Projekt 1234

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 1234 Ovod / Třída Nanuchka
Korveta projektu 1234.1 (Nanuchka III)
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Typ korveta
Lodě ~37
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní
Předchůdce
Následovník Projekt 1239 / Bora
Technické údaje
Výtlak 560 t (standardní)
660 t (plný)
Délka 59,3 m
Šířka 11,8 m
Ponor 2,6 m
Pohon 3 diesely
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 33 uzlů
Dosah
Posádka 42
Výzbroj (Nanuchka III):
1× 76mm kanón
P-120 Malachit (2×3)
Osa–M (20 ks)
AK-630
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 1234 Ovod (v kódu NATO třída Nanuchka) je třída raketových korvet sovětského námořnictva z doby studené války (v sovětské klasifikaci malá raketová loď). Stavěny byly v letech 1967–1987. Vzhledem ke své velikosti byly silně vyzbrojené. Pro sovětské námořnictvo bylo postaveno 37 jednotek. Deset jednotek bylo prodáno zahraničním uživatelům. Část z nich je stále v aktivní službě.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj sovětských člunů verze Nanuchka I (Projekt 1234) tvořily dva 57mm kanóny ve věži na zádi, odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel krátkého dosahu Osa–M se zásobou 20 kusů a dva trojnásobné kontejnery protilodních střel P-120 Malachit s dosahem 110 km.

Exportní verze korvet Nanuchka II (Projekt 1234E) se odlišuje zejména typem protilodních střel – nese pouze 2–4 staré střely P-15 Termit. Tři jednotky získala Indie, tří Alžírsko a čtyři Libye.

Vylepšená verze Nanuchka III (Projekt 1234.1, též někdy Projekt 12341) se liší instalací jediného kanónu AK-176 ráže 76 mm v záďové věži a doplněním jednoho systému blízké obrany AK-630. Jediný kus verze Nanuchka IV (Projekt 1234.2), na rozdíl od předchozí verze, nesl dvanáct protilodních střel P-800 Oniks.

Pohonný systém korvet tvoří tři dieselové motory. Lodní šrouby jsou tři. Nejvyšší rychlost dosahuje 33 uzlů.

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Libyjskou korvetu Ean Zakut projektu 1234E potopily v roce 1986 americké palubní letouny. Dalším nasazením byly operace ruského námořnictva během války v Jižní Osetii v roce 2008.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu