Třída La Fayette
| Třída La Fayette | |
|---|---|
 Surcouf | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo Námořnictvo Čínské republiky Singapurské námořnictvo Saúdské královské námořnictvo |
| Typ | fregata |
| Lodě | 20 |
| Osud | aktivní (2018) |
| Předchůdce | třída Floréal |
| Nástupce | třída Amiral Ronarc'h |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3500 t |
| Délka | 125 m |
| Šířka | 15,5 m |
| Ponor | 5,85 |
| Pohon | CODAD |
| Rychlost | 25 uzlů |
| Dosah | 9000 nám. mil při 12 uzlech |
| Posádka | 164 |
| Výzbroj | 1× 100mm kanón 2× 20mm kanón 8× MM40 Exocet (2×4) Crotale CN2 (24 ks.) |
| Letadla | 1× vrtulník |
Třída La Fayette je třída fregat francouzského námořnictva. Skládá se z pěti jednotek – Fayette, Surcouf, Courbet, Aconit a Guépratte. Další fregaty tohoto typu doposud zakoupily ještě Čínská republika, Singapur a Saúdská Arábie. Námořnictvo Čínské republiky vlastní šest lodí třídy Kchang-ting, singapurské námořnictvo získalo šest lodí třídy Formidable a konečně saúdské královské námořnictvo zakoupilo tři fregaty třídy Al Riyadh. Celkem tak bylo postaveno 20 fregat této třídy.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Pro Francii tyto fregaty postavila loděnice DCN v Lorientu. Tři jednotky byly objednány v roce 1988 a další dvě v roce 1992. Všech pět kusů bylo dodáno mezi lety 1996-2001.
Jednotky třídy La Fayette:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| La Fayette (F710) | 15. prosince 1990 | 13. června 1992 | 22. března 1996 | aktivní |
| Surcouf (F711) | 6. července 1992 | 3. července 1993 | 7. února 1997 | aktivní |
| Courbet (F712) | 15. září 1993 | 12. března 1994 | 1. dubna 1997 | aktivní |
| Aconit (F713) | 5. srpna 1996 | 8. června 1997 | 3. června 1999 | aktivní |
| Guepratte (F714) | 1. října 1998 | 3. března 1999 | 27. října 2001 | aktivní |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
V konstrukci fregat jsou využity stealth technologie, ať už v celkovém řešení tvaru trupu či použití barev pohlcujících radarové vlny. Jsou vybaveny bojovým řídícím systémem Thales TAVITAC. V dělové věži na přídi je umístěn 100mm kanón Creusot-Loire. Lehkou hlavňovou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny GIAT 20F2. Protilodní výzbroj představují dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel MM40 Exocet. K boji proti vzdušným cílům mají systém Crotale CN2, umístěný na střeše hangáru. Lodě nesou zásobu 24 střel a dosahem 13 km. V budoucnu se předpokládá přechod na modernější střely Aster 15. Na zádi je přistávací plošina a hangár pro jeden střední vrtulník Eurocopter AS565 Panther či NHIndustries NH90.
Pohonný systém je typu CODAD. Lodě mají čtyři diesely SEMT-Pielstick 12PA6V-280STC, každý o výkonu 5250 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Manévrovací schopnosti zlepšuje příďové dokormidlovací zařízení. Maximální rychlost je 25 uzlů. Dosah činí 9000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů. Autonomie je 50 dnů.
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
Roku 2017 loděnice DCNS (později Naval Group) získala zakázku na modernizaci tří fregat této třídy (La Fayette, Courbet a Aconit). Modernizace proběhla v letech 2020–2024. Cílem bylo prodloužit provozuschopnost fregat přes rok 2030 a tím kompenzovat zdržení v programu stavby nových fregat třídy Amiral Ronarc'h. Generálkou a vylepšením prošla jak samotná plavidla, tak jejich vybavení a výzbroj. Mimo jiné byl modernizován pohonný systém, elektronika a instalován nový bojový řídící systém SENIT FLF, upravená verze systému používaného na letadlové lodi Charles de Gaulle. Raketový komplet Crotale nahradily dva šestinásobné protiletadlové raketové komplety velmi krátkého dosahu Sadral pro řízené střely Mistral 3. Plavidla zároveň získala zcela novou schopnost protiponorkového boje. Byly vybaveny trupovým sonarem Thales Kingklip Mk.2 a protiponorkovými zbraněmi.[2] Jako první prošla modernizací fregata Courbet. Zpět ji námořnictvo převzalo 13. září 2021. Dne 4. října 2021 začala modernizace fregaty La Fayette, naplánovaná do léta 2022.[3] Modernizační program byl zakončen předáním třetí fregaty Aconit v únoru 2024.[4]
Operační služba[editovat | editovat zdroj]
V lednu 2016 převzala velení fregaty Guéprate (F 714) fregatní kapitánka Claire Pothierová, která se tak stala historicky první ženou velící válečné lodi francouzského námořnictva.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Class La Fayette Frigate [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (anglicky)
- ↑ DCNS Wins French Navy La Fayette-class Frigate Upgrade Program [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-05-04 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ First Upgraded La Fayette-class Frigate back into the French Fleet [online]. Navalnews.com, rev. 2021-10-18 [cit. 2021-10-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Naval Group completes La Fayette frigate modernization program [online]. Navaltoday.com, rev. 2024-02-12 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ French Navy Appointed the First Female Officer to Command a Frigate [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-01-29 [cit. 2016-02-01]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MOULIN, Jean; JORDAN, John. The 'Stealth' Frigates of the La Fayette Class. In: JORDAN, John. Warship 2021. Oxford: Osprey Publishing, 2021. ISBN 978-1-4728-4779-9. S. 81 až 98. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída La Fayette na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil třídy na webu Naval-technology.com
