Třída Austin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Austin
USS Cleveland (LPD-7)
Obecné informace
Uživatelé Vlajka US Navy US Navy
Typ amphibious transport dock
Lodě 12
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2014)
Předchůdce Raleigh
Následovník San Antonio
Technické údaje
Výtlak 11 000 t (standardní)
16 900 t (plný)
Délka 173 m
Šířka 25,6 m
Ponor 7 m
Pohon 2× turbnína, 2× kotel
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 21 uzlů
Dosah
Posádka 420 + 900 vojáků
Výzbroj 8× 76 mm (4×2)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Austin je třída válečných lodí amerického námořnictva řazená do kategorie amphibious transport dock. Plavidla jsou určena pro přepravu, výsadek a podporu jednotky americké námořní pěchoty. K tomu jsou vybaveny přistávací palubou a dokem. Slouží též jako sekundární operační platformy pro letecké operace výsadkových svazů. Vhodné jsou též při evakuacích a živelných pohromách.

V letech 1965–1971 bylo dokončeno 12 lodí této třídy. Ve službě je postupně nahrazuje nová třída San Antonio. Ke konci roku 2009 byly ve službě USS Ogden (LPD-5), USS Cleveland (LPD-7), USS Denver (LPD-9), USS Juneau (LPD-10), USS Ponce (LPD-15) a USS Dubuque (LPD-8).[1] USS Trenton (LPD-14) po vyřazení zakoupila Indie. v dubnu 2014 byl aktivní již pouze jednotky Trenton a Ponce, přičemž Ponce byla upravena na předsunutou plovoucí základnu a od března 2012 nese označení (AFSB-I – Afloat Forward Staging Base, Interim).

Stavba[editovat | editovat zdroj]

V doku USS Juneau jsou nakládána vozidla do výsadkového člunu LCU.

Jednotky LPD 4-6 postavila loděnice New York Naval Shipyard, jednotky LPD-7 a LPD-8 postavila loděnice Ingalls Shipbuilding a konečně LPD 9-15 postavila loděnice Lockheed Shipbuilding.[2] USS Coronado (LPD-11) byla později upravena na velitelskou loď a neslouží již původnímu účelu. Proto nese nové označení USS Coronado (AGF-11).

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

K doku USS Dubuque (LPD 8) připlouvá vozidlo AAV zatímco nad přistávací paluvou je vidět vrtulník CH-53.

Třída Austin je tvarově podobná předchozí třídě Raleigh, má však větší rozměry a výtlak. Pojmou až 2500 tun nákladu. Jednotky ClevelandNashville (LPD 7 až LPD 13) mají na můstku o jednu palubu více a mohou tak operovat jako vlajkové lodě výsadkového svazu.[3] Posádku lodí tvoří 420 mužů (LPD 7–13 mají mavíc 90 členů štábu) a až 930 vojáků námořní pěchoty (u LPD 7–13 o stovku méně).[4]

V přední části lodí je nástavba, za ních je letová paluba a pod ní palubní dok pro výsadková plavidla. V doku o rozměrech 51×15×2 metry mohou nést jeden výsadkový člun Landing Craft Utility (LCU), nebo jedno výsadkové vznášedlo Landing Craft Air Cushion (LCAC). Další možností jsou čtyři výsadkové čluny LCM-8, devět výsadkových člunů LCM-6 Landing Craft, anebo 24 obojživelných bojových vozidel Amphibious Assault Vehicle (AAV).[1]

Z přistávací paluby může operovat až šest transportních vrtulníků CH-46 Sea Knight či tři těžké transportní vrtulníky CH-53. Lodě mají malý teleskopický hangár pro jeden vrtulník (mimo LPD-4). Za dne zde může přistát též jeden útočný letoun VTOL typu AV-8 Harrier II.[3]

Hlavní výzbroj po dokončení představovalo osm 76mm kanónů v dvouhlavňových postaveních. Později byl jejich počet redukován na polovinu (1977-78) a naopak byly přidány dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Po vyřazení všech starších 76mm kanónů (1992-93) lodě nesou dva 25mm kanóny, dva systémy Phalanx CIWS a osm 12,7mm kulometů. Pohon zajišťují dvě turbíny De Laval a dva kotle Foster&Wheeler. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 21 uzlů.[1] Pro manipulaci s nákladem jsou vybaveny jedním jeřábem s nosností 30 tun a šesti s nosností čtyři tuny.[3]

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Užitečnost LPD jako sekundárních operačních platforem pro letecké operace prokázala Duluth na počátku války v Iráku. Americké námořnictvo využilo malého ponoru lodi, která operovala v mělkých vodách poblíž poloostrova Al-Faw. Tam na ní mohly doplnit palivo letouny a vrtulníky z větších plavidel operujících dále na jihovýchod.[3]

Po vypuknutí druhé libanonské války v roce 2006 zajistila výsadková loď Trenton evakuaci více než 3500 amerických občanů ze země.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c LPD 4 Austin class – Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-07-28, [cit. 2010-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Amphibious Transport Dock - LPD [online]. U. S. Navy, [cit. 2010-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e LPD 4 Austin class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2006-09-23, [cit. 2010-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 144.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]