer potom zahájila americká a britská plavidla ostřelování 22 vybraných cílů – během noci odpálila 124 protizemních řízených střel s plochou dráhou letu Tomahawk.[18] V noci se do akce zapojily i tři americké bombardéry B-2, které zaútočily na letiště u Tripolisu. Do nočních bojů zasáhly také britská Tornada.[19]

V neděli 20. března útoky na Libyi kritizoval generální tajemník Ligy arabských států Amr Músá, s tím že cílem operace měla být ochrana civilního obyvatelstva a ne jeho zabíjení; proti leteckým úderům na civilní cíle protestovalo i Rusko.[20]

Start řízené střely Tomahawk z amerického torpédoborce USS Barry vyslané na podporu operace proti Libyi, 19. března 2011

21. března nálety donutily vojska Muammara Kaddáfího k ústupu od města Benghází a jejich původního záměru jej dobýt. Loajalistické jednotky se tak stáhly k městečku Adždabíja vzdáleného deset kilometrů od původního cíle.[21]

Dne 23. března se k operaci přidalo i NATO, které se zavázalo podílet se na námořní blokádě Libye a tím zabezpečení zbrojního embarga. Členské země NATO pro tento účel vyčlenily 22 lodí.[22] O den později bylo rozhodnuto o participaci NATO na prosazení bezletové zóny.[23]

4. 6. Do operací byly poprvé nasazeny bojové vrtulníky, celkově čtyři francouzské Tigre z vrtulníkové výsadkové lodě Tonnerre a čtyři britské Apache z HMS Ocean. Bojové vrtulníky tak umožnily přesnější útoky, zejména na cíle, které jsou hůře zpozorovatelné z letadel.[24][25]

1.7. Francie otevřeně přiznala že vyzbrojila povstalce zbraněmi, zásobování proběhlo ve formě shozů z letadel. Tento krok byl kritizován některými státy, zejména Ruskem a Čínou jakožto porušování embarga OSN na dovoz zbraní do Libye. Francie na kritiku odpověděla s tím, že tyto dodávky byly nutné, neboť měly sloužit civilnímu obyvatelstvu k sebeobraně.[26][27]

19.8. Dvě formace britských letounů Typhoon a Tornado zaútočily v Tripolisu osmi bombami na operační místnosti libyjského ministerstva vnitra. 20.8. Britská letadla provedla útok na velící stanoviště kaddáfího vojsk, která zajišťovala obranu Tripolisu, stejně jako na komunikační uzly a obrněné jednotky rozmístěné v okolí města. Celkově bylo zasaženo 22 cílů.
21.8. Bombardování před úsvitem pokračovalo, devět pum paveway bylo shozeno na zpravodajské centrum nedaleko centra zpravodajských a výzvědných operací Baroni. Tyto nálety pak pomohly snížit schopnost režimu reagovat na povstání ve městě.[28][29]

25.8. - 26. 8. Britská letadla zaútočila na kaddáfího jednotky v okolí jeho rodiště Syrta, přičemž zasaženo bylo 29 vojenských vozidel společně s velícím bunkrem.[30][31][32] V průběhu druhého dne bylo zasaženo 19 cílů, převážně armádních vozidel.[33]

Britský ministr obrany Liam Fox prohlásil že NATO hraje aktivní roli ve snaze najít Muammara Kaddáfího, mluvčí NATO Oana Lungescu však zároveň popřel že by "NATO cílilo na konkrétní jedince."[34][33]

Letadla NATO celkově v průběhu intervence absolvovala 26 323 letů, většinu z nich však tvořily lety tankerů, AWACS či zpravodajské lety. Na moři pak bylo kontaktováno 3124 plavidel, přičemž 11 z nich bylo odkloněno.[35]

Nasazené vojenské síly[editovat | editovat zdroj]

USA[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborec USS Barry

Velká Británie[editovat | editovat zdroj]

Fregata HMS Cumberland

Francie[editovat | editovat zdroj]

Fregata Forbin

Kanada[editovat | editovat zdroj]

Španělsko[editovat | editovat zdroj]

Itálie[editovat | editovat zdroj]

Dánsko[editovat | editovat zdroj]

Belgie[editovat | editovat zdroj]

Norsko[editovat | editovat zdroj]

Katar[editovat | editovat zdroj]

Spojené arabské emiráty[editovat | editovat zdroj]

Švédsko[editovat | editovat zdroj]

Nizozemsko[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. USA v Libyi přišly o bojový letoun F-15 [online]. Novinky.cz, 2011-3-22, [cit. 2011-03-22]. Dostupné online.  
  2. NATO ztratilo nad Libyí americký bezpilotní vrtulník [online]. Idnes.cz, 2011-6-21, [cit. 2011-07-17]. Dostupné online.  
  3. UAE fighter jet crashes at Italy base [online]. France 24, 2011-4-27, [cit. 2011-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Three Dutch marines captured during rescue in Libya [online]. BBC News, 2011-3-3, [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Nizozemští vojáci zadržení v Libyi byli propuštěni [online]. Mediafax, 2011-3-11, [cit. 2011-07-17]. Dostupné online.  
  6. NATO having “clear impact” relieving Libya violence [online]. NATO, 2011-4-29, [cit. 2011-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. "Libye : point de situation opération Harmattan n°8", Ministère de la Défense et des anciens combattants, 26 March 2011. 
  8. "Libya: France jet destroys pro-Gaddafi plane", BBC, 24 March 2011. Ověřeno k 25 March 2011. 
  9. „Britský ministr obrany Liam Fox otevřeně uvedl, že cílem operace proti Libyi je odchod plukovníka Muammara Kaddáfího. Dokud neodejde, tak kampaň neskončí ... Je to další kontroverzní výrok Foxe, který krátce po zahájení útoků řekl, že Kaddáfí je oprávněný terč útoků. Američané pak jeho výroky mírnili.“ – in: ŠVAMBERK, Aleš. Operace proti Libyi neskončí, dokud neodejde Kaddáfí, uvedl Fox. Novinky.cz [online]. 2011-03-27 [cit. 2011-04-15]. Dostupné online.  
  10. „Proklamovaným cílem operací NATO v Libye je ochrana tamních civilistů před útoky sil Muammara Kaddáfího, fakticky jde ovšem o pomoc povstalcům. Zřetelně to v neděli v rozhovoru pro americkou televizi CNN dal najevo bývalý britský ministerský předseda Tony Blair. 'Musíme mít na paměti, co je náš strategický cíl. Je to nastolení jiné formy vlády,' řekl.“ – in: NATO zas pomohlo rebelům, útok libyjské armády zastaven. Aktuálně.cz [online]. 2011-04-10 [cit. 2011-04-15]. Dostupné online.  
  11. „Clintonová od sebe oddělila cíl zajistit dodržování zbrojního embarga a ochranu civilního obyvatelstva na jedné straně, a cíl donutit Kaddáfího síly ke stažení z měst povstalců a Kaddáfího vzdát se moci.“ – in: REI. Kaddáfí musí pryč, utvrdilo se NATO, ale tápe ohledně dalšího postupu. Novinky.cz [online]. 2011-04-14 [cit. 2011-04-15]. Dostupné online.  
  12. JAN RICHTER, Aneta Vojtěchová Summit NATO o Libyi: Německo se angažovat nehodlá. Rozhlas.cz [online]. 2011-04-14 [cit. 2011-08-25]. Dostupné online.  
  13. Libya evacuations by country [online]. Reuters, [cit. 2011-07-18]. Dostupné online.  
  14. EU scrambles to evacuate nationals from Libya [online]. Euractiv.com, [cit. 2011-07-18]. Dostupné online.  
  15. Koutský: Velvyslanectví v Libyi bylo uzavřeno pouze dočasně [online]. Český rozhlas, [cit. 2011-07-18]. Dostupné online.  
  16. Tajné osvobozovací mise: Britové se z Libye vrátili v prostříleném letadle [online]. Lidové noviny, [cit. 2011-07-18]. Dostupné online.  
  17. Operation Odyssey Dawn [online]. Bosphorus Naval News, [cit. 2011-04-07]. Dostupné online.  
  18. Libya live blog: Coalition confirms strike on Gadhafi compound [online]. CNN, rev. 2011-03-20, [cit. 2011-04-07]. Dostupné online. (anglicky) ; Živě: Na Libyi dopadlo 110 střel s plochou dráhou letu [online]. Aktuálně.cz, 2011-3-19, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online.  
  19. Živě: Spojenci útočí ze vzduchu už i na Kaddáfího baštu [online]. Aktuálně.cz, 2011-3-20, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online.  
  20. Liga arabských zemí kritizuje tvrdost úderů na Libyi [online]. Novinky.cz, 2011-3-20, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online.  
  21. sme.sk, 21.3.2011, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  22. NATO ships move to enforce UN arms embargo z NATO.int
  23. NATO Secretary General's statement on Libya no-fly zone z NATO.int
  24. France24.com, 4.6.2011, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Wall Street Journal, 5.6.2011, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/915737
  27. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/129006-francie-sklidila-kritiku-za-vyzbrojovani-rebelu-v-libyi/
  28. Před útokem rebelů na Tripolis NATO oslepilo Kaddáfího síly [online]. Idnes.cz, 25.8.2011, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online.  
  29. Tripoli battle: British forces 'played central role' [online]. BBC.co.uk, 23.8.2011, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. BBC.co.uk, 26.8.2011, [cit. 2011-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. FoxNews.com, 26.8.2011, [cit. 2011-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2011_08/20110826_110826-oup-update.pdf
  33. a b http://www.nato.int/cps/en/natolive/news_71994.htm
  34. Associated Press, 25.8.2011, [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_2011_10/20111024_111024-oup-update.pdf
  36. a b c d e f g h i j k AŠ. Nálety decimují libyjskou protileteckou obranu [online]. Novinky.cz, rev. 2011-03-20, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online.  
  37. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u Libya no-fly zone: Coalition firepower [online]. BBC News, 2011-3-21, [cit. 2011-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Gaddafi vows 'long war' in Libya [online]. BBC News, 2011-3-20, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online.  
  39. a b c d e GONZÁLES, Miquel. España intervendrá con cuatro cazas F-18, una fragata F-100, un submarino y un avión de vigilancia marítima [online]. El País, rev. 2011-03-19, [cit. 2011-03-20]. Dostupné online. (španělština) 
  40. Gripeny budou poprvé v akci. Švédsko je pošle nad Libyi na Aktuálně.cz
  41. a b c Continuation of the Dutch contribution to the mission in Libya [online]. Holandský parlament, [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu článku nabízí Wikimedia Commons