Muslimské bratrstvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Znak Muslimského bratrstva

Muslimské bratrstvo (arabsky الإخوان المسلمون, al-Ichwán al-Muslimún) je jedno z největších islámských hnutí se znaky panislamismu, které požaduje návrat ke kořenům islámu. Tuto organizaci založil v Egyptě roku 1928 šajch Hasan al-Banná (19061949), jehož cílem bylo sjednotit muslimské národy do tzv. Organizace islámských národů, která by koordinovala veškerou jejich politickou činnost. V Egyptě, Bahrajnu a Jordánsku je hnutí zastoupeno v parlamentu. Činnost bratrstva v dalších arabských státech patří mezi významné opoziční skupiny.

Rusko řadí Muslimské bratrstvo mezi teroristické organizace.[1]. 25. prosince 2013 bylo hnutí postaveno mimo zákon i v Egyptě.[2]

Koncepce a postoje Bratrstva[editovat | editovat zdroj]

Asociace muslimských bratří vychází z přesvědčení, že muslimové tvoří jediný národ spojený islámskou vírou. Tato víceméně sunnitská organizace vystupuje na veřejnosti značně populisticky a předkládá Demagogické radikální požadavky. K získání podpory se velice intenzivně zabývá sociálními otázkami.

Významným členem Bratrstva byl Sajjid Kutb (1906 - 1966), který roku 1958 napsal svou první knihu – stěžejní dílo Milníky, které sepsal ve vězení nedlouho před svojí smrtí. Obsah díla byl ovlivněn zkušenostmi během jeho studijního pobytu v USA, kde byl šokován morální zkažeností západní společnosti. Milníky ovlivnily další směřování celé organizace.

Členové Muslimského Bratrstva věřili, že Korán a Sunna představuje dokonalý způsob života a politické organizace. Podle nich má být uzpůsobena i forma státu a veškeré islámské vlády mají být nakonec sjednoceny v chalífát. Bratrstvo se také snaží o sociální spravedlnost, odstranění chudoby a korupce a o politické svobody v rámci islámských pouček. Staví se proti kolonialismu a prozápadně orientovaným muslimským národům.

Zastává tradičně islámské postoje v ženských a mužských otázkách (ženská práva, oblékání apod.) a klade důraz na mravnost, skromnost a pracovitost.

Od vzniku ke 2. světové válce[editovat | editovat zdroj]

Období po první světové válce znamenal pro Blízký východ důležitý mezník. Rozpadla se Osmanská říše a téměř celý arabský svět byl vržen do koloniální závislosti. To zapříčinilo rozsáhlou ekonomickou a hlavně společenskou transformaci, která se nejvýrazněji projevila v Egyptě. Zdejší politika liberálně-nacionalistických vlád vtáhla zemi do hospodářské závislosti na Velké Británii, jež oplývala v Egyptě neomezeným postavením i po formálním vyhlášení nezávislosti v roce 1922. Direktivy Britů, pronikání evropských civilizačních hodnot a de facto rozvrat kulturní a národní identity byly silnými důvody narůstající nespokojenosti části egyptské veřejnosti, která se uchylovala k osvědčenému ideologickému výrazu - islámu. Zde vznikl prostor pro sociální hnutí nového typu, které přijalo název Asociace muslimských bratří (Džam’íjat al-ichwán al-muslimín) a jehož koncepce se stala základem nového reformistického proudu - islámského fundamentalismu.

Muslimské bratrstvo se stalo prvním novodobým islámským opozičním hnutím, jež oslovilo nejen beduíny a rolníky, ale především i obyvatelstvo velkých egyptských měst. Tehdy roku 1927 přišel Hassan al-Banná do Ismá'ílíje, aby tu vyučoval korán a islámské právo. Byl ale zaskočen rozmařilým životem a arogancí místní buržoazní smetánky. To byl aspekt, který ho přiměl se svými šesti stoupenci založit roku 1928 Asociaci muslimských bratří. Skupina se brzy rozrostla a získávala si postupně větší a větší popularitu. Například v roce 1932 mělo bratrstvo 15 poboček a roku 1936 už jich bylo kolem padesáti s celkovým počtem členů kolem zhruba jednoho milionu. V první fázi svého rozvoje se zaměřilo na humanitární a charitativní činnost (zakládání nemocnic, sirotčinců apod.). Do počátku druhé světové války bratrstvo také "žilo" téměř výhradně z charitativních příspěvků. Začalo pronikat do odborového hnutí a získávalo si nejsilnější podporu u nejnižších vrstev měst. Součástí organizace se staly mládežnické oddíly džawwály, kam vstupovali zbožní lidé. Bratři také integrovali řadu skomírajících kulturních a politických spolků.

Postupem času se Bratrstvo začalo projevovat i politicky a narůstala jeho agresivita. Před vypuknutím druhé světové války musela britská okupační správa čelit nemalé řadě sabotážních akcí a vražd britských vojáků, sekulárních intelektuálů a židovských odborníků. Akce trvaly také během války.

Poválečný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Po válce se se prestiž lídra Bratrstva Banná zvyšovala. Po prohrané druhé světové válce a válce proti nově vzniklému židovskému státu v Palestině podrobil Bratrstvo kritice. Nadále udržoval styky s novou egyptskou vládou a budoucím prezidentem Anwarem Sádátem. 12. února 1949 byl ale Hassan Banná před svým domem zastřelen, nejspíše egyptskou tajnou službou.

Novým vůdcem se stal umírněný Hasan Hudajbí. Aktivita Bratrstva ovšem nepolevovala. Britové po válce odmítali stáhnout své okupační jednotky, a tak Bratrstvo uskutečnilo další sérii atentátů a sabotáží. Nepokoje byly tvrdě potlačeny. Roku 1952 nastal v Egyptě převrat a nová vládní elita pod vedením Gamála Násira Muslimské bratrstvo postavila mimo zákon, které celou tuto nastalou situaci jen těžko neslo a ocitlo se ve slepé uličce. Uchýlilo se tedy k atentátu na samotného Násira, ale akce se nezdařila. Tisíce členů se díky tomu po silných represích dostaly do internačních táborů a desítky z nich byly popraveny.

V následujících letech až do počátku 70. let se Muslimské bratrstvo nevyznačovalo významnými událostmi. Postoje Bratrstva se ovšem logicky kvůli své ilegalitě radikalizovaly, nejen vůči režimu, ale i uvnitř samotné organizace. Řada členů skončila ve věznicích a táborech, kde se s nimi zacházelo podobně jako v koncentračních táborech pod vedením nacistického Německa. Nastalá situace vyvolala vlnu odporu uvnitř věznic a na veřejnosti, která se o všem postupem času dozvídala. Další léta byla tedy ve znamení přestavby a obnovování nové ilegální sítě na decentralizované bázi bez jednoho hlavního centra. Na jaře 1965 se stalo Bratrstvo opět masovou organizací.

Dne 28.8.1970 zemřel na infarkt prezident Gamál Násir a vystřídal ho v úřadě stoupenec konzervativního křídla a zastánce sekulárního státu Anvar as-Sádát. Ten byl k Muslimskému Bratrstvu mnohem tolerantnější a chtěl jej využít k odstranění levice, ale nehodlal mu dát volnou ruku ve společnosti pod heslem: "Žádné náboženství v politice, žádná politika v náboženství". V roce 1973 vystřídal Hudajbího na čele Umar Tilimsání a V červenci 1976 bylo Bratrstvo plně legalizováno. Mimo jiné vydávalo několik vlastních časopisů – například občasník ad-Da'wa vydávaný umírněným křídlem a kritizující odštěpenecké skupiny. Rok na to se Sádát dostal do roztržky s Bratrstvem. Důležitým mementem byl podpis dohod v Camp Davidu, v nichž Egypt oficiálně uznal existenci státu Izrael, což Bratrstvo samozřejmě neslo nelibě. Tím se silně zradikalizovalo nejen Bratrstvo, ale i další fundamentalistické složky ve státě, a vše vyústilo po represích režimu v atentát na Sádáta 6. října 1981. Atentát provedla organizace al-Džihád.

Na místo Sádáta poté usedl jeho bližní Husní Mubárak, který v době atentátu byl prezidentovi po boku a jen zázrakem přežil. Věděl, že chce-li navrátit Egyptu stabilitu a udržet se v úřadu hlavy státu co nejdéle, musí změnit dosavadní politickou linii. S umírněnými Muslimskými bratry (a umírněnými fundamentalisty) vedl intenzivní dialogy, ale stále všechna radikálnější uskupení udržoval mimo zákon.

