Egyptské vojenské letectvo

Egyptská F-16D

Egyptské vojenské letectvo (القوات الجوية المصرية, Al-Qūwāt al-Gawwīyä al-Miṣrīyä) je největší vojenské letectvo v Africe.

Historie

Královské Egyptské vojenské letectvo vzniklo v 1937 oddělením od armády. Během druhé světové války byly egyptské hranice ohrožovány postupujícími německými a italskými jednotkami. Britské královské letectvo výrazně rozšířilo své kapacity v Egyptě, avšak Egyptské letectvo zachovávalo téměř dokonce války neutralitu.

Po vyhlášení nezávislosti státu Izrael v roce 1948 se Egypt podílel spolu se státy arabské ligy na válce proti Izraeli. Egyptské letectvo zaútočilo na britskou leteckou základnu v Ramat David v domnění, že byla zabrána Izraelci. Během druhého náletu na základnu byla veškerá egyptská letadla sestřelena zkušenými britskými piloty. V roce 1952 proběhl v Egyptě převrat vedený plukovníkem Násirem. Ten měl za následek příklon země k Sovětskému svazu. Již v roce 1955 byla egyptskému letectvu dodána první letadla ze SSSR a letečtí instruktoři vyslaní z Československa započali se školením egyptských pilotů.

Po znárodnění Suezského průplavu Násirem v roce 1956 vypukla tzv. Suezská krize během níž bylo egyptské území napadeno vojsky Izraele, Francie a Spojeného království. Egypt byl v tomto konfliktu vojensky poražen. Cizí vojska ze z jeho území musela kvůli silnému diplomatickému tlaku supervelmocí stáhnout. Následně byly v šedesátých letech britské stroje plně nahrazeny sovětskými a hlavní bojovou silou se staly stíhací letouny MiG-21.

V roce 1958 Egypt se Sýrií uzavřel svazek nazvaný Sjednocená arabská republika. Pro egyptské letectvo to znamenalo spojení se syrskými jednotkami.

V sedmdesátých letech se Egyptské ozbrojené síly zapojily do konfliktu v Severním Jemenu, kde podporovaly republikánské povstalce v boji proti Saúdské Arábii, Jordánsku, Íránu.

Egyptské letectvo vázané v Severním Jemenu bylo roku 1967 překvapeno preventivním Izraelským útokem, který zničil téměř veškeré jeho kapacity. Zničené stroje byly však s pomocí Sovětského svazu brzy nahrazeny. V následujících letech egyptské letectvo výrazně rozšířilo počet svých základen.

Když 6. října 1973 překročila egyptská vojska Suezský průplav začala Jomkipurská válka. Izraelské letectvo nedokázalo v této válce získat úplnou vzdušnou převahu. Egyptské letectvo v první fázi války nasadilo k útoku na izraelské pozice na Sinaji kolem 220 letounů. Egyptští piloti si také počínali zkušeněji, využívali možnosti podlétávání radaru. Výraznou součástí bojů byla i protivzdušná obrana jejíž součástí byl i protiletadlový raketový komplet 2K12 Kub.

Významná letecká bitva proběhla 14. října u základny el-Mansourah. Během tohoto více než 50 minutového střetnutí se více než 250 izraelských letadel pokusilo zničit egyptskou leteckou základnu el-Mansourah. Egypťanům se základnu podařilo ubránit.

V červenci 1977 propukl konflikt mezi Egyptem a sousední Libyí, kterého se rovněž účastnilo Egyptské letectvo.

Vybavení

Jádro současných egyptských vzdušných sil tvoří: 240 stíhacích letounů Lockheed F-16 (186 ks verze F-16C, 54 ks verze F-16D); 18 ks Dassault Mirage 2000; 35 kusů bitevních vrtulníků AH-64D Apache; 60 ks Dassault Mirage 5; 32 ks McDonnel-Douglas F-4E; 62 modernizovaných MiG 21.

Další stroje

cvičné:

Aero L-39 10 kusů; Aero L-59 47 kusů; Embraer EMB 312 Tucano 54 kusů; Grob G-115 74 kusů

transportní:

Antonov An-74 9 kusů; Antonov An-24 3 kusy; Beechcraft 1900 8 kusů; Lockheed C-130 Hercules 26 kusů

včasného varování:

E-2C Hawkeye 8 kusů

vrtulníky:

Mi-17 51 kusů; Mi-8 42 kusů; Sikorsky UH-60A 22 kusů; Sikorsky UH-60M 8 kusů; Aérospatiale SA-342 Gazelle 84 kusů