Velmi krátké vlny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Velmi krátké vlny (zkratka VKV nebo též VHF z anglického Very High Frequency) je oblast elektromagnetického záření používaná především pro přenos rozhlasového a radiového signálu v atmosféře. Označení vyplývá z toho, že jeho vlnová délka je poměrně velmi krátká.

Podle definice frekvenční obor zahrnuje frekvence od 30 do 300 MHz, což odpovídá vlnovým délkám 1 m až 10 metrů. Tyto frekvence se používají pro přenos signálu, které vyžadují větší šířku pásma než na KV. Do tohoto pásma tedy spadá i FM rozhlasové a televizní vysílání.

Frekvence těsně pod tímto rozsahem nazýváme krátké vlny (KV), nad tímto rozsahem ultra krátké vlny (UKV).

Využití[editovat | editovat zdroj]

Následující tabulka zobrazuje rozdělení FM rádiových vln na jednotlivá pásma a geografii jejich využití[1],[2]:

Název pásma Frekvence
Vlnová délka
Příklady využití
pásmo OIRT (VKV I, „východní norma") 65–74 MHz
4,62 m – 4,05 m
východní Evropa (SNS), do začátku 90. let. 20. stol. střední Evropa
pásmo CCIR 76–108 MHz
3,95 m – 2,77 m
Japonsko
pásmo CCIR (VKV II, „západní norma") 87–108 MHz
3,45 m – 2,77 m
USA, západní Evropa, střední Evropa

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Měnič kmitočtu k VKV radiopřijímači z pásma CCIR do pásma OIRT
  2. Vysílání v pásmu VKV OIRT