Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
F-22A Raptor
Určení Stíhací letoun
Výrobce Lockheed Martin
Boeing
První let YF-22: 29. září 1990
F-22: 7. září 1997
Zařazeno 15. prosinec 2005
Uživatel USAF
Výroba 1997–2011
Vyrobeno kusů 195 (8 testovacích a 187 operativních)
Cena za kus 150–412 mil. US$
Varianty X-44 MANTA
FB-22

Lockheed Martin/Boeing F-22A Raptor je americký stíhací letoun používající technologii stealth. Je to aktuálně nejvyspělejší a nejmodernější sériově vyráběná stíhačka na světě. Raptor byl vyvíjen především jako letoun pro získání vzdušné nadvlády, ale je schopen i protizemních útoků, elektronického boje a špionážních misí. USAF považuje F-22 Raptor za základní prvek své bojové síly.

Letoun vyvinula společnost Lockheed Martin, která vyrábí trup, kostru letounu, zbraňové systémy a stará se i o kompletaci celého letounu. Partnerem při výrobě typu je Boeing Integrated Defense Systems (divize koncernu Boeing), který vyrábí křídla, ocasní část trupu, dodává avioniku a veškeré vybavení pro výcvik a údržbu letounů. Letoun prošel velice zdlouhavým vývojem, během kterého se měnilo jeho označení: nejprve YF-22, F-22 či F/A-22, až byl nakonec přijat do služby pod souč. názvem.

F-22 Raptor je považován za jeden z nejlepších letounů pro vybojování vzdušné převahy. Na světě není používán stíhací letoun, který by byl srovnatelný s F-22, ovšem vyvíjeny jsou pokročilejší F-35 a ruský Suchoj T-50.

Poslední F-22 sjel z montážní linky 13. prosince 2011, vyrobeno bylo 195 kusů.

Historie a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Nanášení barvy

V roce 1981 stanovilo americké letectvo požadavky pro vývoj nového stíhacího letounu určeného k získání vzdušné převahy a pro pokročilý taktický stíhací letoun (ATF). Nový typ měl ve službě nahradit letouny typu F-15E. Tento bojový letoun nové generace měl být především protiváhou sovětským stíhacím letounům Suchoj Su-27.

Nový stroj měl využívat řadu technologických novinek, například kompozitní materiály, pokročilý systém řízení fly-by-wire, výkonné motory a prvky technologie stealth.

V roce 1986 USAF vyzvalo letecké výrobce k podání nabídek. Ještě téhož roku vybralo dvě konsorcia. První tvořily společnosti Lockheed/Boeing/General Dynamics a druhé Northrop/McDonnell Douglas. Více než čtyři roky vývoje vyvrcholily v testech prototypů YF-22 a Northrop/McDonnell Douglas YF-23.

Dne 23. dubna 1991 letectvo zvolilo za vítěze letoun Lockheed YF-22. Uvažovalo se o stavbě 650 sériových kusů, během 90. let pak 750 kusů. Počet letounů byl snižován na 648 kusů, 438 kusů v roce 1994, 339 kusů v roce 1997, 277 kusů v roce 2003 a 183 plánovaných vyrobených kusů v roce 2004. 9. července 2009 generál James Cartwright (místopředseda sboru náčelníků štábů) před senátním výborem pro ozbrojené síly Spojených států amerických přednesl důvody pro ukončení produkce F-22 s tím, že je třeba soustředit se na výrobu F-35.[1] V roce 2011 byl vyroben 195. kus, který byl poslední.

Havárie[editovat | editovat zdroj]

Do listopadu 2011 byly zničeny čtyři stroje při haváriích:

  • První F-22 se zřítil 20. prosince 2004 na nevadské Nellis Air Force Base, pilot se katapultoval.[2]
  • Druhý stroj havaroval 25. března 2009 v kalifornské Mohavské poušti blízko Edwards Air Force Base. Při katastrofě zahynul pilot David Cooley.[3]
  • Třetí stroj havaroval při nočním výcvikovém letu 16. listopadu 2010 ze základny JB Elmendorf-Richardson. Pilot, kapitán Jeffreye A. Haney při havárii zahynul.[4]
  • Čtvrtý stroj havaroval 15. listopadu 2011 poblíž letecké základny Tyndall na Floridě. Pilot se stihnul katapultovat.[5]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Zdroje:F-22 Raptor Team web site,[6] Lockheed Martin[7]

F22a3view.png

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 13,56 m
  • Délka: 18,9 m
  • Výška: 5,08 m
  • Nosná plocha: 78,04 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 19 700 kg
  • Vzletová hmotnost: 29 300 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 38 000 kg
  • Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor Pratt & Whitney F119
    • Suchý tah: 104 kN každý
    • Tah s forsáží: nad 156 kN každý
  • Zásoba paliva: 8 200 kg ve vnitřních nádržích, 11 900 kg s dvěma přídavnými nádržemi

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost:
    • V letové hladině: 2 410 km/h
    • Supercruise: 1 963 km/h
  • Dostup: 19 812 m
  • Akční rádius: 759 km
  • Maximální dolet: 3219km
  • Přeletový dolet: 9050 km
  • Plošné zatížení: 375 kg/m²
  • Poměr tah / hmotnost: 1,26 se vzletovou hmotností a 50% paliva
  • tah 15

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 1 x 20mm rotační kanon Vulcan
  • 4-6 řízených střel s krátkým doletem AIM-9 Sidewinder
  • 4 se středním a dlouhým doletem AIM-120 AMRAAM
  • 1-3 rakety vzduch vzduch

Cena[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 2010 byla cena za kus odhadnuta na 150 mil. USD[8]
  • za program F-22 pak 65 mld. USD [9]
  • Průměrná cena za kus (náklady fly-a-way): 137 mil. US$,
    • při započtení vývoje a nákladů výrobní linky v Mariettě v Georgii: více než 361 mil. US$[10]
  • V březnu 2012 GAO zvýšily celkové odhadované náklady 412 mil. dolarů za letadlo.

F-22 se tak stal nejdražším letounem v historii.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku F-22 Raptor na anglické Wikipedii.

  1. a b Lockheed na lopatkách F-35 aneb spirála smrti armádních výdajů
  2. http://www.air-attack.com/news/article/374/FA-22-Crashes-at-Nellis-AFB-Pilot-Ejected-Safely.html
  3. http://www.foxnews.com/story/0,2933,510588,00.html
  4. http://technet.idnes.cz/superstihacka-f-22-raptor-nekdy-otravi-sveho-pilota-f8q-/vojenstvi.aspx?c=A120307_164748_tec_technika_rja
  5. http://zpravy.ihned.cz/c1-58590950-americka-stihacka-f-22-raptor-havarovala-stroj-dopadl-na-dalnici-na-floride
  6. "Flight Test Data." F-22 Raptor team. Retrieved: 18 April 2006.
  7. "F-22 Raptor Specifications." Lockheed Martin. Retrieved: 24 September 2010.
  8. "FY 2011 Budget Estimates, p. 1–15." United States Air Force, February 2010.
  9. Drew, Christopher. "A Fighter Jet’s Fate Poses a Quandary for Obama." NY Times, 10 December 2008. Retrieved: 9 May 2010.
  10. údaj za duben 2006, podle Úřadu pro vládní zodpovědnost

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]