McDonnell Douglas F/A-18 Hornet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
F/A-18 Hornet
F/A-18 námořní pěchoty
F/A-18 námořní pěchoty
Určení Víceúčelový stíhací letoun
Výrobce McDonnell Douglas / Boeing
Northrop
První let 18. prosince 1978
Zařazeno 7. ledna 1983
Uživatel US Navy
USMC
RAAF
Španělsko
Švýcarsko
Vyrobeno kusů F/A-18A-D: 1 480[1]
Varianty CF-18 Hornet
F/A-18E/F Super Hornet
High Alpha Research Vehicle

McDonnell Douglas (dnes Boeing) F/A-18 Hornet je víceúčelový stíhací letoun schopný provozu z letadlové lodí a za každého počasí, který je určen jak pro vzdušné souboje, tak i pozemní útoky. Navržen byl v průběhu 70. let 20. století pro potřeby amerického námořnictva a námořní pěchoty, ale do služby se dostal i v mnoha dalších zemích.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Letoun vznikl dalším vývojem typu Northrop YF-17A. Po zařazení do služby měl nahradit stroje A-7 Corsair II sloužící v americkém námořnictvu a F-4 Phantom II námořní pěchoty. Původně se plánovaly 2 rozdílné verze: F-18 pro stíhací úkoly a A-18 pro bitevní úkoly, ale nakonec byly sloučeny do jednoho konstrukčního návrhu. To se odrazilo iv jeho neobvyklém označení F/A-18. Poprvé se vznesl 18. listopadu 1978 s šéfpilotem MDD Jackem Kringsem a během následujících letových zkoušek bylo použito 9 předcházejících sériové jednomístných F/A-18 a dvě cvičné TF-18A. První sériové stroje se začaly k námořnictvu dostávat v květnu 1980. První jednotkou, která dosáhla operační způsobilosti byla jednotka námořní pěchoty VMFA-314, která byla za operačně způsobilou vyhlášena 7. ledna 1983. Ukázalo se, že letadlo vyniká jak v stíhací tak v útočné roli, pro které byl navržen. K tomuto úspěchu dopomohl i radar AN/APG-65.

Po vyrobení 371 ks F/A-18 a 40 ks F/A-18B se výroba soustředila na produkci vylepšených verzí F/A-18C, které byly první verzí schopnou nést rakety AIM-120 AMRAAM a protizemních střel AGM-65 Maverick. Spolu s novými F/A-18C byly pořízeny i F/A-18D - dvoumístné verze, které měly nahradit stroje A-6 Intruder. Pozdější verze F/A-18D měly schopnost nasazení k nočním útokům. Hlavními nedostatky prvních verzí F/A-18 byl malý dolet. Vývoj zvětšené verze, která měla o 86 cm delší trup a 25% zvýšenou plochu křídel, začal na počátku 90. let 20. století. Byl označen jako F/A-18 Super Hornet (jednomístný) a F/A-18F Super Hornet (dvoumístný). Jeho úkolem je nahradit starší verze F/A-18 a stroje F-14 Tomcat. Byla také vyvinuta verze pro elektronický boj, označena jako EF/A-18G Growler, přičemž by měl nahradit letadla EA-6B Prowler.

Verze[editovat | editovat zdroj]

F/A-18B Hornet přidělený k U.S. Naval Test Pilot School
  • F/A-18A - první verze, vyráběná pro americké námořnictvo a námořní pěchotu.
  • TF-18A - dvoumístná cvičná verze stroje F/A-18, později přeznačena na F/A-18B
  • F/A-18C - vylepšená jednomístná verze, která měla rozšířené spektrum nesených zbraní, zlepšenou avioniku a pozdější verze disponovaly schopností vést noční útoky.
  • F/A-18D - dvoumístná bojová verze vyvinutá pro námořní pěchotu; pozdější verze disponovali schopností vést noční útoky.
  • F/A-18E Super Hornet - zvětšená verze F/A-18, objednaná pro americké námořnictvo, kde má nahradit starší verze F/A-18.
  • F/A-18F Super Hornet - dvoumístná verze odvozená od F/A-18, která nahradila stroje F-14 Tomcat.
  • EF/A-18G Growler - verze pro elektronický boj.
  • AF-18A - verze odvozená od F/A-18, určená pro Austrálii.
  • ATF-18A - verze odvozená od F/A-18B, určená pro Austrálii.
  • CF-18A - verze odvozená od F/A-18, určená pro Kanadu.
  • CF-18B - verze odvozená od F/A-18B, určená pro Kanadu.
  • EF-18A - verze odvozená od F/A-18, určená pro Španělsko.
  • EF-18B - verze odvozená od F/A-18A, určená pro Španělsko.
  • KAF-18C - verze odvozená od F/A-18C, určená pro Kuvajt.
  • KAF-18D - verze odvozená od F/A-18D, určená pro Kuvajt.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Švýcarský F/A-18 Hornet

Austrálie Austrálie

Kanada Kanada

Finsko Finsko

Kuvajt Kuvajt

Malajsie Malajsie

Španělsko Španělsko

Švýcarsko Švýcarsko

USA USA

Specifikace (F/A-18C/D)[editovat | editovat zdroj]

Nákres F/A-18

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: F/A-18C: 1, F/A-18D: 2 (pilot a obsluha zbraní)
  • Délka: 17,1 m
  • Rozpětí: 12,3 m
  • Výška: 4,7 m
  • Nosná plocha : 38,2 m²
  • Hmotnost (prázdný): 11 200 kg
  • Hmotnost (naložen): 16 850 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 23 400 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor General Electric F404-GE-402

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 1915 km/h
  • Bojový dolet: 537 km
  • Přeletový dolet: 3330 km
  • Dostup: 15 000 m
  • Stoupavost: 254 m/s

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jenkins 2000, s. 186–187.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku McDonnell Douglas F/A-18 Hornet na slovenské Wikipedii.