Třída Rubis
| Třída Rubis | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 6 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | aktivní |
| Předchůdce | — |
| Následovník | Barracuda |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2385 t (standardní) 2670 t (plný) |
| Délka | 72,1 m (Améthyste 73,6 m) |
| Šířka | 7,6 m |
| Ponor | 6,4 m |
| Pohon | 1 reaktor, 1 elektromotor 2 turboalternátory |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 15 uzlů (na hladině) 25 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | — |
| Posádka | 66 |
| Výzbroj | 4× 533mm torpédomet (4×1) |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Třída Rubis je třída útočných ponorek francouzského námořnictva s jaderným pohonem. Třída se skládá ze šesti jednotek, Rubis, Saphir, Casabianca, Émeraude, Améthyste a Perle, postavených loděnicí DCNS v letech 1983–1993. Všechny jsou stále v aktivní službě.
Po dokončení se jednalo o nejmenší ponorku s jaderným pohonem na světě. Konstrukce přitom převzala řadu celků z dieselelektrických ponorek třídy Agosta - například konfiguraci trupu, detekční, elektronické prostředky a systém řízení palby. Výzbroj ponorek tvoří čtyři 533mm torpédomety. Pro ně je na palubě neseno 14 torpéd či 32 min. Od roku 1985 byly do jejich výzbroje zavedeny též protilodní střely MM38 Exocet. Pohonný systém tvoří jeden jaderný reaktor. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost ponořeného člunu je 25 uzlů. Maximální hloubka ponoru je 300 metrů.
Dvojice Améthyste a Perle byla postavena v modernizované verzi, na kterou byly dodatečně přestavovány i starší jednotky. Důraz u nich byl kladen zejména na tichost chodu, která byla u prvních jednotek třídy nedostatečná. Nejzřetelnější je prodloužení trupu o 1,5 metru a odlišné tvarování přídě.
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy[editovat]
- (anglicky) Profil třídy na webu Naval-technology.com
