Třída Durance

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Durance
HMAS Success
Obecné informace
Uživatelé Argentinské námořnictvo
Australské námořnictvo
Francouzské námořnictvo
Saúdské královské námořnictvo
Typ zásobovací tanker
Lodě 8
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2010)
Předchůdce
Následovník
Technické údaje Durance (A 629)
Výtlak 7600 t (standardní)
17 800 t (plný)
Délka 157,2 m
Šířka 21,2 m
Ponor 10,8 m
Pohon 2 diesely
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 19 uzlů
Dosah 9000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 159
Výzbroj 2× 40mm kanón Bofors (2×1)
Pancíř
Letadla 1 vrtulník
Radar 2× DRBN 38
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Durance je třída zásobovacích tankerů francouzského námořnictva, kterou používají rovněž námořnictva Argentiny, Austrálie a Saúdské Arábie. Plavidla jsou schopna na otevřeném moři zásobovat válečné lodě topným olejem, motorovou naftou, leteckým palivem, pitnou vodou, municí, potravinami a náhradními díly. Celkem bylo, v různých modifikacích, postaveno osm jednotek této třídy. V roce 2010 jsou všechny jednotky stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Tanker Var při zásobování amerického raketového křižníku USS Anzio

V letech 19761990 bylo do služby zařazeno pět jednotky této třídy, pojmenovaných Durance (A 629), Meuse (A 607), Var (A 608), Marne (A 630) a Somme (A 631).[1] Šestý modifikovaný tanker HMAS Success, byl postaven v letech 19801986 australskou loděnicí Vickers Cockatoo pro Austrálii.[2]

Na třídu Durance navazují též tankery Boraida (902) a Yunbou (904), postavené pro Saúdskou Arábii. Do služby byly zařazeny v letech 19841985.[3] Saúdskoarabské tankery se liší například tím, že mají jen jednu doplňovací pozici na každém boku.[4]

Po vyřazení Durance z řad francouzského námořnictva tanker roku 1999 zakoupila Argentina, která ho do služby zařadila jako ARA Patagonia.[4]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Každá z lodí může najednou zásobovat tři další lodě. Každá je na každém boku vybavena dvěma pozicemi pro doplňování kapalných a pevných zásob během plavby, na každém boku je jeden prostředek pro dopravu těžkých břemen, přičemž třetí zásobovací stanoviště je na zádi. Vertikální zásobování provádí palubní vrtulník.[4] Dle skladby zásob se jednotlivé lodě poněkud liší.

Jméno Topný olej Motorová nafta Letecké palivo Pitná voda Munice Potraviny Náhradní díly
Durance[5] 7500 t 1500 t 500 t 130 t 150 t 170 t 50 t
Meuse[4] 5000 t 3200 t 1800 t 130 t 150 t 170 t 50 t
Var, Marne, Somme[4] 5090 t 3310 t 1090 t 260 t 180 t  ? 15 t
Success[2]
8220 t[p 1]
1131 t 259 t 170 t 183 t 45 t
Tanker HMAS Success při zásobování výsadkové lodi USS Tarawa

Var, MarneSomme mají zvětšený můstek, prostory pro ubytování štábu a 45 vojáků přepadového oddílu a mohou tak sloužit jako zásobovací a velitelské lodě (BCR – Batiments de Commandement et de Revitaillement).[4] Původní obrannou výzbroj, složenou z 20mm a 40mm kanónů, v 90. letech nahradily tři 20mm kanóny a dvě dvojitá odpalovací zařízení Simbad pro protiletadlové řízené střely krátkého dosahu Mistral.[4]

Na zádi tankerů je plošina a hangár pro uskladnění jednoho transportního vrtulníku. Dříve se používal typ SA 319B Alouette III, po jeho vyřazení především SA 365F Dauphin či Lynx.[4] Pohonný systém tvoří dva diesely SEMT-Pielstick PC2.5 V400 o výkonu 15 500 kW.[4] Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 19 uzlů. Dosah je 9000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[6]

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Australský tanker Success byl nasazen jak v první válce v Zálivu roku 1991, tak roku 1999 při mezinárodní intervenci ve Východním Timoru.[7]

V říjnu 2009 se tankeru Somme podařilo 500 kilometrů od somálského pobřeží zajmout skupinu pěti somálských pirátů, kteří se ho pokusili unést v domnění, že jde o obyčejnou civilní nákladní loď.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

ARA Patagonia v přístavu Ushuaia v Ohňové zemi

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Durance class tanker ve Wikimedia Commons

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdroj uvádí množství „paliva“, což zřejmě zahrnuje jak topný olej, tak motorovou naftu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  [Dále Pejčoch (2008)]
  2. a b [Pejčoch, 2008, s. 24.]
  3. [Pejčoch, 2008, s. 318.]
  4. a b c d e f g h i CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 185.  
  5. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 133.  
  6. Durance Class Multi-Product Replenishment Oilers, France [online]. Naval-technology, [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. HMAS Success [online]. Royal Australian Navy, [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Pirates hit navy ship 'in error' [online]. BBC, rev. 2009-10-07, [cit. 2010-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.