Třída Ohio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Ohio
USS Florida
USS Florida
Obecné informace
UživatelVlajka US Navy US Navy
Typbalistická ponorka
Lodě18
Zahájení stavby1976
Uvedení do služby1981
Osudaktivní (2016)
Předchůdcetřída Benjamin Franklin
Nástupcetřída Columbia
Technické údaje
Výtlak16 600 t (na hladině)
18 700 t (pod hladinou)
Délka170,7 m
Šířka12,8 m
Ponor240 m[1]
Pohonjaderný reaktor, 2× turbína
Rychlost18 uzlů (na hladině)
25 uzlů (pod hladinou)
Dosahneomezený (limitem je jídlo)
Posádka154
Výzbroj(SSBN):
4× 533mm torpédomet
24× Trident II
(SSGN):
4× 533mm torpédomet
154× Tomahawk

Třída Ohio je třída amerických balistických ponorek s jaderným pohonem z doby studené války. V letech 1976–1997 bylo postaveno celkem 18 ponorek této třídy, přičemž všechny jsou stále v aktivní službě. Existují dvě varianty třídy Ohio. Hlavní je balistická ponorka, označená SSBN, nesoucí 24 mezikontinentálních raket Trident II. Ta ve službě nahradila všechny dosavadní třídy amerických raketonosných ponorek. Čtyři jednotky této třídy, označené SSGN, byly přestavěny na nosiče 154 střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Jednotky třídy Ohio:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
USS Ohio 1976 7. dubna 1979 11. listopadu 1981 upravena na nosič střel s plochou dráhou letu, aktivní
USS Michigan 1977 26. dubna 1980 11. září 1982 upravena na nosič střel s plochou dráhou letu, aktivní
USS Florida 1977 14. listopadu 1981 8. června 1983 upravena na nosič střel s plochou dráhou letu, aktivní
USS Georgia 1979 6. listopadu 1982 11. února 1984 upravena na nosič střel s plochou dráhou letu, aktivní
USS Henry M. Jackson (ex Rhode Island) 1981 15. října 1983 6. října 1984 aktivní
USS Alabama 1981 19. května 1984 20. května 1985 aktivní
USS Alaska 1983 12. ledna 1985 25. ledna 1986 aktivní
USS Nevada 1983 14. září 1985 16. srpna 1986 aktivní
USS Tennessee 1986 13. prosince 1986 17. prosince 1988 aktivní
USS Pennsylvania 1987 23. dubna 1988 9. září 1989 aktivní
USS West Virginia 1987 14. října 1989 20. října 1990 aktivní
USS Kentucky 1987 11. srpna 1990 13. července 1991 aktivní
USS Maryland 1987 10. srpna 1991 13. června 1992 aktivní
USS Nebraska 1987 15. srpna 1992 10. července 1993 aktivní
USS Rhode Island 1990 17. července 1993 9. července 1994 aktivní
USS Maine 1990 16. července 1994 29. července 1995 aktivní
USS Wyoming 1991 15. července 1995 13. července 1996 aktivní
USS Louisiana 1992 27. července 1996 6. září 1997 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Schéma ponorky

Výzbroj představují čtyři 533mm torpédomety, z nichž mohou být vypouštěna torpéda MK-48 ADCAP. Za velitelskou věží se nachází 24 sil pro mezikontinentální balistické rakety (dvě řady po 12). Prvních osm ponorek po dokončení neslo rakety Trident I, ostatní vylepšené rakety Trident II. V současnosti byly všechny upraveny pro nesení raket Trident II. Ty jsou třístupňové, poháněné tuhým palivem a mají dolet až 12 000 km. Každá raketa Trident II může nést až 12 nukleárních hlavic o síle 100 kt.[2] Počet hlavic však byl politickým rozhodnutím omezen na pět, tedy na méně než polovinu nosnosti střel. Všech 24 balistických raket dokáže ponorka vypustit za méně než jednu minutu.[3] Pohonný systém tvoří jaderný reaktor General Electric PWR S8G a dvě turbíny. Lodní šroub je jeden. Při plavbě pod hladinou dosahují rychlosti až 30 uzlů. Ponořit se mohou do hloubky až 300 metrů.

Přestavba na nosiče střel Tomahawk[editovat | editovat zdroj]

Sila ponorky Ohio

Smlouva o omezení jaderných zbraní START II stanovila maximální počet tohoto typu ponorek na 14 kusů s platností k roku 2002. USA by muselo čtyři ponorky třídy Ohio vyřadit. Aby k tomu nedošlo, byly jednotky Ohio, Michigan, Florida a Georgia přestavěny na nosiče střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Ty nesou konvenční hlavici. Střely jsou umístěny ve 22 silech po sedmi. Mohou také přepravovat výsadek až 66 vojáků speciálních jednotek Navy SEALs (jedna četa).[4] Právě poslední dvě volná sila jsou uzpůsobena k jejich nástupu do dvou miniponorek Advanced SEAL delivery system (ASDS) či k umístění modulů Dry Deck Shelter. Přestavba celé čtveřice probíhala v letech 2002–2008.[2] S jejich provozem se prozatím počítá do let 2023–2026.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. How deep can a submarine dive? [online]. navalpost.com, 26 April 2021 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b SSBN / SSGN Ohio Class Ballistic Missile Submarine, USA [online]. Naval-technology.com [cit. 2010-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SSBN-726 Ohio-Class FBM Submarines [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-28 [cit. 2010-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Ohio-class SSGN-726 Tactical Trident [online]. Globalsecurity.org, rev. 2008-05-09 [cit. 2010-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]