Třída Blue Ridge

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Blue Ridge
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Spojených států amerických
Typ velitelská loď
Lodě 2
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce USS Northampton
Následovník
Technické údaje
Výtlak 16 790 t (standardní)
18 370 (plný)[1]
16 100 t (standardní)
19 646 (plný)[2]
Délka 189 m
Šířka 32,9 m
Ponor 8,2 m
Pohon 1× turbína GE, 2 kotle
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 23 uzlů
Dosah 13 000 nám. mil při 16 uzlech
Posádka 842
Výzbroj 2× 20mm Phalanx CIWS
2× 25mm kanón Bushmaster (2×2)
12,7mm kulomety
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Blue Ridge je třída velitelských lodí námořnictva Spojených států amerických. Skládá se z jednotek USS Blue RidgeUSS Mount Whitney. Jsou to jediné válečné lodě od počátku navržené jako velitelské lodě specializované na řízení výsadkových operací.[3] V praxi fungují jako univerzální velitelské lodě (jejich klasifikace se proto změnila z AGC na LCC). V současnosti slouží jako vlajkové lodě americké šesté a sedmé floty. Mount Whitney je první americkou válečnou lodí, na jejíž palubě začaly trvale sloužit ženy.[4]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

USS Mount Whitney (LCC 20)

Projekční práce na první jednotce probíhaly od roku 1963. Blue Ridge postavila v letech 19671970 loděnice Philadelphia Naval Shipyard. Mount Whitney postavila v letech 19691971 loděnice Newport News Shipbuilding and Drydock Co.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

USS Blue Ridge (LCC 19)

Konstrukce trupu a pohonného ústrojí vycházejí z výsadkových lodí třídy Iwo Jima. Lodě mají dostatek vnitřního prostoru pro početnou osádku (na palubě může být až 250 důstojníků, 1200 námořníků a 100 námořnic) a moderní elektroniku.[4] V případě nouze mohou provést evakuaci až 3000 osob. Na palubě nesou až tři vyloďovací čluny typu LCPL a dva typu LCVP. Jejich prostorná plochá paluba se hemží množstvím elektronických systémů. V její zadní části je přistávací plocha pro vrtulník. Lodě však nejsou vybaveny hangárem.[4]

Původní obrannou výzbroj tvořily čtyři 76mm kanóny v dvoudělových věžích a dva osminásobné vypouštěcí kontejnery protiletadlových řízených střel Sea Sparrow. V druhé polovině 80. let byla výzbroj rozšířena o dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Současnou výzbroj tvoří dva systémy Phalanx, dva 25mm kanóny Bushmaster a několik 12,7mm kulometů.

Pohonný systém byl navržen tak, aby plavidla byla dostatečně rychlá k doprovodu rychlých výsadkových svazů. Tvoří ho jedna převodová turbína General Electric a dva kotle. Lodní šroub je jeden. Lodě dosahují rychlosti 23 uzlů.[3]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Blue Ridge se v roce 1979 stala vlajkovou lodí 7. floty se základnou v japonské Jokosuce. Mount Whitney se roku 1981 stala vlajkovou lodí 2. floty. V roce 2005 byla převelena k 6. flotě, které nyní velí. Základnou lodi je italský přístav Gaeta.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Platí pro USS Blue Ridge
  2. Platí pro USS Mount Whitney
  3. a b c Amphibious Command Ships - LCC [online]. US Navy, rev. 2010-09-17, [cit. 2011-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c LCC 19 Blue Ridge class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27, [cit. 2011-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu