Třída Floréal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Floréal
Mohamed V
Obecné informace
Uživatelé Francouzské námořnictvo
Marocké královské námořnictvo
Typ fregata
Lodě 8
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní
Předchůdce D'Estienne d'Orves
Následovník La Fayette
Technické údaje
Výtlak 2600 t (standardní)
2950 t (plný)
Délka 93,5 m
Šířka 14 m
Ponor 4,3 m
Pohon 4 diesely
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 20 uzlů
Dosah 9000 nám. mil při 15 uzlech
Posádka 80 + 24 vojáků
Výzbroj 1× 100mm/55 kanón
2× 20mm kanón (2×1)
MM40 Exocet (2×1)
Pancíř
Letadla 1× vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Floréal je třída fregat francouzského námořnictva určených k operacím v oblastech s malým rizikem vojenského konfliktu, k hlídkování a službě v zámoří. Francouzi je označují jako Fregates de Surveillance. Třída se skládá ze šesti jednotek – Floréal, Prairial, Nivôse, Ventôse, VendémiaireGerminal. Další dvě fregaty zakoupilo též marocké královské námořnictvo. Nesou jména Mohammed VHassan II. Všechny jsou stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Všech šest fregat pro Francii postavila civilní loděnice Chantiers de l'AtlantiqueSaint-Nazaire. Vojenské vybavení poté instaloval Arsenal de Lorient. První tři jednotky byly dodány v roce 1992, dvě další v roce 1993 a poslední v roce následujícím.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Posádku tvoří 80 mužů. Na palubě je též prostor pro výsadek 24 mariňáků. Fregaty této třídy nesou jen lehkou výzbroj. V dělové věži na přídi je umístěn 100mm kanón o délce hlavně 55 ráží (marocké fregaty nesou italský 76,2mm kanón OTO Melara). Lehkou hlavňovou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny GIAT 20 F2 na střeše hangáru. Na střeše nástavby jsou dva kontejnery nesoucí protilodní střely MM40 Exocet. Nenesou žádnou protiponorkovou výzbroj ani sonar. Na zádi je přistávací paluba a hangár pro jeden vrtulník. Lodě pohánějí čtyři diesely SEMT Pielstick 6PA6 L280 BTC. Maximální rychlost je 20 uzlů. Dosah je 9000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]