Colbert (C 611)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Colbert
Základní údaje Vlajka
Typ: protiletadlový křižník
Třída: Colbert
Jméno podle: Jean-Baptiste Colbert
Zahájení stavby: prosinec 1953
Spuštěna na vodu: 24. března 1956
Uvedena do služby: 5. května 1959
Osud: vyřazen 1991
Předchůdce: De Grasse
Následovník: Jeanne d'Arc
Takticko-technická data
Výtlak: 8500 t (standardní)
11 300 t (plný)
Délka: 180,8 m
Šířka: 20,2 m
Ponor: 7,9 m
Pohon: 4 kotle, 2 turbíny
Rychlost: 31,5 uzlu
Posádka: 977
Pancíř: 50mm paluba, 50-80mm boky
Výzbroj: Po dokončení:
16× 127 mm (8×2)
20× 57 mm (10×2)

Colbert (C 611) byl protiletadlový křižník francouzského námořnictva. Spojovací a elektronické vybavení křižníku dovolovalo rovněž plnění funkce velitelské lodě. Byl vlajkovou lodí francouzské středomořské flotily. Vyřazen byl v roce 1991. V letech 1993–2006 byl přístupný veřejnosti. Křižník má být nyní sešrotován.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Křižník postavila loděnice Arsenal de Brest v Brestu. Kýl lodi byl založen v prosinci 1953, trup byl na vodu spuštěn 24. března 1956 a do služby Colbert vstoupil 5. května 1959.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Svou koncepcí Colbert odpovídal protiletadlovému křižníku De Grasse. Po dokončení tvořilo jeho hlavní výzbroj lodi 16 kanónů ráže 127 mm, umístěných ve dvoudělových věžích (čtyři na přídi a čtyři na zádi). Doplňovalo je 20 kanónů ráže 57 mm umístěných rovněž v dvoudělových věžích. Výzbroj lodi se během služby měnila a v době vyřazení měl Colbert podobu raketového křižníku, schopného boje proti vzdušným i hladinovým cílům. V té době se hlavňová výzbroj omezila na dva 100mm kanóny v dělových věžích na přídi a šest věží s 57mm kanóny. Doplnila je reaktivní výzbroj. Na přídi lodi byly umístěny čtyři kontejnery protilodních střel MM38 Exocet. Na zádi byl instalován protiletadlový systém Masurca se zásobou 48 řízených střel.

Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě převodové turbíny. Systém byl rozdělen do dvou oddělených skupin, čímž se zvyšovala bojová odolnost lodi. Colbert dosahoval rychlosti 31,5 uzlu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Prameny[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu