Joystick

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Proporcionální joystick:
1. Držadlo
2. Základna
3. Tlačítko – „spoušť“ či „fire“
4. Další tlačítka
5. Autofire
6. Plynový pedál
7. Kloboučkové tlačítko
8. Přísavky pro uchycení
Neproporcionální jednotlačítkový joystick z 80. let

Joystick [džojstyk] česky „pákový ovladač“ nebo „křížový ovladač“ je vstupní zařízení, používané zejména k interakci s počítačem. Základním dílem je tyčka upevněná kolmo do vodorovné podložky. Vychýlení tyčky vyvolá odpovídající pohyb objektu na obrazovce.

Některé moderní joysticky jsou vybaveny několika tlačítky a doplňkovými ovládacími prvky s programovatelnou funkcí. Ovládání pomocí joysticku se užívá zejména při hraní počítačových her a videoher, například u leteckých simulátorů se ovládání letadla velmi přibližuje skutečnosti.

Významné neherní uplatnění v praxi nalezly joysticky v ovládání průmyslových strojů jako jeřábů, robotů, letadel a raket. Miniaturní joysticky ovládané palcem nalezly uplatnění ve spotřební elektronice jako jsou mobilní telefony.

Joysticky se rozdělují na:

  • digitální (zvané také neproporcionální) – indikuje sepnutí v jednom ze čtyř nebo osmi směrů
  • analogové (zvané také proporcionální) – směr a velikost výchylky je určena více podrobně

Proporcionální joysticky umožňují odečítat směr a velikost výchylky páčky. Neproporcionální, užívané dříve zejména u osmibitových mikropočítačů, se v dnešní době používají ve spotřební elektronice, odečítají pouze směr nikoliv výchylku.

Dříve se na PC používalo připojení přes Gameport, podobně jako u dalších „padů“, dnes se již využívá výhradně sběrnice USB.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Elektrický dvouosý joystick vynalezl C.B. Mirick v  United States Naval Research Laboratory (NRL) a patentován v roce 1926 (číslo patentu  1,597,416). NRL se aktivně snažilo o vývoj dálkové ovládaných letadel a použití joysticku byla jedna z možností jak toho dosáhnout. Při udělení patentu Mirick napsal: "Můj ovládací systém je prakticky použitelný při manévrování s letadlem, ve kterém není žádný pilot."

Němci vynalezli elektrický dvouosý joystick okolo roku 1944. Pro zařízení použili část z německého rádiového vysílače kontrolního systému jistého německého bombardéru (Funkgerät FuG 203 Kehl), který sloužil k lepší orientaci pro rakety "anti-lodě"  Henschel Hs 293 a pro bezmotorové průkopnicé přesně naváděné munice Fritz-X, proti námořním i jiným cílům.

Technické parametry[editovat | editovat zdroj]

Většina joysticků je dvouosých, které používají dvě osy pro pohyb podobně jako počítačová myš. Přesto ale existují tří nebo jednoosé joysticky. Joystick je v zásadě nakonfigurován tak, že pohyb páky doleva nebo doprava zaznamenává pohyb po ose X a pohyb nahoru a dolu je zaznamenáván kolem osy ypsilon. V případě tříosých joysticků kroucení páky vlevo nebo vpravo signalizuje pohyb po ose Z. Tyto tři osy -X, Y a Z- jsou respektive ovládací prvky letadel (klonění, klopení a zatáčení).

Analogový joystick je joystick, který má kontinuální stavy, to znamená vrácení úhlu míry pohybu v každém směru, rovině nebo v prostoru (normálně používá potenciometry), kdežto digitální joystick dává pouze on-off signály pro čtyři různé směry a jejich mechanicky možné kombinace (například doleva+nahoru). Digitální joysticky byly velmi příhodné jako herní zařízení pro video-herní konzole, arkádové automaty a domácí počítače 80. let.

Joysticky navíc často mají jedno nebo více palebných tlačítek používaných pro spouštění nějaké akce (například vysunutí podvozku). Jsou to jednoduše přepínače.

Některé joysticky mají zpětnou odezvu, která je dělá aktivními zařízeními a ne pouze vstupními. Počítač může vrátit signál do joysticku, který způsobuje jeho odolání pohybu a projevuje se vibracemi. Většina vstupně/výstupních přídavných karet pro počítače má gameport pro připojení zařízení k počítači. Většina moderních joysticků používá USB pro připojení k počítači

Aktuální herní zařízení.

Související články[editovat | editovat zdroj]