Třída Tourville
| Třída Tourville | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 3 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | aktivní (2010) |
| Předchůdce | Aconit |
| Následovník | Georges Leygues |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 4650 t (standardní) 5885 t (plný) |
| Délka | 152,75 m |
| Šířka | 15,3 m |
| Ponor | 6,48 m |
| Pohon | 4 kotle, 2 turbíny |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 32 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | 282 |
| Výzbroj | 2× 100mm/55 kanón (2×1) 2× 20mm kanón (2×1) 6× MM38 Exocet (6×1) 1× Crotale EDIR (8hl., 18 ks) 1× Malafon (13 ks) 2× 550mm torpédomet (2×1) |
| Pancíř | |
| Letadla | 2 vrtulníky |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Tourville je třída torpédoborců francouzského námořnictva (Francouzi je však klasifikovali jako protiponorkové fregaty). Byly objednány jako náhrada za tři nepostavené jednotky třídy Aconit. V letech 1974–1977 byly do služby zařazeny tři jednotky této třídy – Tourville, Duguay-Trouin a De Grasse. Jejich hlavním úkolem bylo ničení ponorek. V roce 2010 jsou všechny tři jednotky stále v aktivní službě.
Obsah |
Stavba [editovat]
Všechny tři torpédoborce postavila loděnice Arsenal de Lorient v Lorientu. Tourville byl postaven v letech 1970–1974, Duguay-Trouin v letech 1971–1975 a konečně De Grasse v letech 1972–1977.
Konstrukce [editovat]
Na přídi stojí dvě dělové věže se 100mm kanóny, přičemž hlavňovou výzbroj doplňují ještě dva kanóny Oerlikon ráže 20 mm. V zadní části nástavby je umístno šest kontejnerů protilodních střel MM38 Exocet. Za nimi se, ve středu plavidla, nachází jednoduché odpalovací zařízení protiponorkového systému Malafon, ke kterému je neseno 13 střel. Protiponorkovou výzbroj doplňují dva 550mm protiponorkové torpédomety. K boji proti vzdušným cílům slouží osminásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Crotale (od roku 1990 v modernější verzi EDIR), umístěné na střeše hangáru (Tourville a Duguay-Trouin na jeho místě původně nesly třetí dělovou věž se 100mm kanónem). Neseno je celkem 18 střel Crotale. Torpédoborce rovněž jsou vybaveny přistávací palubu a hangárem pro uskladnění dvou protiponorkových vrtulníků Westland Lynx. Pohonný systém tvoří čtyři kotle a dvě převodové turbíny. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. s. 389.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil třídy na webu Globalsecurity.org
