Supervelmoc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sféry vlivu USA a SSSR v roce 1959
Sféry vlivu USA a SSSR v roce 1980

Supervelmoc je termín, který byl zaveden po druhé světové válce, označuje stát, disponující takovou mocí, že může ovlivňovat velkou část planety.

Studená válka[editovat | editovat zdroj]

Za supervelmoci byly označeny Spojené státy americké a Sovětský svaz; obě země silně ovlivňovaly své sousedy a spojence, ti tak byli považováni za tzv. sféru vlivu těchto mocností. Zatímco USA a jejich západní spojenci konstituovali NATO jako svůj obranný vojenský pakt, země RVHP ustanovily Varšavskou smlouvu. Obě společenství představovala odlišné jak politické (západní blok demokratický a kapitalistický, východní komunistický a totalitní), tak i kulturní póly, navíc měla moc i sílu zničit celý svět jaderným arzenálem.

USA[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy svojí politikou „zadržování komunismu“ se snažily zastavit šíření vlivu Sovětského Svazu ve zbytku světa, hlavně na země v Karibském moři, jižní Asii a západní Evropě. Od 60. let, díky rozvoji moderní dopravy, bylo navíc možné vyvážet do celého světa americké zboží, šířila se americká kultura. Někteří jí obdivovali jako symbol demokracie, někteří jí zatracovali jako útok na vlastní národní kulturu. Právě odmítání všeho amerického je průvodním jevem antiamerikanismu, který se rozšířil jak v zemích tehdejšího východního bloku, jako propaganda komunistických vlád, tak i v arabském světě i v západní Evropě. Během studené války se americké ekonomice velmi dařilo, což dávalo možnost investovat více peněz na ozbrojené síly. Sovětský svaz nedokázal držet tempo se Spojenými státy, až se nakonec rozpadl. To v podstatě znamenalo vítězství pro Spojené státy, protože se tím staly jedinou supervelmocí.

SSSR[editovat | editovat zdroj]

Sovětský svaz se stal supervelmocí v roce 1949, když sovětští vědci poprvé provedli úspěšný atomový výbuch, a země se tak zařadila mezi jaderné velmoci. Díky ohromné rozloze a dostupnosti téměř všech surovin i díky investicím do těžkého průmyslu centrální vládou v 60. letech došlo v této zemi k velkému pokroku, přesto země byla stále nedemokratickou s ohromnými vnitřními problémy. I SSSR měl svojí sféru vlivu, kterou se pokoušel neustále rozšiřovat; patřila k ní střední a východní Evropa, Kuba, Vietnam, Severní Korea a v 80. letech i některé africké a arabské země. SSSR šířil svůj vliv vojenskou silou. Podporoval Čínu a severní Koreu při invazi do jižní Koreje v Korejské válce, poté podporoval Severní Vietnam při ofenzivě do Jižního Vietnamu, což přineslo Vietnamskou válku. V roce 1968 rovněž poslal Sovětský svaz vojska do Československa a v 80. letech podnikl neúspěšnou invazi do Afghánistánu. Na rozdíl od západních zemí došlo ve východním bloku ke konci 70. let ke stagnaci, která později přerostla v krizi a o několik dalších let později rozdmýchala spory jak mezi jednotlivými národy Sovětského svazu, tak i v řadách jeho spojenců. Situaci nezlepšila ani cílená reforma nazývaná Perestrojka (přestavba společnosti), zavedená v druhé polovině 80. let Michailem Gorbačovem, která měla přinést "uvolnění" státu a přinést demokratické a kapitalistické prvky (podobně, jako třeba Čína zavedla na počátku 90. let, což jí přineslo ekonomický úspěch). Rozpad SSSR začal sporem o Náhorní Karabach na Kavkazu, a vyvrcholil odstupem prezidenta SSSR na konci roku 1991 a rozpuštěním státu k 31. prosinci stejného roku.

Budoucnost supervelmocí[editovat | editovat zdroj]

Spojené státy americké a potenciální supervelmoci na počátku 21. století

Na začátku 21. století jsou jedinou světovou supervelmocí Spojené státy, podle některých jsou označovány za světového hegemona.

Jako nově vznikající supervelmoc ale začíná být postupně vnímána Čína,[1][2][3] která od druhé poloviny 90. let, díky určitým legislativním změnám podporujícím podnikání, stimuluje rozvoj své ekonomiky s každoročním růstem okolo 10 procent. Dalšími subjekty, které jsou občas zmiňovány jako potenciální supervelmoci, jsou Brazílie,[4] Evropská unie, Indie nebo Rusko.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. When will China become a global superpower?, CNN.com, 10.6.2011
  2. Why is China so determined to become world's superpower?, BBC.co.uk, 18.1.2011
  3. Stane se Čína supervelmocí 21. století?, ČT24.cz, 8.8.2008
  4. Alumna Analyzes Brazil’s Emergence, CornellSun.com, 2.11.2009
  5. A Superpower Is Reborn, GeorgianDaily.com, 24.8.2008

Související články[editovat | editovat zdroj]