Martin P5M Marlin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
P5M/P-5 Marlin
Martin P5M-2G Marlin pobřežní stráže Spojených států
Martin P5M-2G Marlin pobřežní stráže Spojených států
Určení hlídkový létající člun
Výrobce Glenn L. Martin Company
První let 30. května 1948
Zařazeno 1952[1]
Vyřazeno 1967[1]
Charakter vyřazen
Uživatel Spojené státy
Francie
Vyrobeno kusů zřejmě 286[2] (údaje z různých zdrojů se liší)

Martin P5M Marlin (po roce 1962 P-5 Marlin), postavený společností Glenn L. Martin Company, byl dvoumotorový pístovými motory poháněný létající člun, který vstoupil do služby v roce 1952 a sloužil do konce 60. let 20. století u námořnictva Spojených států (US Navy). Také sloužil u pobřežní stráže Spojených států a francouzského námořnictva. Postaveno bylo celkem 286 strojů.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Letoun vznikl dalším vývojem svého předchůdce, kterým byl letoun PBM Mariner. Měl lepší motory, vylepšený trup a jednoduché ocasní plochy. Prototyp XP5M-1 Marlin byl založen na úpravě jednoho z posledních letounů PBM-5 Mariner (BuNo 98616).[3] Kontrakt na vývoj byl uzavřen 26. června 1946. Letoun dostal interní označení společnosti Model 237. Prototyp letounu poprvé vzlétl 30. května 1948.[3] Sériové letouny P5M-1 doznaly oproti prototypu dalších významných změn. Letoun byl později opět významně upraven na verzi P5M-2 (Model 237B), která byla později přeznačena na SP-5B. Určitý počet letounů P5M-1 také sloužil pro výcvik pod označením TP-5A (po roce 1962).

Popis[editovat | editovat zdroj]

P5M-1 v roce 1954 (letka VP-45)
Letoun SP-5B (letka VP-40) po svém posledním letu u US Navy v roce 1967
Francouzský P5M-2 v roce 1957

Letoun Marlin byl navržen s lomeným křídlem (tzv. „racek“), což umožňovalo umístění motorů a vrtulí nad vodní tříští vznikající kolem letounu. Letoun byl poháněn přeplňovanými hvězdicovými motory Wright R-3350-30. Zadní část trupu se k ocasu letounu nezvedala tak prudce jako u předchozího typu, ale postupně, což bylo vylepšení společnosti Martin, které dávalo letounu delší plovoucí část trupu a tím i větší stabilitu.[4] Na konci trupu byl letoun vybaven výklopnými vodními klapkami, které sloužily jednak jako vodní brzdy, ale i k řízení letounu na vodní hladině. Ovladatelnost letounu na vodní hladině byla vynikající.[3]

Prototyp měl věžičky na nose a ocase letounu osazeny dvojicí leteckých kanónů ráže 20 mm a hřbetní věžičku s dvojicí kulometů ráže 12,7 mm M2 Browning. Kokpit byl stejný jako u letounu Mariner. Tento prototyp poprvé vzlétl 30. května 1948.[5]

První ze 167 sériových letounů P5M-1 (Model 237A) byl vyroben v roce 1951 a poprvé vzlétnul 22. června 1951.[5] Změny oproti prototypu zahrnovaly zvětšený kokpit pro zlepšení výhledu, nahrazení věžičky na přídi velkým krytem vyhledávacího radaru AN/APS-44, odstranění hřbetní věžičky a novými symetrickými plováky na křídlech. Motorové gondoly byly prodlouženy a jejich zadní část sloužila jako pumovnice. Pohon letounu obstarávala dvojice motorů Wright Cyclone R-3350-30W s výkonem 3 250 k.[3]

