Sajjid Qutb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sajjid Qutb

Sajjid Qutb (9. listopadu 190629. srpna 1966) byl egyptský spisovatel, pedagog, básník a vůdce intelektuálů Muslimského bratrstva v padesátých a šedesátých letech 20. století. Původně byl horlivým sekularistou, ale v průběhu času přijal mnohé islamistické názory. Po období studia ve Spojených státech amerických (19481950) se stal kritikem západní společnosti, byl přesvědčený o její zkaženosti a zkorumpovanosti. Velký vliv měly jeho spisy, které volaly po revoluci a vytvoření islámského státu a společnosti.

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Sajjid Qutb se narodil roku 1906 v obci Mušá v provincii Asijút, která se nachází v horním Egyptě. Jeho rodiče byli hluboce věřící lidé, dostalo se mu přísné výchovy. Jeho otec byl Hadží Ibráhím Qutb, zámožný statkář. Matka, Fátima Husajn Uthmán, chovala zvláštní náklonnost ke Koránu, kterou předávala i svým potomkům. Sajjid byl nejstarší syn, měl dva bratry a tři sestry. Jeho bratr Muhammad a jeho sestry Aminá a Hamidá také psali knihy s islámskou tématikou, všichni byli spolu s bratrem uvězněni roku 1965.

Rané vzdělání Sajjidovi poskytla místní vesnická škola. Už v deseti letech si zapamatoval Korán, hlavně díky své matce. Ve třinácti letech odešel za studiem do Káhiry, kde se mu dostalo sekulárního vzdělání. V této etapě života byl ovlivněn tendencemi Západu, které převládaly ve škole i mezi některými egyptskými intelektuály. V roce 1928 se dostal na Káhirskou univerzitu Dár al-Ulúm, kam docházel i Hasan al-Banná,[1] a v roce 1933 tam získal titul bakaláře. Po studiu se stal profesorem na vysoké škole, poté pracoval na Ministerstvu školství Egypta.

Studium ve Spojených státech amerických[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo ho poslalo do USA, aby tam zkoumal západní metody výuky. Ve Spojených státech amerických pobýval v letech 19481950. Působil na Wilson Teachers College ve Wahingtonu, D.C. a Colorado State College v Greeley, kde získal magisterský titul, a též na Stanfordově univerzitě. Cestoval také po významných městech USA a strávil i nějaký čas v Evropě, když se vracel do Egypta.

Qutb vnímal západní společnost negativně, po svém návratu do Egypta publikoval článek s názvem „Amerika, kterou jsem viděl“,[2] kde popisoval své zkušenosti. Na jedné straně obdivoval ekonomické a vědecké úspěchy americké společnosti, ale na druhé straně kritizoval její morální zkaženost. Zejména byl zdrcen velkou podporou státu Izrael ze strany amerických Arabů.[3]

Návrat do Egypta[editovat | editovat zdroj]

Ještě před cestou do Spojených států amerických Sajjid projevoval zájem o učení Muslimských bratří (al-Ichwán al-Muslimún),[4] což byla přední egyptská islámská organizace. Společnost měla řadu příznivců a měla politický vliv. V roce 1949 však byla zakázána a mnoho z jejích členů zatčeno po atentátu na egyptského premiéra Mahmúda Fahmí al-Nuqrašího. V roce 1952 se Muslimské bratrstvo spolu s Násirovým Hnutím svobodných důstojníků podíleli na vypuknutí revoluce, která vedla ke svržení egyptské monarchie. Qutb a Muslimské bratrstvo přivítali pád království, protože jej viděli jako neislámské zřízení podřízené britskému imperialismu. Prezidentem nově vyhlášené republiky se prohlásil generál Muhammad Nadžíb. Členové Muslimského bratrstva byli propuštěni z vězení, byl zvolen nový vůdce, protože al-Banná, byl zavražděn při násilnostech v roce 1949. Z Qutba, který byl do té doby řadový člen, se stala jedna z předních postav bratrstva. Stal se jeho intelektuálním vůdcem, vyjadřoval své názory v knihách a mnoha článcích.

Brzy se ukázalo, že původně úspěšná spolupráce mezi Násirem a Muslimským bratrstvem bude mít krátkého trvání a sekulární nacionalistická ideologie Násira není slučitelná s islamismem Bratrstva. Muslimské bratrstvo kritizovalo vládní politiku. V roce 1954 po nepovedeném atentátu na Násira, ze kterého bylo bratrstvo podezřelé, bylo 6 jeho členů popraveno a společnost zakázána. Objevila se i domněnka, že tato událost byla vykonstruovaná Násirovými stoupenci a použita jako záminka na odstranění Násirova protivníka Nadžíba, který byl bratrstvem podporován.

Qutb byl mezi zatčenými, byl odsouzen na 15 let odnětí svobody. Ve vězení panovaly špatné podmínky, přesto sepisoval své myšlenky a mimo jiné zde vytvořil dvě ze svých stěžejních děl: Ve stínu Koránu (Qur´án Fi Zilál al-Qur´án) a Milníky (Ma´alim fi-l-Táriq). Tyto práce představují shrnutí myšlení Qutba, zahrnují jeho radikální antisekulární a anitizápadní tvrzení, interpretace Koránu, islámské historie a sociální a politické problémy Egypta. Škola, inspirující se jeho myšlenkami, je známá jako qutbismus.

Qutb byl propuštěn z vězení na konci roku 1964, ale po necelém roce byl opět uvězněn. Byl obviněn ze spiknutí proti státu a z plánování atentátu proti Násirovi. Dne 29. srpna 1966 byl popraven oběšením. Mnoha muslimy je považován za mučedníka, protože byl odsouzen k trestu smrti stejnou vládou, jejíž legitimitu popřel.

Myšlenky[editovat | editovat zdroj]

Qutb vnímá neislámský systém jako džahilíju (jahiliyyah). Džahilíja je neznalost božského vedení, lidé uctívají některé lidi, protože jsou dominantní. Taková situace panovala před vznikem islámu. Kritizoval Západ, Sovětský svaz i Násirovu vládu, protože se podle něj neřídili božím vedením. Podle něj jsou tyto režimy v podstatě stejné, protože ignorují Boha. Muslim nemůže veřejně žít podle své víry, musí žít ve lži. V západní společnosti by podle něj muselo dojít k nevyhnutelnému konfliktu mezi požadavky od vlády a závazkům vůči Bohu. Zatímco v islámské společnosti se žije skutečným životem, podle božích zásad. Podle něj se muslimský svět vrátil k předislámské ignoranci, kde neplatilo právo šarí´a. V důsledku toho jsou všechny státy muslimského světa neislámské a tedy nelegitimní, včetně jeho rodného Egypta.

Podle Qutba nemá džahilíje negativní vliv jen na jednotlivce, ale též ničí společnost jako celek. Vláda ovlivňuje zvyky, hodnoty, myšlenky a celkový společenský řád. Byl proti sekularismu. Qutb tvrdil, že společnosti na celém světě oddělily víru od praktického života. Tento stav se postupně rozšířil ze Západu. Prezentuje islám jako komplexní systém. Qutb viděl velkou hrozbu v Židech, navzdory jejich malému počtu. Obviňoval je z konspirací vůči islámu.

Politická filozofie[editovat | editovat zdroj]

Všechny jeho myšlenky se soustředí na islám. Islám dává ucelený soubor pravidel, morálky, práv a správy věcí veřejných. Nepodporuje ani demokratický ani diktátorský systém, ideální systém je podle něj bez vládců, kdy člověk není podřízen jinému člověku. Ve své době především bojoval vůči arabskému nacionalismu Nássira, který přinesl vlnu mučení a zatýkání.

V džihádu viděl prostředek k dosažení nastolení islámského práva. Vlády na celém světě by měly být svrženy a společnost postavena na muslimských základech. Popisuje džihád jako defenzivní prvek, je to obrana islámu. Později mluvil i o útočném džihádu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Ma álim fi-t-taríq (Milníky) – nejznámější
  • Fi zilil al-Qur´an (Ve stínu Koránu) – komentář ke Koránu
  • Al-Atyaf al-Arba'a (Čtyři zjevení)
  • Tifl min al-Qarya (Dítě z vesnice)
  • Al-Adala al-Ijtima'iyya fi'l-Islam (Sociální spravedlnost v islámu)
  • Ma'arakat al-Islam wa'l-Ra's Maliyya (Bitva mezi islámem a kapitalismem)
  • Al-Salam al-'Alami wa'l-Islam (Světový mír a islám)
  • Al-Islam wa Mushkilat al-Hadara (islám a problémy civilizace)
  • Dirasat Islamiyya (Islámská studia)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hassan al-Banna. Encyclopedia Britannica [online]. 2010 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/256466/Hasan-al-Banna>
  2. QUTB, S. The America I have seen. In the scale of human values, 1951 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: <http://www.scribd.com/Syed-QutubThe-America-I-Have-Seen/d/6412907>
  3. GAMBEL, Y. Israel. Answers.com: Columbia encyclopedia. The Columbia Electronic Encyclopedia, Sixth Edition: Columbia University Press, 2010 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: <http://www.answers.com/topic/israel>
  4. Muslim Brotherhood. Encyclopædia Britannica [online]. 2010 [cit. 2010-04-24]. Dostupné z: <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/399387/Muslim-Brotherhood>

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]