Projekt 1234
| Projekt 1234 Ovod / Třída Nanuchka | |
|---|---|
 |
|
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Sovětské námořnictvo |
| Typ | korveta |
| Lodě | ~37 |
| Zahájení stavby | |
| Spuštění na vodu | |
| Uvedení do služby | |
| Osud | aktivní |
| Předchůdce | |
| Následovník | Projekt 1239 / Bora |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 560 t (standardní) 660 t (plný) |
| Délka | 59,3 m |
| Šířka | 11,8 m |
| Ponor | 2,6 m |
| Pohon | 3 diesely |
| Palivo | {{{palivo}}} |
| Rychlost | 33 uzlů |
| Dosah | |
| Posádka | 42 |
| Výzbroj | (Nanuchka III): 1× 76mm kanón 6× P-120 Malachit (2×3) 1× Osa–M (20 ks) 1× AK-630 |
| Pancíř | |
| Letadla | |
| Radar | |
| Sonar | |
| Ostatní | |
| Technické údaje {{{podtřída2}}} | |
| Výtlak | {{{výtlak2}}} |
| Délka | {{{délka2}}} |
| Šířka | {{{šířka2}}} |
| Ponor | {{{ponor2}}} |
| Pohon | {{{pohon2}}} |
| Palivo | {{{palivo2}}} |
| Rychlost | {{{rychlost2}}} |
| Dosah | {{{dosah2}}} |
| Posádka | {{{posádka2}}} |
| Výzbroj | {{{výzbroj2}}} |
| Pancíř | {{{pancíř2}}} |
| Letadla | {{{letadla2}}} |
| Radar | {{{radar2}}} |
| Sonar | {{{sonar2}}} |
| Ostatní | {{{ostatní2}}} |
Projekt 1234 Ovod (v kódu NATO třída Nanuchka) je třída raketových korvet sovětského námořnictva z doby studené války (v sovětské klasifikaci malá raketová loď). Stavěny byly v letech 1967–1987. Vzhledem ke své velikosti byly silně vyzbrojené. Pro sovětské námořnictvo bylo postaveno 37 jednotek. Deset jednotek bylo prodáno zahraničním uživatelům. Část z nich je stále v aktivní službě.
Obsah |
Konstrukce [editovat]
Výzbroj sovětských člunů verze Nanuchka I (Projekt 1234) tvořily dva 57mm kanóny ve věži na zádi, odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel krátkého dosahu Osa–M se zásobou 20 kusů a dva trojnásobné kontejnery protilodních střel P-120 Malachit s dosahem 110 km.
Exportní verze korvet Nanuchka II (Projekt 1234E) se odlišuje zejména typem protilodních střel – nese pouze 2–4 staré střely P-15 Termit. Tři jednotky získala Indie, tří Alžírsko a čtyři Libye.
Vylepšená verze Nanuchka III (Projekt 1234.1, též někdy Projekt 12341) se liší instalací jediného kanónu AK-176 ráže 76 mm v záďové věži a doplněním jednoho systému blízké obrany AK-630. Jediný kus verze Nanuchka IV (Projekt 1234.2), na rozdíl od předchozí verze, nesl dvanáct protilodních střel P-800 Oniks.
Pohonný systém korvet tvoří tři dieselové motory. Lodní šrouby jsou tři. Nejvyšší rychlost dosahuje 33 uzlů.
Operační nasazení [editovat]
Libyjskou korvetu Ean Zakut projektu 1234E potopily v roce 1986 americké palubní letouny. Dalším nasazením byly operace ruského námořnictva během války v Jižní Osetii v roce 2008.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. s. 240.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org