Letouny P5M-1 následovalo ve výrobě nejméně 116 letounů verze P5M-2 (Model 237B). Tyto letouny měly ocasní plochy ve tvaru „T“, aby se vodorovné ocasní plochy dostaly dál od vznikající vodní tříště. Dále měly na zádi detektor magnetických anomálií (AN/ASQ-8 MAD) a nenesly na zádi kanóny, které nahradila navigační anténa AN/APN-122. Měly i vylepšené prostory pro posádku a vylepšenou příď, která omezovala množství tříště vznikající při startu a přistání. Letouny poháněla dvojice motorů Wright Cyclone R-3350-32 WA s výkonem 3 450 k. První letoun byl dodán v roce 1954.[3]

Operační historie[editovat | editovat zdroj]

Vietnam[editovat | editovat zdroj]

Poslední operací námořnictva Spojených států, ve které působily létající čluny, byly hlídkové lety letky VP-40 v rámci operace „Market Time“.[6] Námořní hlídkování bylo zahájeno v únoru 1965 a mělo za cíl odhalit malá plavidla, která zásobovala Vietkong v Jižním Vietnamu ze Severního Vietnamu.[7] Letouny letky VP-40 působily z nosičů hydroplánů a hlídkovaly kolem delty řeky Mekong mezi Phu Quoc a Vũng Tàu.[8] Poslední letoun P5M amerického námořnictva, přeznačený na SP-5B, přeletěl 12. července 1968 na námořní leteckou základnu Patuxent River v Marylandu, kde měl být dočasně uskladněn, než bude pro něj postaveno místo pro vystavení ve Washingtonu, D.C. Jelikož však z těchto plánů sešlo, byl letoun později přemístěn na námořní leteckou základnu Pensacola na Floridě do Národního muzea námořního letectví, kde je vystaven dodnes.[9]

Pobřežní stráž Spojených států[editovat | editovat zdroj]

Sedm letounů P5M-1G a čtyři letouny P5M-2G byly postaveny pro pobřežní stráž Spojených států pro záchranné operace na moři (SAR). Ale ukázalo se, že letouny jsou náročné na údržbu a vzhledem k potřebnému počtu letounů jsou nadbytečné. Proto byly následně přeřazeny k US Navy, které je přeznačilo na TP-5A a používalo je jako cvičná letadla, protože letouny neměly vybavení pro nesení výzbroje.

Francouzské námořnictvo[editovat | editovat zdroj]

Francouzské námořnictvo převzalo deset Marlinů od US Navy v roce 1959 jako náhradu za letouny Short Sunderland pro námořní hlídkovou službu v Dakaru ve státu Senegal v západní Africe. O pět let později byly vráceny zpět.

Dochované exempláře[editovat | editovat zdroj]

Jeden letoun SP-5B se nachází v Národním muzeu námořního letectví na námořní letecké základně Pensacola na Floridě. Tento letoun (BuNo 135533) je zřejmě jediným dochovaným exemplářem letounu Marlin.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

XP5M

Prototyp přestavěný z letounu PBM Mariner s upraveným trupem.[10]

P5M-1

Sériová verze pro US Navy. Postaveno 160 strojů, které byly později přeznačeny na P-5A.[10]

P5M-1G

Letouny P5M-1 pro pobřežní stráž Spojených států. Postaveno 7 strojů, které byly později přeřazeny k námořnictvu jako P5M-1T.[10]

P5M-1S

Upravené letouny P5M-1 s vylepšeným elektronickým a protiponorkovým vybavením. Přestavěno 80 letounů, které později dostaly označení SP-5A.[10]

P5M-1T

Sedm letounů, které se vrátily od pobřežní stráže Spojených států a jeden upravený letoun P5M-1, které byly používány k výcviku posádek. Později přeznačeny na TP-5A.[10]

P5M-2

Vylepšená sériová verze. Postaveno nejméně 115 strojů pro US Navy včetně 10 pro francouzské námořnictvo. Americké stroje byly později přeznačeny na P-5B.[10]

P5M-2S

Většina letounů P5M-2, které dostaly lepší elektronické a protiponorkové vybavení. Později létaly pod označením SP-5B.[10]

P5M-2G

Čtyři letouny P5M-2 postavené pro pobřežní stráž Spojených států, které později přešly k námořnictvu jako P5M-2.[10]

P-5A

Letouny P5M-1 přeznačené v roce 1962.[11]

