General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
F-16 Fighting Falcon
Určení víceúčelová stíhačka
Výrobce General Dynamics
Lockheed Martin
První let 20. ledna 1974 (neoficiální)[1]
2. února 1974 (oficiální)[1]
Zařazeno 17. srpna 1978
Charakter Ve službě
Uživatel USAF
Vyrobeno kusů více než 4 500 ks
Cena za kus 18,8 mil. $ v roce 1998
Varianty General Dynamics F-16XL
Mitsubishi F-2

F-16 Fighting Falcon je víceúčelový, kompaktní letoun s velkou obratností, který je určen k leteckým soubojům a útokům na pozemní cíle. Jde o relativně levnou, ale velmi účinnou zbraň, která nahradila letouny F-4 Phantom II a jiné typy (u některých evropských armád kupříkladu F-104 Starfighter).

Přístrojové vybavení letounu umožňuje útoky na cíle bez ohledu na denní či noční dobu nebo počasí. Konstruktéři F-16 vycházeli z nejnovějších poznatků aerodynamiky i z předchozích typů, jako F-15 nebo F-111. Redukce velikosti a váhy stroje, jeho kupní ceny a ceny příslušenství nevedla nijak k redukci jeho síly. F-16 snese přetížení až 9 G při plné palivové nádrži, čímž předčí schopnosti jiných stávajících stíhačů. Avionika letounu obsahuje vysoce přesný inerciální navigační systém, počítač předávající informace pilotovi, rádia UHF i VHF a systém přistání. Pilot má rovněž k dispozici radarový výstražný systém (RWS) a elektronické rušení průzkumných i zbraňových systémů nepřítele.

Prototyp letounu vzlétl v roce 1974. Pohon zajišťuje jeden proudový motor Pratt & Whitney F100 s tahem 110 kN. Výzbroj tvoří řízené a neřízené střely a pumy do hmotnosti 5,5 t nesené na vnějších závěsnících a kanon ráže 20 mm integrovaný v trupu letounu. Letoun je vybaven elektroimpulzním řízením (Fly-by-Wire) s ovládáním joystickem na pravé straně kabiny pilota.

Výroba těchto velmi rozšířených bojových strojů pokračuje (od roku 1993) pod novou hlavičkou výrobce jako Lockheed Martin F-16 Fighting Falcon i poté, co zbrojařský gigant Lockheed Martin firmu General Dynamics koupil.

Původní verze letadla má označení A (jednomístné) a B (dvoumístné). Modernizovaná varianta je analogicky značena C nebo D.

Specifikace (F-16C Block 30)[editovat | editovat zdroj]

GENERAL DYNAMICS F-16 FIGHTING FALCON.svg

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 9,8 m
  • Délka: 14,8 m
  • Výška: 4,8 m
  • Nosná plocha: 27,87 m²
  • Plošné zatížení: 430,7 kg/m²
  • Profil křídla: NACA 64A204 u kořene i na konci křídla
  • Hmotnost prázdného stroje: 8272 kg
  • Vzletová hmotnost: 12 003 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 16 875 kg
  • Pohonná jednotka: 1× dvouproudový motor F100-PW-220 nebo 1 x dvouproudový motor F110-GE-100
  • Tah pohonné jednotky: F100 14 590 (23 770 lbf s přídavným spalováním; F110 17 155 lbf, 28 985 s přídavným spalováním) (F100 64,9 kN / 105,7 kN; F110 76,3 kN / 128,9 kN)
  • Tah/Hmotnost: F100 0,898; F110 1,095

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 2 124 km/h (Lockheed Martin)
  • Rychlost na úrovni mořské hladiny: 1 470 km/h
  • Akční rádius: 550 km s šesti pumami o 454 kg
  • Dolet: 4800+ km
  • Dostup: 18 500+ m
  • Stoupavost: 255 m/s 1,470 km/h
  • Plošné zatížení: 430 kg/m²
  • Poměr tah / hmotnost: 1,095

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

F-16E letectva SAE

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b RICHARDSON, Doug. F-16. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0224-0. S. 9.