Třída Sirius (1953)
| Třída Sirius | |
|---|---|
 Sirius (M 701) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Francouzské námořnictvo Marocké královské námořnictvo Jugoslávské námořnictvo (1945–1992) Jugoslávské námořnictvo (1992–2006) |
| Typ | minolovka |
| Lodě | 34 |
| Osud | vyřazeny |
| Nástupce | třída Mercure |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 400 t (standardní) 440 t (plný) |
| Délka | 46,4 m |
| Šířka | 8,55 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 15 uzlů |
| Posádka | 35 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón 1-2× 20mm kanón |
Třída Sirius je třída pobřežních minolovek vyvinutých pro francouzské námořnictvo. Zahraničními uživateli třídy se staly Maroko, Jugoslávie a Seychely.[1] Celkem bylo postaveno 34 jednotek této třídy.[2]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Minolovky třídy Sirius byly postaveny s výrazným finančním příspěním programu MDAP (z programu bylo zaplaceno 28 minolovek). Na vývoji jejich konstrukce se podílela britská loděnice Thornycroft a britské královské námořnictvo, z jehož třídy Ton plavidla vycházela.[2] Stavbu celkem 34 minolovek zajistily loděnice Augustin Normand v Le Havre, Felix Amiot, Direction Technique des Constructions Navales (DTCN) a Constructions Mécaniques de Normandie (CMN) v Cherbourgu a At. & Ch. Penhoet v St. Nazaire. Do služby byly přijaty v letech 1954-1957.[1]
Další tři minolovky byly postaveny pro Jugoslávii, přičemž čtvrtá Snažny byla postavena přímo v Jugoslávii v Losinjske.[3]
Jednotky třídy Sirius:
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| Sirius (M 701) | 1952 | 28. září 1954 | Vyřazena. |
| Rigel (M 702) | Vyřazena. | ||
| Antares (P 703, ex M 703) | 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena. | ||
| Algol (M 704) | 1953 | 26. června 1954 | Vyřazena. |
| Aldebaran (M 705) | 1953 | 26. června 1954 | Vyřazena. |
| Regulus (M 706) | 1952 | 26. června 1954 | Vyřazena. |
| Véga (P 707, M 707) | 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena. | ||
| Castor (M 708) | Vyřazena. | ||
| Pollux (M 709) | 1970-1971 vrácena USA. | ||
| Pegase (M 710) | 1955 | 6. srpna 1956 | Vyřazena. |
| Croix du Sud (P 658, M 734) | 1960 odzbrojena, hlídková loď, 1979 ji koupily Seychely. | ||
| Etolie Polaire (P 660, M 735) | 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena. | ||
| Altair (P 656, ex M 736) | 1960 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena. | ||
| Capricorne (M 737) | Vyřazena na počátku 90. let. | ||
| Cassiopée (M 740) | Vyřazena. | ||
| Eridan (P 741, ex M 741) | 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena. | ||
| Orion (M 742) | 1970-1971 vrácena USA. | ||
| Sagittaire (P 743, ex M 743) | 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena. | ||
| Achernar' (M 744) | 1970-1971 vrácena USA. | ||
| Procyon (M 745) | 1970-1971 vrácena USA. | ||
| Arcturus (P 650, ex M 746) | 1960 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena. | ||
| Bételgeuse (M 747) | Vyřazena. | ||
| Persée (M 748) | 1955 | 13. června 1956 | Vyřazena. |
| Phénix (M 749) | 1955 | 21. prosince 1956 | Vyřazena 1992. |
| Bellatrix (M 750) | 1955 | 7. ledna 1957 | Vyřazena. |
| Dénebola (M 751) | 1956 | 7. ledna 1957 | Vyřazena. |
| Centaure (M 752) | 1970-1971 vrácena USA. | ||
| Formalhaut (M 753) | 1955 | 10. září 1956 | 1970-1971 vrácena USA. |
| Canopus (P 659, ex M 754) | 1955 | 17. září 1956 | 1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena v polovině 80. let. |
| Capella (M 755) | 1955 | 1. května 1956 | vyřazena na počátku 90. let |
| Cérphée (M 756) | 1956 | 11. června 1956 | Vyřazena na počátku 90. let. |
| Verseau (M 757) | 1956 | 11. června 1956 | Vyřazena na počátku 90. let. |
| Aries (M 758) | 1956 | 9. května 1957 | 1974 zakoupena Marokem jako Tawfic (Q 606), vyřazena. |
| Lyre (M 759) | 1956 | 13. února 1957 | Vyřazena. |
| Podgora (M 152, ex Smeli) | září 1957 | Vyřazena 2004.[3] | |
| Blitvenica (M 153, ex Slobodni) | září 1957 | Vyřazena 2004.[3] | |
| Gradac (M 161, ex Snažny) | 1960 | Vyřazena 1993.[3] | |
| Vukov Klanac (M 151, ex Hrabry) | září 1957 | V září 1991 byla zajata Chorvatskem, zanedlouho byla potopena srbským dělostřelectvem.[3] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Plavidla byla postavena ze dřeva a ze slitiny lehkých kovů. Minolovné vybavení umožňovalo likvidaci klasických, magnetických a akustických min. Výzbroj se skládala z jednoho 40mm kanónu a až dvou 20mm kanónů.[2] Pohonný systém části plavidel (M 734, 735, 737, 746, 747, 749, 754-759 ) tvořily dva diesely SEMT-Pielstick 16 PA 1175 o celkovém výkonu 2000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Jugoslávská plavidla prošla v letech 1988–1990 modernizací, při které byla vybavena novým sonarem a dvěma podmořskými drony PAP-104.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Class Sirius Coastal Minesweeper [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky)
- ↑ a b c d PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 123.
- ↑ a b c d e f HRABRI coastal minesweepers (1957-1960) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Sirius na Wikimedia Commons