SP-5A

Letouny P5M-1S přeznačené v roce 1962.[11]

TP-5A

Letouny P5M-1T přeznačené v roce 1962.[11]

P-5B

Letouny P5M-2 přeznačené v roce 1962.[11]

SP-5B

Letouny P5M-2S přeznačené v roce 1962.[11]

Specifikace (P5M-2)[editovat | editovat zdroj]

Martin SP-5B Marlin

Technické údaje pocházejí z publikace „United States Navy Aircraft since 1911“.[12]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 11
  • Rozpětí: 35,7 m
  • Délka: 30,7 m
  • Výška: 10 m
  • Nosná plocha: 130,1 m²
  • Plošné zatížení: 287 kg/m²
  • Prázdná hmotnost: 22 900 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 38 600 kg
  • Pohonná jednotka:hvězdicový motor Wright R-3350-32WA
  • Výkon pohonné jednotky: 3 450 k (2 570 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 242 km/h (130 uzlů, 150 mph) ve výšce ? m
  • Maximální rychlost: 404 km/h (218 uzlů, 251 mph) ve výšce ? m
  • Dolet: 3 300 km (2 050 námořních mil)
  • Dostup: 7 300 m (24 000 stop)
  • Stoupavost: 6,1 m/s (1 200 stop/min)
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,13 kW/kg

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • torpédo o hmotnosti 980 kg nebo
  • námořní mina nebo letecká puma o hmotnosti 907 kg nebo
  • 8× námořní mina o hmotnosti 454 kg (1 000 lb) nebo
  • 16× letecká puma o hmotnosti 227 kg (500 lb) nebo
  • 16× hlubinná puma o hmotnosti 150 kg (330 lb) nebo
  • jaderná hlubinná puma Mk.90 „Betty“

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Francie Francie

USA Spojené státy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martin P5M Marlin na anglické Wikipedii.

  1. a b Roberts 2000, str. 663.
  2. Přehled letounů Martin na webu Maryland Aviation Museum. Citováno: 11.11.2012
  3. a b c d e SMITH, Bob. PBM Mariner in action. Carrollton, Texas : squadron/signal publications, 1986. 58 s. ISBN 0-89747-177-6. S. 44-47. (anglicky) 
  4. "Longer Hull Safer Landing." Popular Science, Srpen 1948, str. 90.
  5. a b Swanborough and Bowers 1976, str.323.
  6. An Illustrated Guide to The Air War Over Vietnam by Nalty, Bernard C., Watson, George M., and Neufeld, Jacob: Arco Publishing (1981) str. 106–107.
  7. The Naval Air War in Vietnam by Mersky, Peter B, and Polmar, Norman: Nautical and Aviation Publishing Company of America (1981) str.30.
  8. The Vietnam War by Bonds, Ray: Salamander Books (1979) str.132.
  9. Flecknoe, Harold J. "Progress". United States Naval Institute Proceedings, říjen 1968.
  10. a b c d e f g h Andrade 1979 str.207
  11. a b c d e Andrade 1979, str.157
  12. Swanborough and Bowers 1976, str. 325.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Andrade, John, „U.S.Military Aircraft Designations and Serials since 1909“, Midland Counties Publications, 1979, ISBN 0-904597-22-9.
  • Barth, Bruce D., The Martin P5M ‚Marlin‘. Pacific Aero Press, 1994.
  • Roberts, Michael D. „Dictionary of American Naval Aviation Squadrons: Volume 2 The History of VP, VPB, VP(HL) and VP(AM) Squadrons“. Washington DC: Naval Historical Centre, 2000.
  • Swanborough, Gordon and Bowers, Peter M. „United States Navy Aircraft since 1911“. London:Putnam, Second edition 1976. ISBN 0-370-10054-9.
  • „The Illustrated Encyclopedia of Aircraft“ (Part Work 1982–1985), 1985, Orbis Publishing, str. 2420

Související články[editovat | editovat zdroj]

Související vývoj[editovat | editovat zdroj]

Podobná letadla[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: