Třída Tourville

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Tourville
De Grasse
Obecné informace
Uživatelé Francouzské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 3
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2010)
Předchůdce Aconit
Následovník Georges Leygues
Technické údaje
Výtlak 4650 t (standardní)
5885 t (plný)
Délka 152,75 m
Šířka 15,3 m
Ponor 6,48 m
Pohon 4 kotle, 2 turbíny
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 32 uzlů
Dosah
Posádka 282
Výzbroj 2× 100mm/55 kanón (2×1)
2× 20mm kanón (2×1)
MM38 Exocet (6×1)
Crotale EDIR (8hl., 18 ks)
Malafon (13 ks)
2× 550mm torpédomet (2×1)
Pancíř
Letadla 2 vrtulníky
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Tourville je třída torpédoborců francouzského námořnictva (Francouzi je však klasifikovali jako protiponorkové fregaty). Byly objednány jako náhrada za tři nepostavené jednotky třídy Aconit. V letech 19741977 byly do služby zařazeny tři jednotky této třídy – Tourville, Duguay-TrouinDe Grasse. Jejich hlavním úkolem bylo ničení ponorek. V roce 2010 jsou všechny tři jednotky stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Všechny tři torpédoborce postavila loděnice Arsenal de Lorient v Lorientu. Tourville byl postaven v letech 1970–1974, Duguay-Trouin v letech 1971–1975 a konečně De Grasse v letech 1972–1977.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Na přídi stojí dvě dělové věže se 100mm kanóny, přičemž hlavňovou výzbroj doplňují ještě dva kanóny Oerlikon ráže 20 mm. V zadní části nástavby je umístno šest kontejnerů protilodních střel MM38 Exocet. Za nimi se, ve středu plavidla, nachází jednoduché odpalovací zařízení protiponorkového systému Malafon, ke kterému je neseno 13 střel. Protiponorkovou výzbroj doplňují dva 550mm protiponorkové torpédomety. K boji proti vzdušným cílům slouží osminásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Crotale (od roku 1990 v modernější verzi EDIR), umístěné na střeše hangáru (TourvilleDuguay-Trouin na jeho místě původně nesly třetí dělovou věž se 100mm kanónem). Neseno je celkem 18 střel Crotale. Torpédoborce rovněž jsou vybaveny přistávací palubu a hangárem pro uskladnění dvou protiponorkových vrtulníků Westland Lynx. Pohonný systém tvoří čtyři kotle a dvě převodové turbíny. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Tourville class destroyers ve Wikimedia Commons