Alenia Aermacchi M-346 Master
| Alenia Aermacchi M-346 Master | |
 Aermacchi M-346 |
|
| Určení | cvičný letoun |
|---|---|
| Výrobce | Alenia Aermacchi |
| První let | 15. července 2004 |
| Uživatel | Italské letectvo Singapurské letectvo |
| Výroba | 2010– |
Alenia Aermacchi M-346 Master je podzvukový pokročilý cvičný a lehký bojový letoun páté generace, vyvinutý ruskou Yak Aircraft Corporation a italskou společností Alenia Aermacchi. Konstrukce letounu vychází z ruského typu Jakovlev Jak-130, který původně vznikal jako joint venture společností Aermacchi a Jakovlev.[1]
Obsah |
Vývoj [editovat]
.jpg)
Letecký výrobce Aermacchi začal na přelomu 80. a 90. let pracovat na nástupci svého cvičného letounu Aermacchi MB-339. Firma přitom od roku 1993 spolupracovala s ruským výrobcem Jakovlev, se kterým postavily technologický demonstrátor Jak/AEM-130, který poprvé vzlétl v roce 1996.[1] Finanční problémy a odlišné vývojové priority ovšem v roce 2000 vedly k dohodě, že každá firma bude ve vývoji pokračovat samostatně. Oba jejich letouny ale z vnějšku vykazují nápadnou podobnost (Jak-130 je vyráběn pro ruské letectvo). Své vlastní řešení M-346 společnost poprvé představila v roce 2000 na aerosalonu ve Farnborough. K prvnímu letu prvního prototypu došlo 15. července 2004 a druhý prototyp byl zalétán 17. května 2005. Vývoj zdárně pokračoval a 8. července 2008 došlo k prvnímu letu nového prototypu v předsériové podobě.[1]
V roce 2009 firma Aermacchi získala kontrakt na šest kusů M-346 (italské označení je T-346A) s opcí na dalších devět kusů.[2] Dodány byly v roce 2011. Větší množství jich ale zatím nebylo objednáno, protože Italské letectvo disponuje dostatkem cvičných letounů MB-339. Prvním zahraničním uživatelem typu se stal Singapur, který v roce 2010 objednal 12 letounů, kterými chce nahradit letité stroje A-4SU Super Skyhawk.[2] Dne 18. listopadu 2011 byl ztracen první prototyp, který se zřítil při návratu z letecké přehlídky v Dubaji.[1] V únoru 2012 letoun vyhrál v izraelském tenderu na nové cvičné letouny. Izraelské vojenské letectvo tak získá 30 kusů M-346.[3]
Konstrukce [editovat]
Letoun je určen k pokročilému výcviku pilotů nadzvukových bojových letounů (pro základní výcvik je vyvíjen proudový typ Alenia Aermacchi M-311). Pohání ho dvojice dvouproudových motorů Honeywell F124-GA-200 o tahu 27,94 kN.[1] Výzbroj je nesena na devíti závěsnících, z nichž šest je pod křídly, dva na koncích křídel a jeden pod trupem. Nést mohou například 500librové pumy Mk 83, 1000librové pumy, raketomety, protiletadlové řízené střely AIM-9 Sidewinder, protizemní střely Raytheon AGM-65 Maverick či protilodní střely MBDA Marte MK-2A.[4]
Specifikace (M-346 Master) [editovat]
Technické údaje [editovat]
- Posádka: 2 (instruktor a žák)
- Délka: 11,49 m
- Rozpětí: 9,72 m
- Výška: 4,98 m
- Nosná plocha: m²
- Hmotnost prázdného stroje: 4610 kg
- Maximální vzletová hmotnost : 9500 kg
- Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor Honeywell F124-GA-200
- Tah pohonné jednotky: 27,94 kN
Výkony [editovat]
- Maximální rychlost: 1059 km/h
- Dolet 2076 km
- Dostup: 13 500 m
- Počáteční Stoupavost: 107 m/s
Výzbroj [editovat]
- Devět závěsníků pro různé typy výzbroje
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e ODEHNAL, Zdeněk. M-346 Master – Boj o místo na slunci. ATM. 2012, roč. 48, čís. 1, s. 48–49. ISSN 1802-4823. [Dále Odehnal (2012)]
- ↑ a b [Odehnal 2012, s. 49.]
- ↑ KATZ, Yaakov. Italy wins IAF with combat trainer jet bid [online]. The Jerusalem Post, 2012-02-16, [cit. 2012-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ M-346 Master, Italy [online]. Airforce-technology.com, [cit. 2012-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
