Jakovlev Jak-130

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jak-130
Jak-130 na Farnborough Air Show 2012
Jak-130 na Farnborough Air Show 2012
Určení cvičný letoun
Výrobce Jakovlev
První let 26. dubna 1996
Zařazeno 19. února 2010[1]
Charakter Ve službě
Uživatel Ruské letectvo
Výroba 2004-
Vyrobeno kusů 96[2][3][4][5][6]
Další vývoj Alenia Aermacchi M-346 Master

Jakovlev Jak-130 (kód NATO "Mitten"[7]) je podzvukový pokročilý cvičný a lehký bojový letoun páté generace, vyráběný ruskou společností Jakovlev. Konstrukce letounu původně vznikala jako joint venture společností Aermacchi a Jakovlev. Po ukončení společného vývoje vznikly dvě vizuálně příbuzné konstrukce. Italský stroj nese označení Alenia Aermacchi M-346 Master.[8]

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Technologický demonstrátor Jaku-130

Společný vývoj cvičného letadla firem Jakovlev a Aermacchi začal roku 1993. V roce 1996 poprvé vzlétl technologický demonstrátor Yak/AEM-130D. Spolupráce obou firem ovšem roku 1999 skončila a jejich cvičná letadla byla nadále vyvíjena odděleně.[9]

Jak-130 v roce 2002 zvítězil nad konkurentem MiG-AT v soutěži ruského letectva na nový pokročilý cvičný letoun, který nahradí československé konstrukce Aero L-29 a L-39. Ve stejném roce byla objednána sériová výroba prvních 12 kusů. Sériová výroba probíhá od roku 2004. Do služby byl typ zařazen v červenci 2009, přičemž byl rovněž předveden na moskevském veletrhu MAKS 2009.[9]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Rusko – hlavní uživatel.
  • Alžírsko – v roce 2006 objednalo 16 kusů.[9]
  • Bangladéš – v roce 2013 podepsán kontrakt na 24 letounů.[10]
  • Libye – v roce 2010 země objednala šest kusů.[9]
  • Vietnam – objednáno osm kusů.[9]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Yak-130D.svg

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 2 (instruktor a žák)
  • Délka: 11,245 m[9]
  • Rozpětí: 9,72 m
  • Výška: 4,76 m
  • Nosná plocha: 23,52 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 4600 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 10 290 kg
  • Pohonná jednotka:dvouproudový motor Progress AI-222-25[9]
  • Tah pohonné jednotky: 2 500 kg

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 1050 km/h
  • Dolet 2 546 km
  • Dostup: 12 500 m
  • Plošné zatížení: 276,4 kg/m²
  • Počáteční Stoupavost: 50 m/s

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • 3000 kg výzbroje na devíti závěsnících[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Piotr Butowski, Jakowlew Jak-130 wszedł do służby w Rosji in: Lotnictwo Nr. 4/2010, p.10 (polsky)
  2. "В начале 1997 года была начата опытная эксплуатация 10 самолетов Як-130 в ВВС Российской Федерации" [online]. [cit. 2008-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. "Боевые самолёты и вертолёты для ВВС России-контракты" [online]. [cit. 2008-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. "Иркутский авиазавод собрал 30 самолетов Як-130 для ВВС Алжира" [online]. 12 сентября 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  5. "Russian Military Plans to Order More Yak-130 Combat Trainers" [online]. 26-12-2013. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Борисоглебская учебная авиабаза ВУНЦ ВВС получила еще 2 новых учебно-боевых самолета Як-130 [online]. 07-02-2014. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PARSCH, Andreas, Aleksey V. Martynov Designations of Soviet and Russian Military Aircraft and Missiles [online]. 2008, [cit. 2010-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ODEHNAL, Zdeněk. M-346 Master – Boj o místo na slunci. ATM. 2012, roč. 48, čís. 1, s. 48–49. ISSN 1802-4823.  
  9. a b c d e f g h Yak-130 Combat Trainer, Russian Federation [online]. Airforce-technology.com, [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. GETHIN, Howard. Bangladesh signs contract for Yak-130 trainers [online]. www.flightglobal.com, 2013-01-30, [cit. 2014-02-03]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ODEHNAL, Zdeněk. M-346 Master – Boj o místo na slunci. ATM. 2012, roč. 44, čís. 1, s. 48–49. ISSN 1802-4823.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Yakovlev Yak-130 ve Wikimedia Commons