Bratrstvo dnes[editovat | editovat zdroj]

Hlavou MB je v současnosti Mohammed Baddie. Muslimské bratrstvo v Egyptě je stále ilegální a předmětem masového zatýkání, ale členové jsou aktivní ve vzdělávání a v sociální oblasti, kde leckdy zastupují chybějící složky vlády. Mají důležitý vliv nejen v politických sférách, kde vytvářejí různé tajné smlouvy s opozičními stranami, ale i v médiích a tisku. Na veřejnosti se stále těší velké důvěře. V roce 1998 se Bratrstvo snažilo založit stranu Wasat, která by se dostala do parlamentu, ale vláda žádost o legalizaci odmítla. Roku 2005 získali kandidáti Bratrstva 20% z celkového počtu křesel v parlamentu, což způsobilo další vlnu zatýkání členů a oživilo diskuzi o tom, zda by Bratrstvo mělo nadále zůstat zakázáno.

V roce 2011 se angažovalo v rámci Arabského jara v Libyi, Sýrii a především Egyptě, ve kterém později získalo ve volbách většinu v parlamentu, který nechal ústavní soud rozpustit. Jejich kandidát Muhammad Mursí byl zvolen egyptským prezidentem ve volbách, jejichž výsledky byly vyhlášeny 24.června 2012

Rozšíření MB[editovat | editovat zdroj]

Vliv Muslimského bratrstva sahá také za hranice Egypta, pochopitelně velmi rozšířené je po celém arabském světě. V Sýrii bylo podobně jako v Egyptě, po převratu v roce 1963 a nastolení režimu Baasistické strany, oficiálně zakázáno. V dalších muslimských zemích (např. Jordánsko, Bahrajn, Kuwajt, Irák, Saúdská Arábie, Írán) tvoří Muslimské bratrstvo legální součást politického systému a prostřednictvím svých politických stran má zastoupení v parlamentu. Jeho počet a vliv rychle roste i ve Spojených státech a zejména v Evropě.

Významná politická síla v Egyptě[editovat | editovat zdroj]

V prvních egyptských svobodných volbách po puči proti prezidentovi zvítězila a nejvíce křesel mají poslanci strany Svoboda a spravedlnost, která je větví dřív zakázaného Muslimského bratrstva.[3]. V roce 2013 začalo docházet ke sporům mezi příznivci Muslimského bratrstva a demokraticky zvoleného prezidenta Mursího a jejich odpůrci. To vedlo k vlně násilí. 3. července byl prezident Muhammad Mursí zatčen egyptskou armádou. 21. prosince 2013 prohlásil egyptský premiér bratrstvo za teroristickou organizaci, a 26. prosince začala egyptská armáda zatýkat vedoucí představitele Muslimského bratrstva. V březnu 2014 bylo 529 členů Muslimského bratrstva ve městě Minjá odsouzeno k trestu smrti, přičemž jim byla odepřena obhajoba[4].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Единый федеральный список организаций, признанных террористическими Верховным Судом Российской Федерации [online]. Federální služba bezpečnosti, [cit. 2011-08-23]. Dostupné online. (ruština) 
  2. Egypt's Muslim Brotherhood declared 'terrorist group' [online]. BBC News, [cit. 2013-12-25]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. V Egyptě poprvé jedná nové Lidové shromáždění, www.ČT24.cz, Česká televize, 23.1.2012
  4. http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/331300-v-egypte-odsoudili-k-smrti-529-muslimskych-bratri.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVÁŘ, Jindřich. Islám a muslimské země. Praha: Nakladatelství Svoboda. 1984 s. 168 - 173
  • MENDEL, Miloš. Islámská výzva. Brno: Nakladatelství Atlantis. 1994. s. 94 - 202
  • MUZIKÁŘ, Josef a spol. Islám a současnost. Praha: Academia, nakladatelství Československé akademie věd. 1985. s. 32 - 46

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • www.icej.cz (SVOBODA, Jaroslav. Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém. ISO-8859-2. Praha)
  • http://www.sciencedirect.com (HELFONT, Samuel. The Muslim Brotherhood and the Emerging ‘Shia Crescent’. 2009, roč. 59, č. 2, str. 284 - 299)