Douglas DC-6

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
DC-6
Douglas DC-6
Douglas DC-6
Určení dopravní letoun
Výrobce Douglas Aircraft
První let 15. února 1946
Zařazeno březen 1947
Charakter 49 stále provozu
Uživatel USAF
United States Navy
Výroba 1946-1958
Vyrobeno kusů 704 ks

Douglas DC-6 je pístovým motorem poháněný dopravní letoun, který v letech 1946-58 vyráběla společnost Douglas Aircraft. Jeho vývoj začal za druhé světové války a původně se z něj měl stát vojenský transportní letoun, ale po válce byl přepracován na dopravní. Od roku 1952 ho používala PanAm na přelety z Evropy do Ameriky.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

V letech 1942 a 1944 začaly ve firmě Douglas plánovat poválečnou výrobu civilních letadel. Silnou konkurencí jim byly rychlé a přetlakovou kabinou vybaveny stroje Lockheed Constellation, které byly dosud vyráběny v omezeném počtu pro vojenské letectvo. Douglas se také rozhodl zkonstruovat dopravní letadlo s přetlakovou kabinou s ještě větší kapacitou. Největší motivací vývoje byl zájem společnosti United Air Lines, která v září 1944 objednala 20 strojů, přestože neviděla víc než hlavní výkresy.

Douglas se plně věnoval konstrukci a stavbě nového stroje až v době kdy se snížil nápor na válečnou výrobu. Zpočátku vyvíjel svůj DC-6 pod vojenským označením XC-112A. Konstrukce mohla pokračovat rychlým tempem, protože celý nosný systém byl po mírném zesílení převzat z letadla C-54 Skymaster. Byl postaven nový trup s delší a prostornější přetlakovou kabinou a také přetlakovým kokpitem pro posádku.

Základní počet cestujících na dlouhých trasách byl 52, na kratších mohl nést až 68 osob. Motory byly Pratt & Whitney R-2800 Double Wasp CA-15, s výkonem 1 543 kW, které poháněly vrtule s reverzní polohou pro zkrácení přistání. Významnou novinkou byly účinné dvouštěrbinové vztlakové klapky na křídlech.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Zprávy o DC-6

První stroj DC-6 vzlétl ještě s vojenským označením XC-112A dne 15. února 1946 a od července 1946 začaly dodávky civilním zákazníkům. Dodáno bylo celkem 175 ks a jako první je nasadily United Air Lines v dubnu 1947. DC-6 byly rovnocennými soupeři letadel L-049 Constellation, a jejich příchod na americké kontinentální a transatlantické trasy vyvolal prudký konkurenční boj mezi výrobci letadel a jejich uživateli.

Lockheed Constellation letěl mezi New Yorkem a Los Angeles 11 hodin s jedním mezipřistáním a DC-6 měl stejné parametry. U obou strojů však nastala krize; DC-6 dostal zákaz létání od listopadu 1947 do března 1948 po sérii nehod, při nichž zahynulo 143 lidí. Po odstranění závad byla ale doprava obnovena, ale Lockheed mezitím vyráběl vylepšené modely L-649 a L-749. Firma Douglas odpověděla novými modifikacemi DC-6, kterými byly DC-6A Liftmaster, určený pro nákladní dopravu s trupem delším o 1,5 m. Kabina s objemem 141, 5 m3 mohla odvézt až 13 tun nákladu.

Nejprve jej v dubnu 1951 nasadila společnost Slick Airways a později následovaly další společnosti. Největší úspěch však přinesla firmě Douglas verze DC-6B z ledna 1951, která je považována za nejekonomičtější z amerických dopravních letadel s pístovými motory. V roce 1958 tvořily provozní náklady DC-6B jen 0,83 centu na cestujícího a kilometr, zatímco Constallation vykazoval náklady 1,08 centu a modernější pístové typy měly ještě vyšší provozní náklady.

DC-6B měl velmi úsporné motory R-2800 CB-17 s výkonem 1 837 kW, které používaly palivo s oktanovým číslem 115 až 130, s dobou mezi jednotlivými revizemi až 3 000 hodin. Trup byl protáhlý na 32,2 m. Byl v něm vytvořen prostor pro 54 osob při letech nad Atlantikem, 64 u kontinentálních letů a od roku 1952 pro 82 cestujících v turistické třídě u letů přes Atlantik. Maximální počet cestujících byl 92.

United Air Lines zavedly své první DC-6B v dubnu 1951 a pak už rychle následovaly další letecké společnosti. Douglas je vyráběl až do roku 1958 a celkem bylo postaveno 286 ks. Dalších 77 ks bylo ve verzi DC-6A z nichž byla většina přestavěna naDC-6C pro smíšenou přepravu osob a nákladu.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

DC-6 v Denveru, září 1966
  • XC-112
  • DC-6
  • DC-6A
  • DC-6B
  • DC-6C
  • VC-118
  • C-118A
  • VC-118A
  • C-118B
  • VC-118B
  • R6D-1
  • R6D-1Z

Civilní užívatelé[editovat | editovat zdroj]

DC-6B
DC-6 za letu
BRA Brazílie
Řecko Řecko
Namíbie Namíbie
  • Namibia Commercial Aviation NCA
Nizozemsko Holandsko
New Zealand Nový Zéland
UK Spojené království
USA USA

Specifikace (DC-6B)[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:Airliners.net[1]

Siluety Douglasu DC-6

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 3 kapitán, druhý pilot, inženýr)
  • Kapacita: 54-102 cestujících
  • Rozpětí: 35,81 m
  • Délka: 32,18 m
  • Výška: 8,66 m
  • Nosná plocha: 135,9 m2
  • Hmotnost prázdného stroje: 25 110 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 48 500 kg
  • Pohonná jednotka:hvězdicový motor Pratt & Whitney R-2800-CB-17 o každý 2 500 hp (1 700 kW) se vstřikováním vody
  • Vrtule: Hamilton Standard 43E60 "Hydromatic"

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 507 km/h
  • Dostup: 7 600 m
  • Stoupavost: 5,44 m/s
  • Dolet: 4 800 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Douglas DC-6 na slovenské Wikipedii.

  1. "The Douglas DC-6." airliners.net. Retrieved: March 20, 2006.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]