Třída Trafalgar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Trafalgar
HMS Tireless
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy
Typ ponorka
Lodě 7
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud 5 aktivních
2 vyřazeny
Předchůdce třída Swiftsure
Následovník třída Astute
Technické údaje
Výtlak 5200 t (pod hladinou)
Délka 85,4 m
Šířka 9,8 m
Ponor 9,5 m
Pohon jaderný reaktor
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 20 uzlů (na hladině)
32 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 130
Výzbroj 5× 533mm torpédomet
Spearfish (torpédo)
BGM-109 Tomahawk
Pancíř {{{pancíř}}}
Letadla {{{letadla}}}
Radar
Sonar typ 2076
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Trafalgar je třída útočných ponorek s jaderným pohonem britského královského námořnictva. V letech 1978–1991 bylo loděnicí Vickers Shipbuilding and Engineering Ltd v Barrow-in-Furness postaveno celkem sedm jednotek této třídy. V roce 2013 je v aktivní službě pět jednotek, Trafalgar a Turbulent již byly vyřazeny. Hlavní základnou těchto ponorek je HMNB Devonport.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Jednotky třídy Trafalgar:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
HMS Trafalgar (S107) 1979 1981 27. května 1983 vyřazen
HMS Turbulent (S87) 1980 1982 28. dubna 1984 vyřazen
HMS Tireless (S88) 1981 1984 5. října 1985 aktivní
HMS Torbay (S90) 1982 1985 7. února 1987 aktivní
HMS Trenchant (S91) 1985 1986 14. ledna 1989 aktivní
HMS Talent (S92) 1986 1988 28. května 1990 aktivní
HMS Triumph (S93) 1987 1991 12. října 1991 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Věž v Arktidě částečně vynořené ponorky Tireless
HMS Torbay s tankerem USNS Leroy Grumman v pozadí

Konstrukce třídy Trafalgar je mírným vylepšením předchozí třídy Swiftsure. Trup ponorek byl o 2,5 metru prodloužen, nový je reaktor a sonar. Výzbroj tvoří pět 533mm torpédometů, ze kterých jsou odpalována torpéda a řízené střely (až 30 kusů). Jedná se o britská těžká torpéda typu Spearfish. Ta mají dosah až 65 km, rychlost 60 uzlů a jsou účinná jak proti lodím, tak proti ponorkám. K ničení pozemních cílů jsou neseny střely s plochou dráhou letu Tomahawk Block IV s dosahem 1600 km.

Pohonný systém tvoří jaderný reaktor Rolls-Royce PWR 1 a dvě turbíny General Electric. Nejvyšší rychlost je 20 uzlů na hladině a 32 uzlů pod hladinou. Maximální hloubka ponoru je 600 metrů.

Služba[editovat | editovat zdroj]

V březnu 2011 se HMS Triumph účastnila vojenské akce na prosazení rezoluce OSN č. 1973/2011 za povstání v Libyi, přičemž vystřelila své střely BGM-109 Tomahawk proti cílům v Libyi. Při návratu do Devonportu 3. dubna ponorka vyvěsila Jolly Roger se šesti Tomahawky na znamení bojového nasazení a úspěchů.

HMS Tireless se v březnu 2014 v Indickém oceánu zapojila do pátrání po ztraceném dopravním letadlu Boeing 777 letu Malaysia Airlines 370. Mimo ní britské námořnictvo do oblasti vyslalo ještě výzkumnou loď HMS Echo (H87).[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HMS Tireless tasked to support missing aircraft search mission [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-04-02, [cit. 2014-04-05]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.