Korveta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Německá korveta třídy Braunschweig

Korveta je rychlá, obratná a malá válečná loď s relativně silnou výzbrojí, která je obvykle dlouhá 50 až 95 metrů a má výtlak v rozmezí od 500 do 2 000 tun. Ačkoliv je hlavním úkolem většiny korvet boj s hladinovými plavidly protivníka, mají na rozdíl od raketových člunů k dispozici také protivzdušnou a protiponorkovou výzbroj. Moderní korvety také často disponují přistávací plochou pro vrtulník.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Rakousko-uherská korveta SMS Erzherzog Friedrich

Korvety mohou samostatně působit na otevřeném moři delší dobu než raketový člun (obvykle 10 až 16 dnů) a mají také rozmanitější výzbroj i vybavení (zejména pro průzkum). Vůči mnohem větším fregatám a torpédoborcům však pochopitelně mají omezenou dobu působení na otevřeném moři, jasně horší schopnosti operovat na rozbouřeném moři, méně dokonalé systémy velení a jejich výzbroj i prostředky průzkumu pokryjí menší oblast.

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

Pojem korveta není jednoznačný. Některé menší korvety bývají často označovány za raketové čluny a některé korvety větších rozměrů bývají řazeny k fregatám. Kromě toho se někdy jako korvety označují velké hlídkové lodě (OPV – offshore patrol vessel), které sice mají dost podobnou velikost, ale mnohem horší výzbroj i vybavení. Další problém představují námořnictva některých zemí, která programově řadí své korvety do jiné kategorie válečných lodí. Typickým příkladem je ruské vojenské námořnictvo, které má ve výzbroji mnoho korvet (např. korvety tříd Tarantul a Nanuchka), ale samotný termín „korveta“ prostě nepoužívá (místo něj používá termíny Raketnyy Kater či Malyy Raketnyy Korabl').

Historie[editovat | editovat zdroj]

Korveta za druhé světové války[editovat | editovat zdroj]

Korveta Aconit třídy Flower

Během druhé světové války velice rychle vyvstal britskému námořnictvu problém ponorkového nebezpečí, který musel být nějak řešen. Jedním z řešení byl program výstavby korvet třídy Flower (jednotky pojmenovávané podle květin) v letech 1939-1940. Hlavním úkolem korvet tedy byla eskorta konvojů a protiponorkový boj. Jednoduchá konstrukce (konstrukce trupu byla převzata z rybářských lodí) umožnila stavět tyto relativně malé a pomalé (maximální rychlost 16 uzlů – na pronásledování ponorek to ale stačilo) korvety ve velkém počtu[1]. Postaveno bylo 225[2] jednotek, čímž se třída Flower stala nejpočetnější třídou válečných plavidel všech dob. Na korvety třídy Flower pak navázaly korvety třídy Castle (jednotky pojmenovávané podle hradů, postaveno 72 jednotek), stavěné od roku 1943. Mnoho korvet obou tříd bylo po válce odprodáno do dalších zemí (např. Chile, Řecko nebo Indie).

Rozšíření a export[editovat | editovat zdroj]

Vojenské námořnictvo USA ve výzbroji korvety nemá a ani je nehodlá zavést, protože disponuje velkým množstvím větších plavidel[3]. Některé americké loděnice však stavěly korvety pro čistě exportní účely. Významným výrobcem moderních korvet je také Velká Británie. Ačkoliv britské královské námořnictvo nemá korvety momentálně ve výzbroji, řada korvet byla opět postavena pro exportní účely.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Corvettes ve Wikimedia Commons

  1. Říkalo se, že korvetu třídy Flower si může postavit každý na zadním dvorku, pokud má přístup k vodě…
  2. Údaj z uboat.net. Podle anglické Wikipedie (ale bez uvedení zdroje) jich bylo 267.
  3. To ale neznamená, že je nikdy nepoužívalo. Například za druhé světové války sloužilo v US Navy 10 korvet třídy Flower.