Třída Le Triomphant

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Le Triomphant
Le Vigilant
Obecné informace
Uživatelé Francouzské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 4
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní
Předchůdce La Redoutable
Následovník
Technické údaje
Výtlak 12 640 t (standardní)
14 120 t (plný)
Délka 138 m
Šířka 12,5 m
Ponor
Pohon 1 reaktor
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 20 uzlů (na hladině)
25+ uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 110
Výzbroj 16× M45
4× 533mm torpédomet (4×1)
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar Thales DMUX 80
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Le Triomphant je třída raketonosných ponorek francouzského námořnictva s jaderným pohonem. Skládá se ze čtyř jednotek, Le Triomphant, Le Téméraire, Le VigilantLe Terrible. Stavba dvou dalších byla pro nedostatek financí zrušena. Všechny jednotky staví loděnice DCN v Cherbourgu (nyní DCNS). Čtvrtá a poslední jednotka Terrible má do služby vstoupit v roce 2010. Tato třída ve službě nahradila první generaci francouzských raketonosných ponorek, představovanou třídou La Redoutable. Všechny jsou stále v aktivní službě.

Trup tvoří slitina oceli HLES 100. Ponorky nesou šestnáct balistických raket M45 vyráběných společností EADS Space Transportation. Střely jsou třístupňové, poháněné motory na tuhé pohonné hmoty s dosahem 6000 km. Každá raketa nese šest návratových těles, každé s jadernou hlavicí TN-71 o síle 150 kt. Le Terrible do služby vstoupí vyzbrojena novými střelami typu M51. Ty mají dosah 8000 km a nesou 12 jaderných hlavic. Postupně je dostanou i ostatní tři ponorky. Ponorky také mají čtyři 533mm torpédomety, ze kterých mohou odpalovat torpéda či protilodní střely SM39 Exocet. Zásoba munice činí 18 kusů. Sonar je typu Thales DMUX 80.

Pohonný systém tvoří jeden tlakovodní reaktor K15. Dva diesely SEMT-Pielstick 8 PA 4 slouží jako pomocný pohon pro případ nouze. Lodní šroub je jeden. Nejvyšší rychlost ponořeného člunu přesahuje 25 uzlů. Maximální hloubka ponoru je 500 metrů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]