Boeing E-6 Mercury

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
E-6 Mercury
E-6 Mercury ve službách US Navy
E-6 Mercury ve službách US Navy
Určení velení a komunikace
Výrobce Boeing
První let 19. února 1987
Zařazeno srpen 1989
Vyřazeno stále aktivní
Uživatel US Navy
Vyrobeno kusů 16
Cena za kus 141,7 milionu USD
Varianty E-6A, E-6B

Boeing E-6 Mercury (dříve E-6 Hermes) je americké vojenské letadlo, které působí jako vzdušné velitelské stanoviště a komunikační spojovací centrum v době krize. Vzniklo přizpůsobením civilního letounu Boeing 707-320 společností Boeing Integrated Defense Systems.

Původní letoun E-6A byl komunikačním spojovacím letounem, který vstoupil do služeb US Navy v srpnu 1989, kde nahradil letoun EC-130Q. Přenášel pokyny od vládních autorit USA směrem k flotile ponorek, které byly vybaveny balistickými raketami. Tyto mise jsou známy pod pojmem TACAMO (Take Charge and Move Out). Model E-6B, který vstoupil do služby v říjnu 1998 si tuto roli ponechal, ale navíc může sloužit i jako velitelské a kontrolní stanoviště pro střely umístěné na zemi a pro bombardéry s jadernou výzbrojí. Letoun E-6B nahradil letouny amerického letectva Boeing EC-135C v jejich roli v rámci operace "Looking Glass", poskytující velení a řízení amerických jaderných sil v době, kdy pozemní velitelství by byla nefunkční (např. by byla zničena).

Návrh a vývoj[editovat | editovat zdroj]

E-6 Mercury US Navy na letišti Mojave

Podobně jako E-3 Sentry AWACS, je letoun E-6 Mercury upravená verze komerčního letounu Boeing 707-320. V současné době existuje jen jedna verze letounu E-6 a to verze E-6B. E-6B je vylepšená verze letounu E-6A, která nyní zahrnuje i část pro řízení boje a má v kokpitu nové letové přístroje, které nahradily stárnoucí kokpit ve stylu 70. let moderním pilotním prostorem. Tyto úpravy značně zlepšují práci pilota a šetří i nemalé náklady spojené s provozem letounu.

První E-6A přijalo US Navy v srpnu 1989, do roku 1992 obdrželo postupně 16 letounů. První letoun E-6B byl přijat v prosinci 1997 a celá flotila letounů E-6 byla upravena na standard E-6B do 1. prosince 2006.[1]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Letouny slouží pod kódovým označením Looking Glass („Zrcátko“), což je vzdušné velitelské stanoviště Velitelství strategických sil USA (USSTRATCOM), navržené tak, aby mohlo převzít úlohu Centra globálních operací (Global Operations Center/GOC), které je umístěno na letecké základně Offutt v Nebrasce, pokud by bylo toto velitelství zničeno nebo nebylo schopné komunikovat se strategickými silami. Označení zrcátko je použito, protože letouny „zrcadlí“ schopnosti GOC v ovládání jaderných sil.

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Detail konce křídla E-6 Mercury

Technické údaje pocházejí z „US NAVY Fact File“ na stránkách US NAVY[2]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 22 (12 – 25)
  • Rozpětí: 45,2 m
  • Délka: 45,8 m
  • Výška: 12,9 m
  • Max. vzletová hmotnost : 154 400 kg
  • Pohonná jednotka:dvouproudový motor s velkým obtokovým poměrem CFM-56-2A-2
  • Výkon pohonné jednotky: 107 kN

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 960 km/h (522 uzlů, 600 mph)
  • Dolet: 12 144 km (s výdrží 6 h v operační oblasti)
  • Dostup: více než 12 200 m (40 000 stop)

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Boeing dodal US Navy poslední vylepšený E6-B [online]. The Boeing Company, 2006-12-01. Dostupné online.  
  2. The US Navy – Fact File(anglicky)

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing E-6 Mercury na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu