Třída Ton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Ton
HMS Glasserton
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy a další
Typ minolovka
Lodě 118
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud vyřazeny (RN)
Předchůdce třída Algerine
Následovník třída Ham
Technické údaje
Výtlak 360 t (standardní)
425 t (plný)
Délka 46,33 m
Šířka 8,76 m
Ponor
Pohon
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 15 uzlů
Dosah
Posádka 27
Výzbroj 1× 40mm kanón
2× 20mm kanón (2×1)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Ton byla třída pobřežních minolovek Britského královského námořnictva, stavěných především pro likvidaci magnetických min v mělkých vodách poblíž přístavů. Postaveno jich bylo celkem 118 kusů, přičemž 35 jich Velká Británie později předala námořnictvům různých zemí Commonwealthu. Royal Navy je vyřadilo na počátku 90. let.

Obsah

Stavba [editovat]

Třída Ton byla stavěna v počtu 118 jednotek v letech 19531958 podle projektu loděnice John I. Thornycroft & Company. Během služby v britském námořnictvu bylo 16 minolovek upraveno pro ničení min a dalších pět bylo přestavěno na hlídkové dělové čluny.

Konstrukce [editovat]

Plavidla byla stavěna z nemagnetických materiálů – trup byl dřevěný a nástavby ze slitin hliníku. Základní obrannou výzbroj tvořil jeden 40mm a dva 20mm kanóny. Plavidla poháněly dieselové motory. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů.

Zahraniční uživatelé [editovat]

Literatura [editovat]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. s. 353.  

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu